TRENDY A AKTUALITY Z LÉKÁRENSTVÍ 6/2021



V rámci našeho pravidelného informačního okénka s přehledem aktualit a zajímavostí z oblasti zdravotnictví a farmacie bychom rádi upozornili na článek1 o domácím monitorování glykemie, na jeho limity a úskalí, na která bychom mohli a měli v lékárnách upozornit.

Výsledky domácího měření glykemie mohou být ovlivněny řadou různých faktorů od nesprávné přípravy pacienta na měření, přes celkový zdravotní stav až po nevhodné nakládání s glukometrem. Všichni zdravotníci přicházející do styku s diabetiky, pro něž je kontrola krevního cukru zásadní součástí léčby, by měli limity sebemonitorování dobře znát. Jen tak mohou pacienty řádně edukovat, vysvětlit jim správný způsob manipulace s glukometrem a jeho příslušenstvím a upozornit na možná rizika při měření. 

Domácí monitorování glykemie: na co je potřeba dávat pozor?

Měření glykemie v domácím prostředí, které je každodenní nezbytností pro mnoho pacientů, má řadu úskalí. Faktory, které mohou hodnoty glykemie ovlivnit, jsou fyziologického či environmentálního charakteru, vliv na naměřené hodnoty může mít také medikace a nesprávná manipulace s glukometrem. Jaké jsou aktuální poznatky týkající možných nedostatků v domácím monitoringu glykemie?

Základem spolehlivého měření je edukace pacientů

Přestože výsledky domácího měření glykemie jsou obecně považovány za poměrně spolehlivé, vlivem různých faktorů může docházet k nepřesnostem a nežádoucím odchylkám ve výsledcích měření. Nesprávné výsledky pak mohou vést například k chybám v dávkování inzulinu. Na limity domácího monitoringu glykemie je potřeba pacienty průběžně upozorňovat, neboť edukace pacientů je základním předpokladem správného měření. Riziko chybné interpretace výsledků je možné minimalizovat díky znalosti všech faktorů, které na měření mohou mít vliv, a pečlivým dodržováním zásad měření. 

Správné návyky se vyplatí

Nejčastější příčinou nepřesných výsledků domácího měření je nesprávné používání glukometru. Více než 90 % všech nepřesností je způsobeno chybnou manipulací s přístrojem a nedodržením správného postupu při měření. Pacienti se často dopouštějí základní chyby, kterou je nemytí rukou před měřením. Nezanedbatelné množství cukru může na prstech zůstávat například po konzumaci ovoce. Výsledkem jsou pak falešně zvýšené hodnoty glykemie. Další běžnou chybou je používání poškozených nebo expirovaných testovacích proužků.

Na výšce a na teplotě záleží

Biochemické procesy, tedy i reakce na testovacím proužku, jsou ovlivněny teplotou. Pokud si pacienti přinesou vybavení k domácímu měření z nízké venkovní teploty do pokojové teploty a ihned ho použijí, může docházet k různým odchylkám ve výsledcích měření. K naměření falešně zvýšených, či snížených hodnot glykemie může přispět také dlouhodobé vystavení testovacích proužků extrémně vysokým nebo nízkým teplotám. K dalším environmentálním faktorům, které mohou ovlivnit výsledky domácího měření, patří vysoká nadmořská výška a elektromagnetické záření. 

Fyziologické faktory a medikace

Hematokrit, triglyceridy či bilirubin patří mezi fyziologické faktory, které se mohou promítnout do výsledků měření krevního cukru. Příkladem mohou být nízké hodnoty hematokritu a následně vyšší hodnoty glykemie. Naopak zvýšený hematokrit může mít na výsledky měření opačný efekt. Triglyceridy svým objemem snižují množství glukózy v kapilární krvi, proto zvýšená hladina triglyceridů může zapříčinit falešně snížené hodnoty glykemie.

K naměření vyšších, nebo nižších hodnot glykemie může přispívat také medikace. Pokud pacienti užívají například kyselinu askorbovou či paracetamol, výsledky měření glykemie mohou vykazovat odchylky jak směrem nahoru, tak dolů. Konkrétní doporučení k množství paracetamolu, které by mohlo mít jasně definované dopady na výsledky domácího měření krevního cukru, ovšem nejsou vzhledem k různorodosti přípravků s paracetamolem definována.

Pro Magazín zpracoval Mgr. Karel Šlegr

Zdroj:
1. Erbach M., Freckmann G., Hinzmann R. et al. Interferences and Limitations in Blood Glucose Self-Testing: An Overview of the Current Knowledge. J Diabetes Sci Technol. 2016; 10 (5): 1161-1168, doi: 10.1177/1932296816641433.

Dostupné ZDE 

Zpět