POPULARITA HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE KLESÁ



Paradox aktuálních trendů sexuálního života: doba potřeby „efektivní ochrany před neplánovaným otěhotněním" se prodlužuje, zatímco popularita hormonální antikoncepce u žen klesá. Vyplývá to z dosavadních výsledků výzkumu Současná česká rodina, na němž se podílejí i pracovníci katedry demografie a geodemografie PřF UK.

Doba od počátku sexuálního života žen do narození prvního dítěte se stále prodlužuje a u současné mladé generace představuje již v průměru téměř 12 let - uvádí docentka Jiřina Kocourková z katedry demografie a geodemografie PřF UK. Potvrzují to výsledky aktuálně probíhajícího výzkumu Současná česká rodina.

......

Projekt Současná česká rodina je součástí mezinárodního výzkumného programu Generations and Gender Programme (GGP).
Výzkumný projekt GGP je velká výzkumná infrastruktura z oblasti společenských věd, která poskytuje rozsáhlé datové zdroje o jednotlivcích, regionech i státech.
Tato data jsou pak důležitým zdrojem informací pro společenské vědy a sociální politiku v Evropě i dalších geografických oblastech.

......

Nejmladší generace žen tzv. mileniálů, narozených v letech 1990 až 2002, začaly sexuální život v průměru již ve věku 16,5 let a lze očekávat, že rodinu nebudou zakládat před dosažením věku 28 let, jak ukazují současné generace, které již děti mají.

V posledních třech dekádách došlo nejen k odkladu plodnosti do vyššího věku žen, ale také k uspíšení nástupu sexuálního života. Ještě na počátku nového tisíciletí se ale mezi odborníky diskutovalo, že dochází pouze ke změnám v reprodukčním chování a že ke změnám v sexuálním chování nedochází. Naznačovaly to výzkumy profesora Petra Weisse. Průměrný věk žen při prvním sexuálním styku se pohyboval mezi 17 a 18 lety. Od té doby se však průměrný věk, kdy žena začíná se sexuálním životem, snížil, jak ukázaly výsledky pilotního šetření výzkumu Současná česká rodina. Tím se doba sexuálního života před reprodukcí prodloužila nejen na konci, ale také na začátku období dospělosti.

Oddělení sexuálního života od reprodukce umožnilo rozšíření účinné antikoncepce. Největším úspěchem byl v 90. letech a po roce 2000 velký nárůst podílu žen užívajících moderní hormonální antikoncepci, což se pozitivně odrazilo v hlubokém poklesu intenzity potratovosti. Užívání hormonální antikoncepce dosáhlo svého vrcholu v roce 2007, kdy hormonální antikoncepci užívalo téměř 50 % žen v reprodukčním věku. Tím se Česko dostalo na úroveň států západní Evropy. Od té doby podíl žen užívající hormonální antikoncepci neustále klesá.

V našem výzkumu Současná česká rodina užívání hormonální antikoncepce uvedlo pouze 24 % respondentů, a to v obou věkových skupinách - v mladší i střední. Populární se mezi mladými (18-34 let) znovu stalo užívání kondomů (42 %) a následuje metoda přerušované soulože (29 %). Zajímavé je, že 7 % ze všech osob, které uvedli, že používají kondom, zároveň spoléhají na přerušovanou soulož. Častou kombinací je i společné užívání hormonální antikoncepce a kondomu (5 %), což může naznačovat zodpovědné chování v případě partnersky pestřejšího intimního života, kdy hormonální pilulka slouží jako prostředek zabraňující početí a kondom jako prostředek zabraňující přenosu pohlavních chorob.

Dalším zjištěním bylo, že ženy mají hlavní slovo při určování způsobu ochrany před nechtěným otěhotněním. Potvrzují to odpovědi mužů i žen. Více jak třetina žen (38 %) uvedla, že o použití antikoncepce rozhoduje vždy ona a dalších 16 % uvedlo, že rozhodují obvykle ony. A potvrdilo to 33 % mužů, kteří uvedli, že o tom rozhoduje vždy nebo obvykle partnerka. Ostatní muži (46 %) odpověděli, že se podílejí na rozhodování stejnou měrou a jen 5 % mužů rozhoduje samo.

Otázkou ale zůstává, proč nastupující mladá generace již neužívá hormonální antikoncepci v takové intenzitě jako generace předchozí. Jedno z možných vysvětlení poklesu užívání hormonální antikoncepce spočívá v tom, že se vrací společenské podvědomí o tom, že užívání hormonální antikoncepce není zdraví prospěšné, ale naopak škodí a může vyvolat nežádoucí vedlejší účinky. Prosazuje se negativní postoj k syntetickým hormonům či lékům obecně, který však není vědecky podložen a jedná se spíše o vnitřní pocit žen.

Dalším možným vysvětlením mohou být změny v sexuálním životě a partnerském chování, kdy ženy neužívají žádnou antikoncepci z důvodu sexuální abstinence nebo plánování gravidity. Lze se také domnívat, že stále méně žen má v průběhu svého reprodukčního života stálého partnera, a tak se v podstatě „nevyplatí" dlouhodobě užívat hormonální antikoncepci.

Klesající zájem o hormonální antikoncepci může odrážet také nižší zájem o sex v populaci, díky faktorům jako je přesun sexuálního života do virtuální reality, nárůst mladých lidí neochotných žít v trvalém svazku, velké množství nejrůznějších nabídek zábavy a v neposlední řadě i díky změně v tradičních rolí žen a mužů.

Zdroj: https://www.natur.cuni.cz/

Zpět