
Cévní mozkové příhody patří k nejčastějším příčinám úmrtí nebo invalidity, a to i přesto, že medicína i v tomto oboru významně pokročila. Odborníci dokonce tvrdí, že léčení je u nás na vyšší úrovni než například ve Francii nebo ve Velké Británii.
A k ještě lepším možnostem péče o pacienty nepochybně přispěje i akademická studie nazvaná Kardioneurologie 2023, která se zaměřila na dlouhodobé monitorování pacientů po mozkové mrtvici s nejasnou příčinou a rizikem srdeční embolie.
Rozhodující je čas
Od 70. let mortalita pacientů s CPM u nás klesá, ale lékaři samozřejmě s tímto faktem stále nejsou spokojeni. V naší republice existuje 45 specializovaných center, kam se při podezření na iktus dostanou prakticky všichni pacienti - s výjimkou situací, kdy se zanedbají příznaky nemoci. Trombolýza umí zachránit život, ale pacient musí být ve svém spádovém centru včas.
Opakování nemoci je časté
Cévní mozkové příhody se bohužel vracejí - do roka necelé desetině pacientů - především těch, kteří jsou ohroženi fibrilací síní, která je nejčastějším důvodem vzniku CMP. I z toho důvodu je a především v příštím roce bude realizována výše zmíněná studie: „Její výsledky umožní změnu diagnostického postupu, která povede k většímu záchytu fibrilace síní u těchto pacientů. Zlepší se tak sekundární prevence a sníží riziko opakování mozkové příhody, která by mohla být fatální," vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, MBA, místopředseda ČKS a přednosta I. interní kliniky LF UP a FN Olomouc, který je iniciátorem a vedoucím studie Kardioneurologie 2023, a dodává: „Mnoho let je obvyklá monitorace srdečního rytmu pouze čtyři týdny od počátku onemocnění, záchyt fibrilace síní je v tomto období přibližně u 6 až 11 procent nemocných. Víme však, že výskyt arytmie nemusí být jen v tomto časném období, ale i později během celého roku. Čím déle pacienta monitorujeme, tím víc arytmií zachytíme. V těchto případech preferujeme implantabilní srdeční monitory."
Především pro rizikové pacienty
Studie tohoto typu je první, která se zaměřuje přímo na specifickou skupinu rizikových pacientů s možností výskytu paroxysmální formy fibrilace síní. Ta je v poslední době považována za jednu z nejčastějších příčin vzniku mozkové mrtvice, a právě případy epizodické formy této arytmie jsou obtížně diagnostikovatelné a často vyžadují dlouhodobou monitoraci srdečního rytmu pomocí EKG holteru anebo implantabilního srdečního monitoru.
Doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., primář Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Praha, k tomu dodává: „Rádi bychom dostali na monitoraci maximum pacientů, u nichž původ CMP neznáme. Kardiologové potom rozhodnou, jaký typ přístroje je pro toho kterého pacienta nejvhodnější a jak se potom získaná data vyhodnotí."
Foto z on-line setkání s médii ke spuštění nezávislé akademické Studie Kardioneurologie 2023.
Doc. Tomek a prof. Táborský představili 3. listopadu 2022 novou studii, která pomůže objasnit skryté příčiny mozkové mrtvice.
Moderní technika pacienta neobtěžuje
Technika implantace srdečních monitorů v posledních letech významně pokročila, například zavedení preferovaného Biomonitoru IIIm existuje ve formě jakési zaváděcí injekce do podkoží a celý zákrok trvá asi 5 minut. (Dnes jsem kdesi četla, že zpěvačka Yveta Simonová si přála, aby její monitor nebyl vidět ve výstřihu a lékaři její přání splnili...)
Po implantaci dostane pacient přístroj, kterým je prostřednictvím systému Home Monitoring dálkově sledován a lékaři jsou díky němu upozorněni na případný problém s arytmií a mohou rychle zareagovat. S implantačním centrem může komunikovat i pacient prostřednictvím chytrého telefonu.
Nejen arytmie
Je třeba dodat, že v rámci prevence mozkových příhod je třeba vědět, že je nezpůsobují jen arytmie, ale existují i další rizika - diabetes, hypertenze, vysoká hladina cholesterolu. Doc. Tomek připomněl i pokles počtu CMP v poslední době, který byl pravděpodobně způsoben i onemocněním covid; lehčí typy příhod pacienti nenahlásili, a možná i některá úmrtí na CMP byla připsána covidu.
Mgr. Jana Ulíková
Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku je uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006.
Od poloviny října hlásí severní Čína nárůst chřipce podobných onemocnění ve srovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech. Čína má zavedené systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2 a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System. Předpokládá se, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení nemocnosti zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období. WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně.
Sněmovna schválila novelu Zákona o léčivech. Jde o největší propacientskou změnu za posledních 15 let. Stěžejní změnou je povinnost dodavatelů léčiv zajistit dodávky pro české pacienty 1 až 2 měsíce po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek jejich léku. Distributoři budou mít nově povinnost každý pracovní den poskytovat SÚKLu informaci o aktuálních skladových zásobách přípravků s omezenou dostupností. Jejich aktuální stav budou hlásit i lékárny, a díky tomu bude Ministerstvo zdravotnictví přesně vědět, kolik je daného přípravku v distribuci, k dispozici pro dodání do lékáren a kolik je ho ještě v lékárnách. Plošné rozdělení mezi lékárny má zajistit povinnost objednávat léčivý přípravek s omezenou dostupnosti pouze v množství obvyklém pro danou lékárnu, namísto vytváření neúměrných zásob. Schváleny nebyly návrhy týkající se zařazení léčiv do strategických rezerv státu a zavedení automatizovaných boxů pro léčivé přípravky s výdejem bez lékařského předpisu.