KALEIDOSKOP



ULTRAZVUKOVÁ DIAGNOSTIKA V PRIMÁRNÍ PÉČI

Covidový zápal plic, žlučníkové kameny nebo žilní trombózu. To vše by mohli s pomocí ultrazvuku spolehlivě odhalit praktičtí lékaři. Ultrazvuk však dosud mohli používat pouze specialisté. V blízké budoucnosti by mohli přístroj dostat do svých ordinací i praktici, musí však přesvědčit zdravotní pojišťovny. V tom by jim měly pomoci i probíhající vědecké studie, které zkoumají, jak jsou praktici v detekci chorob úspěšní. Předběžné výsledky ukazují úspěšnost nad 90 %. Od března proto probíhá studie, která má prozkoumat bezpečnost a spolehlivost ultrazvukového vyšetření v ambulancích primární péče.

„Ultrazvuk by představoval další dílek do mozaiky primární péče. Pokud budu mít u akutního vyšetření podezření například na zápal plic, ultrazvuk umožní spolu s dalšími vyšetřovacími metodami určit diagnózu během několika minut přímo v ordinaci, mohu pacienta rovnou léčit a nemusím jej případně ani odesílat na další vyšetření," popisuje MUDr. David Halata, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Je jedním z praktiků, kteří v Česku využití ultrazvuku testují.

„Vyšetření ultrazvukem v Česku hradí zdravotní pojišťovny pouze specializovaným pracovištím. Pokud by praktik přístroj chtěl nyní, musel by si jej pořídit na vlastní náklady a za výkony by nedostával žádnou úhradu," vysvětluje MUDr. Halata.

Praktičtí lékaři připomínají, že nechtějí „fušovat" do řemesla ultrasonografistům a dalším specialistům a provádět systematická vyšetření. Jejich cílem je tzv. Point-of-Care ultrasonografie (POCUS), při které se zaměřují na zodpovězení jedné velmi konkrétní klinické otázky.

„Práce ultrasonografistů je při vyšetření naprosto detailně popsat například celé břicho pacienta s chronickými bolestmi. Aby toho byli schopni, musí absolvovat rozsáhlé školení a provést stovky vyšetření, aby vůbec mohli získat certifikaci. Naším záměrem je soustředit se pouze na velmi jednoduchá zjištění v určitých částech těla, abychom mohli lépe určit diagnózu. Navíc na pacientech, které velmi dobře známe," říká MUDr. Dušan Zhoř, praktický lékař z Kyjova, který se studie také účastní. Podle něj tak není třeba praktiky školit natolik rozsáhle jako specialisty. Jako příklad úspěšného užití ultrazvuku v ordinaci praktického lékaře uvádí svou pacientku, u níž diagnostikoval při domácím vyšetření covidový zápal plic, přestože měla negativní test.

Spolehlivost vyšetření je naprosto klíčová. Je třeba přesně definovat, co má praktik umět a dělat, jaký by byl rozsah jeho vyšetření a kde je hranice, za níž už by měl další vyšetření nechat na specialistovi," říká doc. MUDr. Roman Škulec, Ph.D., ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, který je odborným garantem projektu a s praktiky spolupracuje na vytvoření vzdělávacího programu k používání ultrazvuku. Podle něj se dá dobře inspirovat u oboru urgentní medicíny, kde se uplatnění ultrazvuku v posledních letech velmi rozšířilo. Do budoucna by pak praktici mohli vyšetřovat i měkké tkáně, například při poranění ramene, podkožní útvary nebo vyšetřovat štítnou žlázu. (MaVePR)


ČERVNOVÉ ONLINE KONZULTACE PRO PSORIATIKY

Lupénka není pouze kosmetickou záležitostí, jde o onemocnění, které zasahuje celý organismus. Nové možnosti léčby mohou snížit závažnost jejích projevů a pacientům zkvalitnit život.1

Dny otevřených ambulancí jsou pro pacienty s lupénkou další možností, jak najít vhodnou léčbu včas. Organizují se již pátým rokem a i letos se odehrají online. V červnu se do projektu zapojí čtyři specializovaná centra - FN u sv. Anny v Brně (23. 6.), Nemocnice Jihlava (23. 6.), Karlovarská krajská nemocnice (23. 6.) a L DermaMedEst v Praze (24. 6.).

Konkrétní den a čas si mohou pacienti zarezervovat přes www.kuzeaklouby.cz. Následně obdrží e-mail s potvrzením rezervace a odkazem na videohovor pro online konzultaci s lékařem. Potřebovat k tomu budou počítač, tablet nebo chytrý telefon s webkamerou a mikrofonem.

„Dny otevřených ambulancí jsou v této obtížné době příležitostí, jak se dostat k odborné péči. Online konzultace mohou využít pacienti, kteří už se s lupénkou potýkají delší dobu a běžná lokální terapie u nich nefunguje. K dispozici jsme samozřejmě i pacientům, kteří mají podezření na lupénku, ale diagnózu jim lékař zatím nepotvrdil. To mohou být i malé děti nebo dospívající," říká MUDr. Lucie Jarešová ze specializovaného centra pro léčbu lupénky L DermaMedEst v Praze.

„Pacienti by neměli své obtíže opomíjet a návštěvu lékaře odkládat ani v době pandemie. Neobvyklý režim a stres mohou lupénku zhoršit nebo vyvolat. Nejčastěji se projevuje na kůži, ve vlasech a nehtech. Každý čtvrtý lupénkář ale trpí i záněty šlach a kloubů - tzv. psoriatickou artritidou. Nadměrné vypětí a nestandardní situace jsou o to víc důvodem, proč své tělo sledovat a konzultovat obtíže, které se u pacientů objeví," říká MUDr. Lucie Jarešová.

Psoriatická nemoc zahrnuje lupénku a jí přidružená onemocnění. Zánětlivá artritida, která se objevuje až u 40 % pacientů s psoriázou, se vyznačuje bolestí kloubů, kterou si s lupénkou spojí málokdo, a přitom může v některých případech kožním projevům dokonce předcházet.2 Také proto je důležité, aby pacienti se svým lékařem sdíleli své obtíže a ptali se, zda se psoriatická artritida či jiná přidružená onemocnění nemohou týkat i jich.

Specializovaná centra nabízí nejnovější možnosti léčby lupénky včetně té biologické. Moderní léčba může být východiskem především u středně těžkých a těžkých pacientů, kterým běžná léčba nezabírá. pro Více na www.kuzeaklouby.cz.

Zdroje:
1. Gkalpakiotis S, Horáček J, Olejárová M et al., 2019. In: Lupénka: Informační materiál pro pacienty. Praha: Novartis, s. 7-10. 
2. Gladan DD et al. Ann Rheum Dis. 2005; 64: ii 14-7.


DÍKY KOMPENZAČNÍ VYHLÁŠCE DOSÁHNE NA ODMĚNY VÍCE ZDRAVOTNÍKŮ

Ministerstvo zdravotnictví připravilo návrh kompenzační vyhlášky na rok 2021 a odeslalo ji Legislativní radě vlády. Vydání ve sbírce zákonů je očekáváno do konce června 2021.

Cílem je kompenzovat propady plánované péče u poskytovatelů akutní péče za měsíce leden až duben 2021. Novela cílí také na odměny zdravotníků, stabilizaci cash-flow lázní a následné péče nebo na kompenzaci nákladů souvisejících s onemocněním covid-19. Kompenzační vyhláška zahrnuje náhradu poklesu odkladné péče nemocnic, kde umožňuje kompenzace zacílit výhradně na oblast, kde k propadu došlo. Kompenzace vychází z propadu v období platnosti mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, které omezovalo elektivní péči.

Materiál zahrnuje také dorovnání kompenzací na plošné odměny z roku 2020, které reaguje na stavy úvazků zdravotníků ke konci minulého roku.

„Řada zdravotnického personálu, obzvláště pak zdravotních sester, nebyla uvedena ve smlouvách mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami a jejich odměny tak nebyly dostatečné. Díky novele kompenzační vyhlášky budeme moci všechny zdravotníky do smluv se zdravotními pojišťovnami dohlásit. Odměněni tak budou všichni, kteří se na zvládání epidemie covid-19 svou obětavou prací podíleli. Bez jejich nasazení bychom to nezvládli," popisuje přínosy vyhlášky ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Součástí návrhu kompenzační vyhlášky je také nahrazení nákladů způsobených řešením epidemie covid-19. Novela stanovuje kompenzace za standardní ošetřovací den u pacienta s onemocněním covid-19, a to ve výši 1 000 Kč v období 1. ledna až 31. května. Stejná částka je nahrazována za pacienta na následné lůžkové péči. Za oddělení následné intenzivní péče pro pacienty s covid-19, které bylo během pandemie transformováno na jednotku intenzivní péče, je stanovena celoroční kompenzace ve výši 13 863 Kč za ošetřovací den. Částka zahrnuje úhradu za osobní ochranné pomůcky, vyšší stavy personálu a také částku na odměny. Kompenzace nákladů spojených s covid-19 zahrnuje také náhrady za domácí péči a domácí hospicovou péči, nebo náklady vynaložené na léky pro léčbu covid-19 (plazma, bamlanivibab). Změny v kompenzační vyhlášce se týkají také úhrady testování na covid-19, stanovení záloh na následnou a lázeňskou péči, nebo zmírnění regulačních mechanismů. (Odbor komunikace MZČR, 16. 6. 2021)


OČKOVACÍ PORTÁL OBČANA

Po 1.6.2021 si může občan ČR vyzvednout každý nově vydaný certifikát na Očkovacím portálu občana https://ocko.uzis.cz/. Bude možné vyzvednout si nejen certifikát o očkování, ale nově i o prodělaném onemocnění a negativním testu.

Přístup na portál bude i nadále dostupný:

  • Zadání čísla OP a rodného čísla, následně přichází na zadané číslo autentizační SMS a po zadání do portálu se zobrazí certifikát (podmínkou je při vakcinaci, respektive v žádance uvést mobilní telefon)
  • Přes Národní identitu NIA (elektronický OP, bankovní identita, atd.)

Certifikát bude možné získat také na vyžádání u poskytovatele zdravotních služeb, který očkování nebo test provedl.


ZÁSILKOVÝ VÝDEJ LÉKŮ NA PŘEDPIS NEBUDE MOŽNÝ

Česká lékárnická komora je spokojena s rozhodnutím poslanců, kteří nepodpořili účelový pozměňovací návrh e-shopové lobby, který by vážně narušil lékárenskou péči. Poslanci ve třetím čtení novely zákona o návykových látkách (ST 864) nepodpořili pozměňovací návrh 8114 poslanců Vojtěcha, Nachera a dalších k zavedení zásilkového výdeje léků na předpis. Česká lékárnická komora i odborná veřejnost jej z mnoha důvodů odmítala a upozorňovala na to, že pozměňovací návrh byl autory připraven bez předchozí odborné diskuze a předložen v poslední fázi legislativního procesu tak, aby tato odborná diskuze byla znemožněna.

„Česká lékárnická komora oceňuje, že poslanci při rozhodování o účelově načteném pozměňovacím návrhu vyslyšeli námitky odborné veřejnosti z řad lékárníků, lékařů i veterinářů, a nepodpořili jej. Pozměňovací návrh poslanců Vojtěcha, Nachera a několika dalších považovala komora od začátku za přílepek, který byl jednoznačně šitý na míru pro některé e-shopy a ve výsledku by existenčně ohrozil kamenné lékárny," říká prezident České lékárnické komory, Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. a dodává: „Přijetím návrhu by byla významně omezena základní lékárenská péče pro většinu obyvatelstva, což je pro ČLnK zcela neakceptovatelné. Změny v zákonech mají přinášet zlepšení situace, nikoliv ničit fungující a praxí ověřené postupy."

„ČLnK by touto cestou ráda poděkovala také Výboru pro zdravotnictví, který k pozměňovacímu návrhu vydal nedoporučující stanovisko. Oceňujeme, že poslanci výboru, z nichž mnozí jsou lékaři, rovněž potvrdili, že je skutečně nepřijatelné řešit takovou zásadní změnu zrychlenou formou projednávání, bez řádné diskuze všech zúčastněných odborníků na půdě ministerstva zdravotnictví," doplňuje viceprezident ČLnK, PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.

Potřebu výdeje léčivých přípravků pacientům, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou dostavit do lékárny, navrhuje ČLnK řešit zavedením tzv. donáškové služby, tedy možností poskytnutí řádné lékárenské péče v sociálním prostředí pacienta lékárníkem. Zákon o léčivech tuto službu v současném platném znění nespecifikuje. Návrh komory dostaly k připomínkování ministerstvo zdravotnictví a další důležité instituce a odborné společnosti.

21. 4. 2021 Česká lékárnická komora, Česká farmaceutická společnost ČLS JEP, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Grémium majitelů lékáren, Poskytovatelé lékárenské péče, spolek Vaši Lékárníci CZ a spolek Mladí lékárníci ve svém společném prohlášení konstatovali, že pozměňovací návrhy č. 7697 a č. 8114 byly autory připraveny bez předchozí odborné diskuze a jednoznačně je odmítli. (Tiskové prohlášení ČLnK, 2. 6. 2021)


OSTROPESTŘEC PRO KONDICI KONÍ

Dlouhodobá fyzická aktivita u závodních koní vede k poškození jejich jaterních buněk, myokardu a svalů, narušuje také jejich metabolismus. Vědci se tomu snaží čelit doplňky krmiva s obsahem výlisků ostropestřece mariánského. Výtažky ze semen ostropestřece mariánského se využívají při léčbě toxicko-metabolického poškození jater a chronických onemocnění tohoto orgánu. Nejvýznamnější obsahové látky jsou komplexně známy pod názvem silymarin. Jeho správné dávkování koním nyní vědci testují. 

„Látky obsažené v semeni ostropestřece mají potenciální vliv na zmírnění nebo prevenci negativních důsledků fyzické zátěže na organismus, mohou pozitivně ovlivnit i energetický metabolismus během samotné fyzické zátěže sportovních koní," říká Hana Dočkalová z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Vědci dosud vzájemný vztah ostropestřece a fyzické zátěže sportovních koní podrobně nestudovali. Pokud pozitivní účinek jedné z nejčastěji pěstovaných bylin na koňský organismus prokáží, otevře se tím cesta k použití podobného postupu i na jiná zvířata, respektive i na člověka.

„V rámci objektivního posouzení výsledků letos poprvé používáme systém fitness hodinek s GPS a hrudních pásů, které nám umožňují sledování srdečního tepu koní," uvedla Dočkalová.

Ostropestřec mariánský se v současnosti využívá ve farmakologii, jako doplněk stravy u zvířat zejména ke zvýšení denních hmotnostních přírůstků nebo ve veterinární medicíně. Tato bylina je hned po kmínu druhou nejčastěji pěstovanou v ČR na ploše zhruba 2000 hektarů. Tříletý vědecký projekt financuje Technologická agentura České republiky a skončí v roce 2022. Výstupy projektu budou vycházet z experimentálního podávání ostropestřecových výlisků v krmné směsi v korelaci s biochemickými parametry krve, a to v závislosti na fyzické zátěži koní. (Mendelu.cz, Ústav výživy zvířat a pícninářství AF)


LÉČBA MOZARTEM

Mezioborový výzkumný tým, složený z lékařů a vědců z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (CEITEC MU), z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, z Centra epilepsie I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA) a z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně (FEKT VUT), pod vedením profesora Ivana Rektora, prozkoumal takzvaný Mozartův efekt u epileptických pacientů. První autorka studie Klára Štillová a její kolegové zjistili, že mozek epileptických pacientů reaguje rozdílně při poslechu hudby Mozarta než při poslechu Haydna. Zatímco Mozartova hudba epileptické výboje signifikantně potlačila, Haydnova hudba způsobila nárůst výbojů u mužů a potlačení výbojů u žen. Výsledky jejich vědecké studie byly publikovány v prestižním odborném časopise European Journal of Neurology.

Termín „Mozartův efekt" byl poprvé popsán v 90. letech, kdy vysokoškoláci po poslechu deseti minut Mozartovy sonáty pro dva klavíry dosáhli lepších výsledků při testu prostorové inteligence, než když nic neposlouchali. Poslech hudby, zejména Mozartovy Sonáty pro dva klavíry D dur, KV 448, je považován za možnou terapii některých neuropsychiatrických poruch.  

Mozartův efekt byl doposud testován například u pacientů po mozkové ischemii, mozkovém traumatu nebo s Parkinsonovou nemocí. Antiepileptický efekt poslechu hudby by v budoucnu mohl sloužit jako neinvazivní stimulační léčebná metoda. Je však potřeba upřesnit parametry s terapeutickým účinkem, proto výzkum této problematiky v Centru pro epilepsie ve FNUSA a CEITEC MU nadále pokračuje.

"Myslím, že to byla výjimečná možnost, jak reálně a přímo v mozkové tkáni zkoumat dopad hudby a zjistit rozdílnost jejího působení, či už dle charakteru (skladatele) hudby nebo dle pohlaví.  A pokud je možné poslechem hudby alespoň částečně ovlivnit epilepsii, tak proč to nezkusit," uzavírá Klára Štillová. (Klasická hudba jako možná terapie pro epileptické pacienty, ceitec.cz)


FARMACEUTI NAUČÍ VEŘEJNOST EFEKTIVNĚ ZACHÁZET S LÉKY A KOSMETIKOU

Naučit širší veřejnost, jak správně zacházet s léky, aby se zmírnily jejich negativní dopady na lidské zdraví a životní prostředí, je cílem nového kurzu, který připravila Farmaceutická fakulta Masarykovy univerzity (MU). Odborníci tak reagují na situaci, kdy roste spotřeba léčiv zejména v oblasti přípravků na tlumení bolesti, léků mírnících projevy alergií, ale také antidepresiv. Nárůst ve spotřebě má nežádoucí vliv na zdraví lidí v důsledku nesprávného užívání, nebo nadužívání. Nespotřebované léky, které nejsou správně likvidovány, ale i látky, které lidské organismy po požití léků vyloučí, pak ovlivňují naše životní prostředí.

„Našim hlavním cílem je upozornit zejména mladé lidi, kteří jsou ochotni měnit své návyky, na rizika spojená s nesprávným zacházením s léčivy a ukázat jim, jak lze těmto rizikům předcházet a do budoucna jim i zabránit," řekla přednostka Ústavu chemických léčiv Farmaceutické fakulty MU Radka Opatřilová.

V kurzu, jehož úvodní přednáška se uskuteční online 2. června, se zájemci dozví, jak správně skladovat léčiva, jak zacházet s volně prodejnými potravinovými doplňky a přípravky tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení a změnám jejich vlastností. Bude se mluvit i tom, jaký vliv na organismy v přírodě mají léčiva a další preparáty, které léčivé a různé podpůrné látky obsahují.

 „V neposlední řadě, chceme účastníky kurzu upozornit, že ne vždy jsou léčiva a volně prodejné potravinové doplňky tím jediným řešením ke zlepšení zdravotního stavu a že je důležitá konzultace s lékařem nebo lékárníkem," doplnila Opatřilová.

Na podzim proběhne cyklus přednášek věnovaných také problematice kosmetických, čistících a hygienických přípravků. I z těch se totiž do životního prostředí dostávají chemikálie, s nimiž si příroda neumí poradit. Výzkum vědců z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty MU v minulosti například ukázal, že právě se zbytky léčiv nebo čisticích prostředků a kosmetiky si ani čistírny odpadních vod stále neumějí poradit. (muni.cz)


PROSPEKTIVNÍ STUDIE IMUNITNÍ ODPOVĚDI PROTI SARS-CoV-2

V únoru odstartovala prospektivní studie imunitní odpovědi proti SARS-CoV-2 u zaměstnanců Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Cílem je zjistit protilátkovou a buněčnou imunitu po očkování proti SARS-CoV-2 nebo po prodělání nemoci v časovém období dvou let. Zkoumat se bude přítomnost protilátek i u osob, které o své nákaze nevěděly. Každý účastník absolvuje šest odběrů krve v průběhu dvou let (1., 3., 6., 12., 18. a 24. měsíc). Testování protilátek bude provedeno s použitím testů ELISA, kterými se budou vyšetřovat tři třídy protilátek, IgG, IgM a IgA. Výsledky budou navíc upřesněny virusneutralizačním testem (VNT), který je nejspecifičtějším sérologickým testem a zlatým standardem v detekci specifických protilátek proti virům. Metoda VNT prokazuje neutralizační protilátky, které mají ochranný účinek, a mají tedy význam pro zjištění stavu protivirové imunity populace nebo monitorování protilátek u osob po prodělaném onemocnění COVID-19. Opakovaným měřením neutralizačních protilátek je možné zjistit dobu trvání jejich ochranného efektu. Oproti rychlotestům, CLIA nebo ELISA testům má metoda VNT vyšší specificitu i citlivost. Buněčná imunita bude testována tzv. IGRA testy využívanými především k diagnostice infekčních onemocnění, např. tuberkulózy. Do dobrovolné studie se zapojilo 270 z 505 zaměstnanců, z nichž přibližně polovina absolvovala očkování. První odběry by měly být ukončeny do konce května. (zuova.cz)


VAKCÍNA COMIRNATY SCHVÁLENA PRO DĚTI OD 12 DO 15 LET

Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) doporučil umožnit rozšíření indikace vakcíny Comirnaty proti COVID-19 tak, aby zahrnovala použití u dětí ve věku 12 až 15 let. Vakcína byla dosud schválena pro použití u dospělých a dospívajících ve věku od 16 let. Použití vakcíny Comirnaty u dětí ve věku od 12 do 15 let bude stejné jako u lidí starších 16 let. Podává se ve dvou dávkách do svalu horní části paže, které se podávají s doporučeným třítýdenním odstupem.

"Očkování proti COVID-19 je mimořádně důležité například pro děti, které trpí plicním onemocněním nebo mají poruchu imunity," upozorňuje ředitelka SÚKL Mgr. Irena Storová, MHA.

Bezpečnost a účinnost této vakcíny u dětí byla zkoumána u 2 260 dětí ve věku od 12 do 15 let. Tato studie byla provedena v souladu s pediatrickým výzkumným plánem (PIP), který odsouhlasil Pediatrický výbory EMA (PDCO). Klinická studie prokázala, že imunitní odpověď na vakcínu v této skupině byla srovnatelná s imunitní odpovědí ve věkové skupině 16 až 25 let (měřeno hladinou protilátek proti SARS- CoV- 2). Účinnost přípravku byla odvozena z údajů u téměř 2000 dětí ve věku od 12 do 15 let, které neměly žádné známky předchozí infekce. Ty dostaly buď vakcínu, nebo placebo. Z 1 005 dětí, které dostávaly vakcínu, žádné z nich neonemocnělo COVID-19 ve srovnání s 16 dětmi z 978, které dostaly placebo. To znamená, že v této studii byla vakcína 100% účinná při prevenci COVID-19 (i když skutečná míra by mohla být mezi 75 % a 100 % vzhledem k velikosti vzorku).

Nejčastějšími nežádoucími účinky u dětí ve věku 12 až 15 let jsou podobné jako ty u osob starších 16  let. Patří mezi ně bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy, bolesti svalů a kloubů, zimnice a horečka. Tyto účinky jsou obvykle mírné nebo středně závažné a zlepšují se během několika dní od očkování. Výbor CHMP se shodl na tom, že přínosy Comirnaty v této věkové skupině převažují nad riziky. Bezpečnost a účinnost vakcíny u dětí i dospělých bude i nadále pečlivě sledována. (SÚKL)


PRAŽSKÁ MHD JE BEZPEČNÁ

Velkoplošné testování pražské MHD na covid-19, které inicioval Dopravní podnik hl. m. Prahy letos v dubnu, provedli vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Test byl inspirován studií Dopravního podniku v Londýně a neprokázal přítomnost infekčního viru SARS-CoV-2. Analýza celkem 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra potvrdila předpoklad, že při dodržování základních hygienických pravidel je pražská MHD bezpečná a není žádným zdrojem nákazy covid-19. Výzkum, na němž spolupracovali také vědci z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, byl první svého druhu v České republice. Stěrem z exponovaných povrchů výzkumníci získali 154 vzorků z interiérů autobusů, 160 z tramvají, 126 z vlakových souprav a 52 z nástupišť a vestibulů metra. Dalších 66 vzorků odebrali přímo ze vzduchu jeho nasáváním speciální aparaturou ve vnitřních prostorech dopravních prostředků a stanic metra. Sběr vzorků se uskutečnil v době vrcholící jarní vlny pandemie covid-19 na začátku letošního dubna, vždy po zatažení vozidel z provozu do depa nebo na obratištích či terminálech, tj. před jejich úklidem. Pouze nasávání vzduchu probíhalo za plného provozu s cestujícími.

Každý vzorek, který vědci odebrali, bez dalších úprav analyzovali novou, unikátní metodou biosenzoru A-QCM, kterou vyvinuli odborníci z Fyzikálního ústavu AV ČR. Následně byl každý vzorek ještě analyzován v laboratořích Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích standardní referenční metodou qRT-PCR testu. První metoda pracuje na principu detekce virového proteinu, PCR test zachybuje genetickou informaci viru.

„Kombinace PCR testů, nových biosenzorů i následná kultivace podezřelých vzorků nám umožnila získat celkový obraz o přítomnosti a infekčnosti, resp. v tomto případě neinfekčnosti viru ve veřejné dopravě. Výsledky studie nám ukázaly, že cestující v pražské MHD nejsou ohroženi přenosem infekce za předpokladu dodržování základních hygienických pravidel," říká Alexandr Dejneka, koordinátor analýz z Fyzikálního ústavu AV ČR.

„Výzkum, který provedli vědci z Akademie věd ČR, potvrdil několik faktů. Za prvé, pražská MHD není žádným zdrojem či dokonce semeništěm nákazy covid-19, jak se před časem vyjadřovali některé oborné špičky v ČR. Ostatně stejné výsledky přinesla již dříve řada obdobných studií ze zahraničí. Za druhé, z nasávání vzduchu ve vnitřních prostorech dopravních prostředků se nepodařilo zachytit absolutně žádnou stopu po viru způsobující onemocnění covid-19. Každý vzorek se nasával za plného provozu 30 minut, což je zhruba průměrná doba, kterou cestující stráví v pražské MHD. Ukazuje se, že opatření, která jsme v souvislosti s bojem proti pandemii zavedli, jakou je intenzivnější a četnější úklid vozidel nebo systém větrání v dopravních prostředcích dávají smysl a přináší konkrétní výsledky. Nastavili jsme nový hygienický standard, ze kterého slevovat nebudeme. Na druhé straně je potřebné i v MHD dodržovat elementární hygienická pravidla. Jen díky tomu můžeme společně udržet vysoký standard a bezpečné prostředí pražské veřejné dopravy," uzavírá Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel DPP a dodává: „Kolegům z Transport for London patří velké poděkování, neboť díky spolupráci s nimi jsme získali inspiraci a následně propojili vědce z Fyzikálního ústavu AV ČR s experty z Imperial College v Londýně". (Oddělení komunikace DPP, tiskové oddělení AV ČR)


Zpět