Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



BYLINY NA ZKLIDNĚNÍ A SPÁNEK III.



Cizokrajná mučenka

PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

Tento cyklus o bylinách na zklidnění a spánek má za úkol představit jednotlivé léčivé rostliny, které u těchto problémů mohou pomoci. V předchozím dílu jsme si představili kozlík lékařský jako bylinu první volby. V případě, že léčba není úspěšná, nebo je výsledný efekt příliš slabý, je tu v záloze ještě mučenka pletní (Passiflora incarnata L.). 

Tato dřevnatá popínavá rostlina pochází z tropických a subtropických oblastí Ameriky. Dosahuje až šestimetrové výšky a má jedlé plody, které mohou být náhradou za mučenku jedlou (marakuja). V USA se P. incarnata vyskytuje hlavně v jihovýchodních státech a původní areál zasahoval i do Mexika. Pravděpodobně se spolu s postupným osídlováním Ameriky dostala i jižněji a byla známa i Inkům a Mayům. Dnes se pěstuje hlavně v Indii.

Květy mučenky se v 16. a 17. století staly symbolem kristianizace domorodé populace. Její květ je velmi nápadný a nezvyklý - má tři čnělky uprostřed květu upomínající na tři hřeby, kterými byl Ježíš přibit na kříž, pět prašníků jako knih Mojžíšových a deset okvětních plátků je deset nejvěrnějších apoštolů. Koruna květu připomíná korunu trnovou. Dokonce i český název „mučenka", který vznikl překladem odkazuje na umučení Ježíše Krista. 

Původní indiánské kmeny využívaly nadzemní část mučenky jako poměrně spolehlivý lék při úzkosti, nespavosti a hypertenzi. 

V tradiční medicíně se o mučence říká, že má řadu dalších použití včetně průjmu, neuralgií, popálenin a hemoroidů, ale tato tvrzení nebyla vědecky potvrzena.

Nať mučenky obsahuje karbolinové alkaloidy (harman, harmin, harmalol) a flavonoidní glykosidy z nichž se na sedativním účinku podílí hlavně vitexinové flavonoidy (vitexin, isovitexin aj.). Vědecké potvrzení sedativního a hypnotického účinku ještě není na takové úrovni jako u kozlíku, nicméně existuje několik menších klinických studií, které potvrdily anxiolytický efekt, který se zvyšující se dávkou přechází k sedativnímu a mírně hypnotickému účinku. Tradiční dávkování se pohybuje od 0,5 do 2 g, nicméně pro podporu spánku jsou třeba dávky na horní hranici tohoto rozmezí. 

Jsou známy i některé interakce - mučenka by se neměla kombinovat s warfarinem a jinými antikoagulancii, ani s antidepresivy ze skupiny MAO inhibitorů. Zesiluje účinky jiných sedativ včetně kozlíku. Ve vyšších dávkách může mučenka způsobovat arytmie, a tak je třeba se mučenky vyvarovat při chorobách srdečního rytmu. Z nežádoucích účinků se někdy objevují trávicí problémy, zmatenost a ospalost po probuzení.

I když mučenka ještě není zcela vědecky poznána, dá se považovat za bylinu druhé volby u léčby neklidu, nervozity a nespavosti.

......

Předchozí díly:

KDYŽ SPÁNEK NEPŘICHÁZÍ

KOZLÍK LÉKAŘSKÝ

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME