
Průzkum o povědomí české populace o zdraví a nemoci jater byl realizován výzkumnou agenturou Ipsos na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky v termínu od 28. ledna do 8. února 2022. Respondenti byli starší 18 let a byli segmentováni dle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Celkem se průzkumu zúčastnilo 1010 respondentů pomocí Ipsos online panelu Populace.cz. Mezi společnosti, které využívají panel Populace.cz ke zjištění názorů svých zákazníků, patří společnosti z různých oborů, například výrobci potravin, léků, ale i státní instituce aj.
Podle zjištění z dotazníků souhlasí téměř dvě třetiny Čechů s tím, že o játra je třeba se starat a znají i jejich významnou úlohu při detoxikaci těla. Jak o játra pečovat respondenti vědí, některé zlozvyky ale opouštějí jen velmi neochotně, například v oblasti stravování. Méně lidí v letošním průzkumu uvedlo, že se snaží vyhýbat tučným jídlům a fast-foodovým restauracím.
Že je o játra třeba pečovat, si uvědomuje 63 % dotázaných a že jsou zdrojem vitality pro celé tělo, uvedlo 39 %. V letošním roce jsou si lidé více jistí v tom, jaké jsou příznaky onemocnění jater. Nejvíce lidí považuje za projevy jaterního onemocnění únavu, slabost a bolesti v břiše. Oproti roku 2021 Češi v letošním roce častěji podstupovali jaterní vyšetření, především krevní testy zjišťující onemocnění jater.
NEJEN ALKOHOL JE PRO JÁTRA RIZIKOVÝ
Nealkoholové postižení jater (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease, NAFLD) při steatóze považované za jaterní manifestaci metabolického syndromu je v současnosti celosvětově nejčastějším jaterním onemocněním. NAFLD je spjato s diabetes mellitus 2. typu, obezitou i genetickými faktory. NAFLD zůstává pro Čechy spíše neznámým termínem. Téměř třetina populace o tomto termínu již slyšela, ale jeho přesný význam zná jen 12 % lidí. Oproti minulému roku ovšem narostl počet lidí, kteří si jsou vědomi rizika vzniku jaterní cirhózy spojeného s NAFLD. Češi mají také lepší představu o tom, jakých věkových skupin se nealkoholová tuková choroba jater může týkat. Starší lidé si častěji oproti mladším generacím nejsou jistí, které skupiny jsou pro toto onemocnění rizikové.
Češi si také častěji uvědomují rizikové faktory vzniku nealkoholové tukové choroby jater. Více než polovina lidí jako spouštěč uvedla tučné jídlo, mezi dalšími často vybíranými faktory byly alkohol, stres a sladká jídla.
Zdroj: Ipsos
Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku je uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006.
Od poloviny října hlásí severní Čína nárůst chřipce podobných onemocnění ve srovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech. Čína má zavedené systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2 a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System. Předpokládá se, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení nemocnosti zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období. WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně.
Sněmovna schválila novelu Zákona o léčivech. Jde o největší propacientskou změnu za posledních 15 let. Stěžejní změnou je povinnost dodavatelů léčiv zajistit dodávky pro české pacienty 1 až 2 měsíce po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek jejich léku. Distributoři budou mít nově povinnost každý pracovní den poskytovat SÚKLu informaci o aktuálních skladových zásobách přípravků s omezenou dostupností. Jejich aktuální stav budou hlásit i lékárny, a díky tomu bude Ministerstvo zdravotnictví přesně vědět, kolik je daného přípravku v distribuci, k dispozici pro dodání do lékáren a kolik je ho ještě v lékárnách. Plošné rozdělení mezi lékárny má zajistit povinnost objednávat léčivý přípravek s omezenou dostupnosti pouze v množství obvyklém pro danou lékárnu, namísto vytváření neúměrných zásob. Schváleny nebyly návrhy týkající se zařazení léčiv do strategických rezerv státu a zavedení automatizovaných boxů pro léčivé přípravky s výdejem bez lékařského předpisu.