
Cévní mozkové příhody patří k nejčastějším příčinám úmrtí nebo invalidity, a to i přesto, že medicína i v tomto oboru významně pokročila. Odborníci dokonce tvrdí, že léčení je u nás na vyšší úrovni než například ve Francii nebo ve Velké Británii.
A k ještě lepším možnostem péče o pacienty nepochybně přispěje i akademická studie nazvaná Kardioneurologie 2023, která se zaměřila na dlouhodobé monitorování pacientů po mozkové mrtvici s nejasnou příčinou a rizikem srdeční embolie.
Rozhodující je čas
Od 70. let mortalita pacientů s CPM u nás klesá, ale lékaři samozřejmě s tímto faktem stále nejsou spokojeni. V naší republice existuje 45 specializovaných center, kam se při podezření na iktus dostanou prakticky všichni pacienti - s výjimkou situací, kdy se zanedbají příznaky nemoci. Trombolýza umí zachránit život, ale pacient musí být ve svém spádovém centru včas.
Opakování nemoci je časté
Cévní mozkové příhody se bohužel vracejí - do roka necelé desetině pacientů - především těch, kteří jsou ohroženi fibrilací síní, která je nejčastějším důvodem vzniku CMP. I z toho důvodu je a především v příštím roce bude realizována výše zmíněná studie: „Její výsledky umožní změnu diagnostického postupu, která povede k většímu záchytu fibrilace síní u těchto pacientů. Zlepší se tak sekundární prevence a sníží riziko opakování mozkové příhody, která by mohla být fatální," vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, místopředseda ČKS a přednosta I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc, který je iniciátorem a vedoucím studie Kardioneurologie 2023, a dodává: „Mnoho let je obvyklá monitorace srdečního rytmu pouze čtyři týdny od počátku onemocnění, záchyt fibrilace síní je v tomto období přibližně u 6 až 11 procent nemocných. Víme však, že výskyt arytmie nemusí být jen v tomto časném období, ale i později během celého roku. Čím déle pacienta monitorujeme, tím víc arytmií zachytíme. V těchto případech preferujeme implantabilní srdeční monitory."
Především pro rizikové pacienty
Studie tohoto typu je první, která se zaměřuje přímo na specifickou skupinu rizikových pacientů s možností výskytu paroxysmální formy fibrilace síní. Ta je v poslední době považována za jednu z nejčastějších příčin vzniku mozkové mrtvice, a právě případy epizodické formy této arytmie jsou obtížně diagnostikovatelné a často vyžadují dlouhodobou monitoraci srdečního rytmu pomocí EKG holteru anebo implantabilního srdečního monitoru.
Doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Praha, k tomu dodává: „Rádi bychom dostali na monitoraci maximum pacientů, u nichž původ CMP neznáme. Kardiologové potom rozhodnou, jaký typ přístroje je pro toho kterého pacienta nejvhodnější a jak se potom získaná data vyhodnotí."
Foto z on-line setkání s médii ke spuštění nezávislé akademické Studie Kardioneurologie 2023.
Doc. Tomek a prof. Táborský představili 3. listopadu 2022 novou studii, která pomůže objasnit skryté příčiny mozkové mrtvice.
Moderní technika pacienta neobtěžuje
Technika implantace srdečních monitorů v posledních letech významně pokročila, například zavedení preferovaného Biomonitoru IIIm existuje ve formě jakési zaváděcí injekce do podkoží a celý zákrok trvá asi 5 minut. (Dnes jsem kdesi četla, že zpěvačka Yveta Simonová si přála, aby její monitor nebyl vidět ve výstřihu a lékaři její přání splnili...)
Po implantaci dostane pacient přístroj, kterým je prostřednictvím systému Home Monitoring dálkově sledován a lékaři jsou díky němu upozorněni na případný problém s arytmií a mohou rychle zareagovat. S implantačním centrem může komunikovat i pacient prostřednictvím chytrého telefonu.
Nejen arytmie
Je třeba dodat, že v rámci prevence mozkových příhod je třeba vědět, že je nezpůsobují jen arytmie, ale existují i další rizika - diabetes, hypertenze, vysoká hladina cholesterolu. Doc. Tomek připomněl i pokles počtu CMP v poslední době, který byl pravděpodobně způsoben i onemocněním covid; lehčí typy příhod pacienti nenahlásili, a možná i některá úmrtí na CMP byla připsána covidu.
Mgr. Jana Ulíková
Zveme vás na další, tentokrát tematický online kongres z dílny Healthcomm Professional. Hlavním tématem bude SENIOR jako specifický pacient v lékárně, ale dozvíte se spoustu dalších zajímavých informací. Kongres bude přístupný 30 dní v období od 7. 5. 2025 do 5. 6. 2025. Budete mít opět možnost vystudovat odborné přednášky akreditované u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP a získat tak nejen nové poznatky pro praxi, ale také bodové ohodnocení do systému celoživotního vzdělávání. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským profesionálům z ČR a SK. Přednášky si připravili: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., RNDr. Pavel Suchánek, doc. MUDr. Iva Holmerová, PharmDr. Marek Lžičař, PharmDr. Jana Matušková a další osobnosti farmacie a medicíny. Registrace je již spuštěna: https://www.healthcomm.cz/okjaro/
Odstartoval další, již 24. ročník prestižní oborové soutěže Sestra roku. Přihlašování kandidátů je možné prostřednictvím webu soutez-sestraroku.cz či e-mailem na registrace@soutez-sestraroku.cz.
Od začátku ledna bojují němečtí, rakouští, maďarští a slovenští veterináři s extrémně nakažlivým virem slintavky a kulhavky. Od 26. března, kdy se potvrdila nákaza v chovu tří tisíc kusů skotu v Maďarsku a následně na konci března i na Slovensku, zavádí čeští veterináři ochranná opatření. Do Česka se nesmí dovážet skot, ovce, kozy, prasata a další druhy zvířat vnímavých ke SLAK z Maďarska, Slovenska a částí Rakouska. Týká se to také jakýchkoliv živočišných produktů, včetně krmiv nebo sena. Nově Státní veterinární správa (SVS) zpřísňuje od 4. dubna 2025 podmínky vjezdu vozidel nad 3,5 tuny do ČR z SK. Nákladní vozidla bez rozdílu vezeného nákladu budou moci pro vjezd na území ČR použít pouze pět hraničních přechodů se Slovenskem. Všechna vozidla nad 3,5 tuny zde budou podrobena dezinfekci. Také se dočasně omezuje provádění kontrol vyžadujících vstup veterinárních inspektorů do českých chovů hospodářských zvířat jen na neodkladné případy. SLAK je sice považována za zoonózu, nicméně výskyt nemoci u člověka je velmi vzácný. Aktuální informace k nákaze včetně platných mimořádných veterinárních opatřeních, třeba zákazu vstupu do některých obor nebo ZOO koutků, jsou k dispozici na webu SVS.