NEUROLOGICKÉ A SPÁNKOVÉ DOPADY ONEMOCNĚNÍ COVID-19



Původce nemoci covid-19 patří do skupiny koronavirů, které způsobují především respirační onemocnění. Odborné studie však dokládají, že covid-19 může rovněž postihovat nervový systém a vést k různým poruchám spánku. Nová studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) má pomoci zmapovat neurologické a spánkové problémy Čechů po prodělání covid-19. 

Jak postihuje covid-19 nervový systém z dlouhodobého hlediska?

První výsledky výzkumu vědců z NUDZ ukazují, že téměř polovina osob se potýká s poruchou paměti, problémy s řečí (hledání slov, přeskakování slabik) a pocitem „mozkové mlhy" či zpomaleného myšlení. Tyto problémy mohou přetrvávat řadu měsíců. V Česku však doposud chyběla studie, která by tuto oblast detailněji mapovala. Změnit to má nový výzkum odborníků z NUDZ, který právě probíhá a uvítá nové respondenty. Cílem průzkumu je sledovat výše uvedené příznaky v čase pro získání přesné představy o jejich vývoji a dlouhodobých dopadech nemoci covid-19 na kondici nervové soustavy. 

Nespavost i noční můry

Stále existuje mnoho otázek kolem vzniku, průběhu a dopadů onemocnění covid-19 na jednotlivce i celou společnost. „U více než poloviny pacientů se objevují poruchy spánku. Mezi ty nejčastější patří nespavost, typicky spojená s nočním pocením, nebo naopak zvýšená potřeba spánku. Vysoké procento pacientů si rovněž stěžuje na výskyt nočních můr a velmi živých snů, které jsou někdy doprovázeny i výraznými motorickými nebo hlasovými projevy. To všechno jsou faktory, které mohou mít podstatný dopad na fungování jedince v pracovním i osobním životě. Výskyt poruch spánku potvrzují i data ze zahraničí," vysvětluje MUDr. Tereza Dvořáková z NUDZ.

Z dosavadních poznatků nevyplývá souvislost mezi spánkovými obtížemi a závažností průběhu onemocnění. Naopak, mnohdy se objevují po bezpříznakovém nebo jen lehkém akutním průběhu covid-19. Nastupují pozvolna, často až za několik dnů či týdnů po prodělané nemoci. I proto nemusí být vždy souvislost s nákazou covid-19 na první pohled patrná.

„Zatím není jasné, jak dlouho mohou spánkové (a neurologické příznaky typu "mozkové mlhy") přetrvávat. Část pacientů pozoruje pouze krátkou epizodu insomnie či nadměrné denní spavosti během nebo krátce po akutním onemocnění. U jiných trvají spánkové obtíže v řádu měsíců a s postupem času se zhoršují. Pak je otázkou, zda se stále jedná o přímý důsledek onemocnění covid-19 nebo spíše o přechod do chronicity ovlivněný stresem, pokusy o samoléčbu např. alkoholem a vytvořením nesprávných návyků. I proto je důležité vyhledat odbornou pomoc včas, a předejít tak dalším chronickým zdravotním problémům, které se s poruchami spánku pojí. Některé spánkové příznaky, jako jsou noční můry či živé sny doprovázené pohyby končetin nebo křikem, navíc mohou být první známkou závažnějšího neurologického onemocnění," upozorňuje doktorka Dvořáková.

Zapojit se do výzkumu je velmi snadné:

Na https://www.neurocovid.cz/mohou ti, kdo prodělali onemocnění covid-19, vyplnit online dotazník.

Těm respondentům, kteří mají významnější potíže se spánkem, navíc NUDZ nabízí možnost vyšetření ve spánkové laboratoři a odbornou pomoc s jejich řešením.

Vyplnění dotazníku zabere přibližně 10-15 minut a je zcela anonymní.

 

Oddělení spánkové medicíny NUDZ v Klecanech se zaměřuje na diagnostiku a léčbu poruch spánku. Pokud vznikne na základě odpovědí v dotazníku podezření na konkrétní poruchy spánku (parasomnii), nabídnou tamní odborníci na spánkovou medicínu polysomnografické vyšetření ve spánkové laboratoři a následnou konzultaci.

Polysomnografické vyšetření je neinvazivní neurofyziologické vyšetření spánku, které umožňuje rozlišit jednotlivá spánková stádia a rozpoznat případné poruchy spánku. Nejprve se na hlavu a tělo vyšetřovaného připevní čidla a elektrody, které slouží k zaznamenávání různých tělesných funkcí. Některé elektrody slouží k měření elektrické aktivity mozku, jiné měří aktivitu svalstva obličeje a končetin či zaznamenávají pohyby očí. Registruje se také dechová aktivita hrudníku a břicha, srdeční rytmus, proudění vzduchu před nosem a ústy, dýchací zvuky a sycení krve kyslíkem. Před usnutím je dotyčný napojen na monitorovací přístroj. Součástí vyšetření je také záznam zvuku a videa, který zachycuje hlasové a pohybové projevy vyšetřovaného ve spánku (vyšetření probíhá v tichém jednolůžkovém pokoji). Polysomnografie se provádí během jedné noci, záznam trvá zhruba 8 hodin.

Nová studie má pomoci i s poznáním příčin poruch spánku

„V potaz samozřejmě musíme brát i vliv pandemie jako takové. Psychická zátěž spojená se sociální izolací, nejistotou a obavami o zdraví či živobytí může mít dopady nejen na duševní zdraví, ale i na kvalitu spánku. Přechod na práci z domova či distanční vzdělávání je navíc pro mnohé spojen s významnou změnou denního a spánkového rytmu. I při „volném" pracovním režimu je třeba mít na paměti, že nepravidelný spánek může snižovat imunitní odpověď a vést k vyššímu riziku infekce. Studie je tak velmi důležitá pro zkvalitnění péče o pacienty s chronickými post-covidovými obtížemi spánkového a neurologického charakteru," uzavírá doktorka Dvořáková.

Zdroj: NUDZ

Fotografie od uživatele Acharaporn Kamornboonyarush ze služby Pexels 

Zpět
Ochrana osobních údajů
©2015-20 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz