O TECHNICE GROUNDINGU



Pravděpodobně jste již slyšeli, například z úst ortopeda či neurologa, jak prospěšná je bosá chůze po kamenitém nebo travnatém povrchu.

Chůzí naboso:

  • zlepšíte kontrolu postavení nohou při dopadu na zem
  • uvědomíte si své tělo, páteř a svaly a zlepšíte rovnováhu
  • docílíte lepšího využití chodidel, což povede i k vyrovnání pánve, kolen a beder
  • udržíte adekvátní sílu v chodidlech, kloubech a svalech
  • ulevíte si od otlaků a deformit způsobených obuví
  • prospějete svému zdraví i psychice

Můžete praktikovat tzv. vědomou procházku či dvacetiminutovou meditaci chůzí, při které vnímáte každý dotyk bosé nohy se zemí. Vyčistíte si hlavu a oprostíte se od spousty myšlenek, které vás zatěžují tím, že se soustředíte na své tělo, na každou fázi kroku.

Grounding nebo také earthing se dá přeložit jako UZEMNĚNÍ. Jde o proces, při kterém se naše tělo přímo spojuje se zemským povrchem. Takový ozdravný okamžik nejen pro psychiku, ale také pro fyzické zdraví.1 Vždyť i reflexologie učí, že každou část lidského organismu lze ovlivňovat tlakem na různě velké zóny či body umístěné na chodidle, prstech, ale i na dlaních rukou.

Energii uzemnění nemusí zprostředkovat pouze dotyk plosek nohou, lze ji dosáhnout i kontaktem ruky nebo celého těla. Jen tak si lehnout na trávu, rozložit celou plochu zad na písečnou pláž - tím se celým tělem spojíte se zemí a ukotvíte se. Ukotví se i vaše myšlenky. A ten osvobozující pohled na oblohu!

MUDr. Karel Nešpor, CSc., psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, se principu groundingu věnuje i na své webu2, kde popisuje svoji vlastní zkušenost:

„V šestnácti letech jsem se zúčastnil semináře americké jógínky českého původu paní Ossius. Ta v souvislosti s jógovou relaxací řekla, že nelze myslet na prst u nohy a zároveň být ve stresu. Bral jsem to jako nadsázku. Až o mnoho let později jsem si uvědomil, že se vlastně jedná o techniku, která se v psychoterapii nazývá „grounding". Ta se používá k mírnění úzkostných stavů, zvládání stresu, překonávání nepříjemných a vtíravých vzpomínek u posttraumatické stresové poruchy, proti sebepoškozování, při flashbacku nebo ke zvládání bažení. Existují desítky možností, na co konkrétně se soustředit."

A přidává některé příklady:

To, že existuje tolik možností, je jistě výhoda. Naskýtá se ale otázka, zda jsou tyto možnosti rovnocenné. Domníváme se, že nikoliv, a ukážeme to na příkladech.

Hněv a bažení připravují tělo na boj a krev i energie stoupá do hlavy a rukou. V této situaci bude účinnější se zaměřit na pocity v chodidlech a prstech nohou nebo brániční dýchání spíše než na pocity v rukách.

Naopak strach připravuje tělo na útěk a energie se stahuje dolů do nohou. Vhodnější proto bývá soustředění na prsty u rukou. Klidné brániční dýchání bude ovšem užitečné i v tomto případě.

A jedno doporučení Karla Nešpora na závěr: Grounding se nesmí používat při rizikových činnostech, jako je např. řízení motorového vozidla. Jinak považujeme grounding za prospěšnou a bezpečnou techniku. Ta se často kombinuje s jinými postupy, např. relaxačními technikami nebo uvědomovaným, pomalým pohybem, jak k tomu dochází při cvičení jógy nebo čchi-kungu. Vhodná je také kombinace s jinými psychoterapeutickými postupy.

Reference:
1. Oschman JL, Chevalier G, Brown R. Účinky uzemnění na zánět, imunitní odpověď, hojení ran a prevence a léčba chronických zánětlivých a autoimunitních onemocnění. J Inflamm Res . 2015; 8: 83-96. Zveřejněno 2015 24. března doi: 10.2147/JIR.S69656 
2. www.drnespor.eu

Fotografie od uživatele Daria Shevtsova ze služby Pexels 

Zpět