STŘÍPKY



Sv. LUDMILA - ŽENA NA ROZHRANÍ VĚKŮ

Světice i kněžna, která žila ve velmi dynamické době. Tak ukazuje svatou Ludmilu výstava Akademie věd ČR, kterou v budově Akademie věd na Národní třídě v Praze můžete zhlédnout do konce července 2021, a to ve všední dny mezi 10:00 a 18:00. Expozice přibližuje osobnost babičky knížete Václava, ale i přelomovou dobu, v níž žila. Součástí výstavy je také dílna raně středověkých šperků.

Svatá Ludmila je jednou z významných historických postav a první konkrétně známou ženou českých dějin, od jejího zavraždění uplyne v letošním roce 1100 let. Ludmila je první historicky doloženou Přemyslovnou, žila na přelomu 9. a 10. století. Výstava se zaměřuje na témata jako zrození světice v 10. až 12. století, kult Ludmiliny osobnosti v době Karla IV., její obliba v husitských a pohusitských Čechách nebo postavení svaté Ludmily v kultuře a umění předmoderní a moderní společnosti.

Před vstupem do galerie bude k dispozici dezinfekce a ve výstavním sále smí být maximálně deset lidí najednou. Vstup je zdarma.

Záštitu a hlavní pořadatelský podíl na přípravě výstavy i doprovodné publikace převzal Archeologický ústav AV ČR v Praze, který na projektu spolupracoval s dalšími pracovišti Akademie věd (Filosofickým, Historickým nebo Slovanským ústavem) a institucemi paměťového charakteru.


ZNOVUOTEVŘENÍ SKLENÍKU FATA MORGANA

V rámci uvolňování opatření na ochranu před epidemií koronavirové infekce se pro veřejnost otevře skleník Fata Morgana. Návštěvníci se mohou těšit na procházku tropickým rájem plným exotických květin. Botanická zahrada hl. m. Prahy přináší svým příznivcům skvělé zprávy. Kromě venkovních expozic, které jsou přístupné už od dubna, se opět pro veřejnost otevírají vnitřní expozice a s nimi i tropický skleník Fata Morgana, který patří mezi evropské unikáty. 

Během období, kdy skleníky byly nepřístupné, prošly expozice řadou změn. Největší nastala v expozici tropické flóry Jižní Ameriky. Na replikách kmenů se již začínají rozrůstat vzdušné zahrádky z bromélií, kapradin, anturií, orchidejí a dalších rostlin. 

Lidé se do skleníku dostanou zcela novým vstupním areálem, ve kterém bude v brzké době otevřena i restaurace. V jeden okamžik může Fatu Morganu navštívit 100 osob. K prohlídce zvou i další vnitřní expozice botanické zahrady, tedy Svět sukulentů nebo skleníček Emei Shan, který představuje flóru Číny. Všechny přístupy a cesty ve skleníku jsou bezbariérové. Více: https://www.botanicka.cz/


ČERVNOVÉ ZATMĚNÍ SLUNCE

Ve čtvrtek 10. června 2021 kolem poledne budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:44 až 13:36 letního středoevropského času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Maximum nastane ve 12:39, kdy Měsíc bude zakrývat zhruba jednu pětinu slunečního disku. Jedná se po šesti letech o první zatmění ze série sedmi částečných slunečních zatmění, která budeme moci vidět mezi lety 2021 až 2030. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování tohoto úkazu.

Předchozí částečné zatmění Slunce na našem území jsme pozorovali 20. března 2015.  Další bude pozorovatelné v říjnu 2022. 

Zatmění je možné pozorovat individuálně nebo navštívit některou z hvězdáren, například ondřejovskou hvězdárnu Astronomického ústavu AV ČR, kde bude pozorování s výkladem a zdarma probíhat v její historické části od 11:30 do 13:45, samozřejmě za jasného počasí. Zájemce uvítá rovněž Hvězdárna a planetárium Brno (informace na www.hvezdarna.cz). Podrobné informace o programu jednotlivých hvězdáren budou zveřejněny na astro.cz.

Pokud se rozhodnete pro individuální pozorování, je třeba dbát na bezpečnost. Nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku! Více ZDE 

Částečné zatmění 10. 6. 2021 nad Českou republikou (zdroj www.hvezdarna.cz)


CHUŤOVÝ TEST Z PARDUBIC

Výzkumníci z Univerzity Pardubice vsadili na neobvyklý způsob, kterým by si mohl každý otestovat, zda se nenakazil koronavirem. Jedním z vedlejších projevů některých onemocnění, ale také nemoci COVID-19, je částečná nebo úplná ztráta čichu a chuti. Samovyšetřovací test s využitím mobilní aplikace by na propukající chorobu poukázal už při začínajících poruchách chuti a absenci jiných příznaků.

„Vztah fungování čichu a chuti je velmi úzký. U pacientů s poruchou čichu dochází i k mírnému zhoršení chuťové funkce. Po prodělání nemoci COVID-19 někdo ztratí čich a chuť na pár dní či týdnů, někdo se s problémy může potýkat mnohem déle," říká MUDr. Jan Vodička, Ph.D. z Fakulty zdravotnických studií. Lékař se dlouhodobě se svým týmem zabývá ideální metodou pro záchyt chuťových poruch. Na projektu setu pro samovyšetření chuti se podílí Fakulta zdravotnických studií, Fakulta elektrotechniky a informatiky a Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice ve spolupráci s Pardubickou nemocnicí.

Chuťové proužky slouží k vyšetření čtyř základních chuťových kvalit - tedy sladké, slané, hořké a kyselé. Na každém proužku, který tvoří buď filtrační papír, nebo folie, je nanesena chuťová látka. Proužek si pacient přiloží na jazyk a musí uvést, jakou chuť cítí," vysvětluje MUDr. Jan Vodička.

Chuťový test by v současnosti mohl sloužit jako doplněk k vyšetření u nemocných s COVID-19. Nemá nahradit antigenní testování nebo testy PCR. Umožnil by ale vyšetření funkce chuťových buněk nejen u nemocných s koronavirem, ale také u lidí s neurologickými a metabolickými nemocemi. Ve spolupráci s Centrem transferu technologií a znalostí Univerzity Pardubice už probíhají jednání s lékárnami a výrobci léků. (Oddělení propagace a vnějších vztahů Univerzity Pardubice)


Zpět