VŠECH PĚT POHROMADĚ



V posledních letech výrazně vzrostl počet dětí a dospívajících s psychickými poruchami. Podle WHO až 20 % dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Navíc polovina prvních příznaků duševních onemocnění se projeví již před 14. rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem života. Většina nemá k dispozici včasnou pomoc, nebo ji ani nevyhledává, a to z mnoha různých důvodů včetně stigmatizace.


Téměř 30 % patnáctiletých dívek a 13 % patnáctiletých chlapců uvedlo, že se více než jednou cítí "na dně". Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí ve věku 10-24 let.


Pandemie covid-19 ovlivnila duševní zdraví řady dětí a dospívajících. V Česku přitom chybějí data i efektivní prevence. Nový projekt zaměřený na podporu duševního zdraví u dětí a dospívajících má pomoci situaci zlepšit. 

Chybí psychohygiena, prevence i návazná pomoc

Školy jsou ideálním prostředím nejen pro monitoring duševního zdraví dětí a adolescentů, ale také pro poskytování různých preventivních programů.

„Naším cílem je přinést efektivní program zaměřený na zvyšování znalostí a dovedností v oblasti duševního zdraví. To je ostatně v souladu se Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která uvádí, že v současném vzdělávacím systému je oblast psychohygieny podhodnocena, žáci nemají potřebné kompetence, a zároveň chybí programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti," říká PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí Výzkumného programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Projekt odborníků z NUDZ „Monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů" (SUPREME-MH), financovaný z Fondů EHP 2014-2021, si jako další cíl klade vytvoření systému monitoringu duševního zdraví dětí a dospívajících napříč školskými institucemi v ČR.

„Monitoring duševního zdraví ve školských institucích je důležitý z mnoha důvodů. Kromě přehledu o rozdílech v čase, mezi jednotlivými regiony, typy škol atd., a kromě možnosti vyhodnocovat efektivitu realizovaných preventivních a podpůrných programů, by nám také umožnil pružně reagovat na výjimečné situace typu pandemie covid-19," vysvětluje doktor Winkler.


Ve třídě o 30 žácích je průměrně tři až šest žáků, kteří se potýkají s psychickými potížemi. 


Projekt je realizován ve spolupráci s řadou institucí včetně České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, Univerzity Palackého v Olomouci, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dalších. 

Výchova k duševnímu zdraví

Součástí projektu je vzdělávací program s názvem Všech pět pohromadě, který je zaměřen na zvyšování gramotnosti v oblasti duševního zdraví (GDZ) a sociálně-emoční učení (SEU) u dětí ve věku 10-13 let. Program byl vytvořen výzkumnými pracovníky z NUDZ ve spolupráci s Nadací RSJ. Byl pilotován ve 25 základních školách v letech 2018 až 2020, kdy se žáci 6. tříd mohli seznámit s problematikou duševního zdraví v rámci předmětu Výchova ke zdraví.

Všech pět pohromadě se skládá z 20 lekcí, z nichž každá trvá 45 minut a učí 5 hlavních témat: duševní zdraví, emoční gramotnost, vztahy, komunikaci a první pomoc v oblasti duševního zdraví. Program by měl proběhnout v jednom školním roce se stálým učitelem a třídou, v rozsahu jedné lekce týdně, neboť znalosti a dovednosti, které se žáci učí, na sebe každou lekcí navazují.

Například v tematice První pomoc v oblasti duševního zdraví žáci proberou s pedagogem příznaky psychických problémů, budou se věnovat typům péče o duševní zdraví a naučí se vyhledávat pomoc. Vytvoří si svůj vlastní plán duševního zdraví, do kterého integrují nové poznatky. V závěru žáci vyplní dotazníky hodnotící úroveň sociálně-emočních dovedností, well-beingu a gramotnosti v oblasti duševního zdraví. V lekci komunikace si zase děti prohloubí své komunikační dovednosti a naučí se lépe zvládat konfliktní a náročné situace.

V rámci aktuálního projektu bude vyškoleno 20 pedagogů vyučujících Výchovu ke zdraví v 6. třídách základních škol k výuce vzdělávacího programu Všech pět pohromadě. Program se také rozšíří na 30 náhodně vybraných základních škol. Vznikne též studie, která umožní důkladně vyhodnotit efektivitu programu a umožní jeho další rozvoj a systémové rozšíření do dalších základních škol.

„Věříme, že pokud se program osvědčí a ukáže jako efektivní, bude možné ho posléze zprostředkovat všem žákům, i těm ze socioekonomicky znevýhodněných rodin. Větší pozornost duševnímu zdraví může pomoci dětem najít a/nebo si udržet duševní rovnováhu, a tím nejen zvýšit svoji kvalitu života, ale také zlepšit své výsledky ve škole, vztahy a sociální fungování jako takové," uzavírá doktor Winkler.

Zdroj: NUDZ 

Zpět