Hlavní řídící jednotka nervové soustavy - lidský mozek - je pozoruhodný orgán, bez kterého se jen těžko obejdeme. Zpracovává veškeré informace, se kterými se denně setkáváme, zajišťuje pohyb, smyslové vnímání, myšlení a zároveň má na starosti srdeční činnost, regulaci vnitřních orgánů nebo také emoce. Aby však fungoval na své optimální úrovni, potřebuje pravidelný trénink a mentální stimulaci. Učení se novým věcem přitom není výhradní doménou mladých! Pomocí dostatečného pohybu, kvalitního spánku a stravy bohaté na zdravé tuky, antioxidanty a vitaminy mohou i starší lidé plasticitu efektivně podpořit.

Mezi nejdůležitější části mozku patří mozková kůra zodpovědná za vědomí člověka, mozeček, a především mozkový kmen, který řídí základní životní procesy, jako je tep či dýchání. Pomocí elektrických impulzů a chemických signálů poté jednotlivé informace posílá do zbytku těla. Zajímavé je, že právě elektrickou aktivitu dokáže mozek generovat i po smrti (odtud označení klinická smrt). Přestože srdce přestane bít, některé mozkové buňky, hlavně v oblasti hipokampu, zůstávají aktivní až několik hodin! Tento jev je částečným vysvětlením i takzvaných zážitků blízké smrti neboli near-death experience (NDE).

„Lidé s těmito zkušenostmi uvádějí pocit odloučení od těla, procházení tunelem se světlem na konci, pocit klidu a míru, setkání s "bytostmi" nebo blízkými zesnulými, a dokonce i zpětné přehrání důležitých životních událostí. Vědecké vysvětlení NDE ale uvádí, že tyto stavy způsobují poruchy v temporálním laloku, chemické změny z důvodu stresu, uvolnění endorfinů, které snižují bolest a vyvolávají pocit euforie, či nedostatek kyslíku v mozku," komentuje stav Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., genetička ve společnosti Chromozoom.

Hipokampus zpracovává informace z mozkové kůry a z limbického systému a dále je směruje do dalších částí mozku. Hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci. Hlavní rolí hipokampu je učení a paměť. Při Alzheimerově chorobě je hipokampus mezi prvními částmi mozku, která utrpí poškození. 

I když nelze fyzickou kapacitu mozku navýšit, člověk může jednoduchými návyky podpořit jeho neuroplasticitu, tedy schopnost měnit se a zlepšovat svou funkci. Nic však není zadarmo, každá změna vyžaduje snahu, chuť a ochotu učit se.

Akademie věd ČR pořádá tradiční festival Týden mozku? Letošní ročník nabídne od 10. do 16. března 2025 široké veřejnosti jedinečnou příležitost nahlédnout do světa neurovědy a porozumět fascinujícím funkcím mozku. Akce představí nejen nejnovější vědecké poznatky, ale také praktické tipy, jak mozek udržet v kondici. Akce v rámci Týdne mozku se konají v Praze, Brně, Olomouci, Jihlavě a dalších městech po celé republice. Festival je součástí Brain Awareness Week (BAW) - celosvětové kampaně na zvýšení povědomí o úspěších a přínosech výzkumu mozku. Vstup na všechny akce Týdne mozku je zdarma. Na přednášky doporučujeme rezervovat si místo - rezervaci provedete v sekci Program po rozkliknutí konkrétní akce.

MOZEK LZE POSILOVAT JAKO SVALY

Dětský mozek je velmi tvárný a daleko snadněji je schopen vytvářet zcela nové nervové spoje. S přibývajícími roky postupně dochází ke zpomalení zpracování informací, zhoršení paměti i poklesu rychlosti myšlení. Důvodů je hned několik. Vedle úbytku neuronů a ztráty plasticity je příčinou také snížený průtok krve, a tím i pomalejší přenos signálů mezi neurony. Pravidelný trénink však může mozkovou funkci ovlivnit i ve vyšším věku. Studie ukazují, že různé podněty, cvičení a správné každodenní návyky aktivitu efektivně zvyšují a zároveň působí preventivně proti neurodegenerativním onemocněním, jako je Alzheimer, Parkinson nebo stařecká demence.

Genetička Procházková upozorňuje, že vždy záleží na kombinaci vnějších faktorů a genetických předpokladů: „Mezi geny ovlivňující fungování mozku patří například gen COMT, který kóduje enzym podílející se na odbourávání dopaminu v prefrontálním kortexu. To může mít vliv na kognitivní funkce, jako je pracovní paměť a odolnost vůči stresu, ale efekt se liší mezi jednotlivci a závisí samozřejmě i na dalších faktorech. Gen BDNF podporuje růst neuronů a synaptickou plasticitu, což je důležité pro procesy učení a paměti, a geny DRD2 a DRD4 ovlivňují dopaminové receptory a hrají roli v regulaci motivace, odměnového systému a sklonu k vyhledávání nových podnětů. Některé studie dokonce naznačují souvislost s kreativitou a například gen APOE, konkrétně jeho varianta ε4, zvyšuje riziko rozvoje Alzheimerovy choroby. Je však potřeba si uvědomit, že ačkoliv genetika hraje určitou roli, právě prostředí, vzdělání a životní styl jsou faktory, jež rozhodují, zda se geneticky dané predispozice projeví či nikoliv."

I dětský mozek ale musíme podle genetičky Procházkové vystavovat různým podnětům, novým informacím a stále ho efektivně zaměstnávat: „Nová mozková propojení vznikají procesem zvaným synaptická plasticita, jež je aktivována učením, novými zkušenostmi a opakováním, které posiluje spojení mezi neurony. To je velmi důležité pro budování návyků, jelikož neurony, které mezi sebou častěji komunikují, vytvářejí silná spojení, a díky tomu se činnost stává automatickou a nevyžaduje tolik mentální energie. Dnešní děti se však čím dál méně vystavují novým podnětům. Největším problémem jsou obrazovky, před kterými nezletilí tráví stále více času. Kromě modrého světla je alarmujícím rizikem především nadměrný přísun dopaminu. Videohry, sociální sítě nebo videa, poskytují rychlé a časté odměny, což zvyšuje hladinu tohoto neurotransmiteru, na jehož přísun si mozek velmi rychle zvyká. Běžné, méně stimulující aktivity, jako je čtení, kreslení si nebo učení, se tak zdají být méně lákavé. Zároveň nadměrné vystavování obrazovkám snižuje schopnost soustředění, trpělivost i motivaci k činnostem, jež vyžadují úsilí."

NEZLENIVĚT!

Mozek potřebuje neustálý trénink a mentální stimulaci, jež podporují jeho zdraví, zvyšují kognitivní rezervu a pomáhají snižovat riziko omezení jeho funkcí v důsledku rostoucího věku. V případě nedostatečných podnětů může v krajních mezích dojít i ke ztrátě kognitivních schopností nebo rozvoji psychických i neurodegenerativních onemocnění. Je proto velmi důležité zaměřit se na činnosti a návyky, které synaptickou plasticitu maximálně podpoří. Ať už se jedná o pravidelný pohyb, který zlepšuje průtok krve do mozku, učení se novým dovednostem, jako je hra na hudební nástroj, cizí jazyky či čtení, sociální interakci podporující emocionální a kognitivní zdraví, dostatek kvalitního spánku nebo také meditaci, jež zvyšuje koncentraci a minimalizuje stres - možností je hned několik!

Nedílnou součástí je i strava, která by měla být bohatá především na zdravé tuky podporující funkci neuronů a paměť. Vynechat nebo výrazně omezit by se měly průmyslově zpracované potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků, trans-tuků, konzervantů, dochucovadel, soli a cukru.

„Mozku prospívají omega-3 mastné kyseliny, které podporují strukturu neuronů, antioxidanty jako polyfenoly v borůvkách a zeleném čaji, jež mohou pomáhat chránit mozkové buňky před oxidačním stresem, a vitamíny skupiny B, které jsou důležité pro správnou funkci nervového systému. Hořčík hraje roli v regulaci nervové signalizace a může přispět ke snížení stresu, zatímco zinek je nezbytný pro synaptickou plasticitu a celkové zdraví mozku. Člověk by však neměl zapomínat ani na dostatečný pitný režim, jelikož dehydratace snižuje pozornost a výkonnost,". uzavírá genetička.

Zdroj: MEDIA:LIST

Zveme Vás na 2D tematický online kongres SENIOR - křehký pacient v lékárně

Tento kongres bude přístupný online na webu www.healthcomm.cz v období od 7. 5. 2025 do 5. 6. 2025.
Během 30dnů máte možnost vystudovat odborné přednášky akreditované u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. 
Garantkou akce je prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.