
PharmDr. Gabriela Kroupová
Vedoucí lékárník, výkonná ředitelka lékáren Ave Group
Některé diagnózy nebolí, a tak se občas stane, že pacienti nedodržují doporučení lékaře a zapomínají pravidelně brát své léky. Přitom například neléčený vysoký tlak může být časem příčinou cévní mozkové příhody nebo infarktu. Asi je vám povědomé z praxe, kdy vás při výdeji léčivého přípravku klient zarazí a říká: „Nemusíte mi nic říkat, všechno znám." Nebo také si pamatujete, když pacient říká: „Já už léky brát nebudu, stejně mám tlak či cholesterol dobrý". Jenže vůbec si neuvědomuje, že ty správné hodnoty má právě díky farmakoterapii, a třeba i úpravě životního stylu, ke které jsme ho edukovali my, lékárníci.
Adherence je pro mnohé nový pojem
Alespoň já jsem se spíše setkávala s pojmem compliance. Adherenci k léčbě se věnuje v posledních letech nemalá pozornost. Už víme, že spolupráce s nemocnými významně ovlivňuje výsledek léčby, a myslíme na non-adherentní chování častěji. Existuje řada způsobů, jak adherenci ovlivnit. Hlavní roli hraje v tomto směru nejen lékař, ale také lékárník. Nepochybně důležitým prvkem strategie ke zlepšení adherence je volba racionální farmakologické léčby s důrazem nejen na účinnost, ale i dobrou toleranci. Čas věnovaný této problematice se jistě vrátí v podobě lepších výsledků léčby a v konečném důsledku i ve zlepšení prognózy nemocných.
Adherence, compliance a perzistence jsou termíny, které užíváme k popisu chování nemocných ve vztahu k dodržování lékařem či lékárníkem doporučených zásad chování. Nejde tedy pouze o správné užívání farmakoterapie, ale i o dodržování pravidel individuálně vhodného životního stylu, diety apod.
Rizikovými faktory adherence z hlediska choroby, která je léčena, jsou především:
Riziková jsou také psychiatrická onemocnění (např. demence), případná stigmatizace choroby a možnost monitorace. Obecně jsou pro chronické pacienty velmi vhodné obyčejné dávkovače léků, snižují riziko vynechání i duplikace dávky. Pro mladší pacienty mohou být vhodné aplikace v mobilních telefonech. Role lékárníků je v problematice non-adherence možná ještě větší než pozice lékaře.
Co může pro to udělat?
DESATERO PRO LÉKÁRNÍKY
1. Vždy zajistěte maximální míru diskrétnosti při jednání s pacientem. Ne vždy je vyznačení diskrétní zóny před čárou jasně viditelné, pacienti často netuší, kde (ne)mají stát.
2. Otevřené otázky, díky kterým se dozvíte víc než ano/ne, začínají slovy: co a jak. Například: „Jak rozumíte dávkování vašeho léku?" Ověření toho, jak pacient skutečně vaše pokyny pochopil, může vypadat takto: „Zaznělo mnoho informací, které z nich považujete za obtížné? Jak si nastavíte předepsaný čas užívání antibiotik?"
3. Pokud zapojíte pacientovy ruce (dáte mu do ruky krabičku s léky), nebo mu něco napíšete, vyznačíte v letáku apod., výrazně tím podpoříte pacientovu schopnost zapamatovat si daný pokyn.
4. Přispějte ke snížení rizik spojených s užíváním léků, zejména se zaměřte na:
5. Dispenzační minimum - jehož cílem je podpora adherence - můžete ověřit stejnými otevřenými otázkami, které jsou uvedeny v bodě 2, nebo například: „Na co je důležité při vaší léčbě nezapomenout?"
6. Otevřené otázky ověřující porozumění pacienta (vedoucí k adherenci):
7. U nového i opakovaného vydávání léku vhodně doporučujte režimová opatření (dieta, fyzická aktivita, nekouření atd.). Režimová opatření jsou často pacienty opomíjena - může pomoci formulace typu: „Co vám pomáhá, abyste se dostal častěji na procházku? S kým se můžete poradit o změně jídelníčku?"
8. Je váš pacient seznámen s tím, co se stane s nesprávně skladovaným lékem?
9. Pacienti rádi slyší, že za vámi můžou přijít do lékárny na změření TK, glykémie apod.
10. Významnou roli hraje eRecept, jehož výhodou je, že nevyzvedne‑li si pacient lék, lékař má možnost to zjistit. Situace, kdy si pacient lék sice vyzvedne, ale dále jej neužívá podle doporučení, můžete odhalit právě vy otázkou, na kterou vám pacient svými slovy musí říct, co a jak dělá. Pouhé odkývání „ano, tak to dělám" nestačí.
Zdroje:
1. Vráblík M. Adherence a možnosti jejího ovlivnění. Med. praxi 2013; 10(11-12): 369-371.
2. Šolínová J, Malý J. Problematika non-adherence k léčbě u staršího pacienta a její řešení při individuální konzultaci ve veřejné lékárně. Prakt. lékáren. 2016; 12(3): 118-121.
3. https://www.tribune.cz/archiv/serial-mt-jak-zlepsit-adherenci-pacientu-dil-8-predepsanim-receptu-lecba-nekonci-aneb-role-lekarnika-v-prevenci-nonadherence/
Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce, Mezinárodní federace dárců krve a Mezinárodní společnosti transfúzního lékařství se spojily a vznesly myšlenku vyhlášení Světového dne dárců krve. 14. června veřejně děkují těm, kteří darují krev, protože právě dárci krve zachraňují denně mnoho životů po celém světě. V tento den se narodil držitel Nobelovy ceny Karl Landsteiner, který objevil Rh faktor v krvi. Odběr plné krve trvá přibližně 5 až 10 minut, odebírá se 450 ml. Přístrojové odběry krevních složek trvají kolem hodiny, nejčastěji se tímto způsobem odebírá plazma a krevní destičky.
Ojedinělý on-line kongres s problematikou lidského mikrobiomu, který připravila společnost Healthcomm Professional a akreditovala ho u ČLnK, končí 7. června. Nyní můžete lektorům zasílat své doplňující otázky k jejich sdělením. Odpovědi zveřejníme v prostředí kongresu a následně na Magazínu. Na akci, která byla ohodnocena 10 body do systému CV, se můžete přihlásit přes banner na Magazínu nebo na stránkách www.healthcomm.cz
Dny otevřených center pro léčbu migrény se letos odehrají v šesti regionech. První specializované centrum otevře své dveře 1. června v 15:00 v Městské poliklinice Praha. Od 15:00 do 18:00 budou k dispozici také individuální konzultace s odborníky přímo na místě. 14. června bude akci následovat centrum v Nemocnici Teplice. Do podzimní vlny se zapojí další čtyři nemocnice. Na akci se představí i pacientská organizace Migréna-help. Detaily k akci na www.omigrene.cz.