Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



CÍLENÁ LÉČBA RAKOVINY VAJEČNÍKŮ



Dlouhodobě špatná prognóza u nádorů vaječníků je dána především limity současné medicíny při včasném odhalování nádorového bujení. V současnosti však probíhá dynamický vývoj převratných metod prevence, diagnostiky i léčby. Moderní postupy a nové léky mají velký přínos pro kvalitu a délku života pacientek.

„Toto onemocnění nejsme většinou schopni najít včas, ve vyléčitelném stadiu. Vaječníky jsou totiž uloženy hluboko v těle a nemůžeme je vyšetřit tak jednoduše jako prsa, děložní čípek, kůži nebo varlata. Navíc mají okolo sebe v pánvi dostatek prostoru. Když se vaječník zvětšuje nádorem, nezpůsobuje dlouho žádné obtíže," vysvětluje prof. MUDr. David Cibula, CSc., FCMA, vedoucí Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. 

Situaci mnohých nemocných žen komplikuje rozšiřování nádoru ve velmi časném stádiu onemocnění. Nejčastější typ ovariálního karcinomu je totiž křehký nádor. Už při malé velikosti se z něj mohou uvolňovat nádorové buňky do tekutiny, která cirkuluje v dutině břišní. Nádor se tak rychle šíří na povrch břišních orgánů ve formě metastáz.

„Zhruba před třemi lety se u mne masivním krvácením projevila rakovina vaječníku. Při bližším vyšetření lékaři zjistili, že je zhoubným bujením zasažena i celá břišní dutina včetně děloh,y a navíc také lymfatické uzliny v hrudníku a tříslech," popisuje své zkušenosti paní Ivana Neuvirthová (60 let).

Lékaři ji informovali, že nález je na úrovni 4. stupně, tedy neoperovatelný. Po léčbě chemoterapií v kombinaci s biologickou léčbou však bylo možné přistoupit i k operaci. Dnes, 3 roky po stanovení diagnózy, nemá žádné známky onemocnění a cítí se velmi dobře: „Jsem vděčná Bohu za to, že mne přivedl do rukou lékařů onkogynekologického centra VFN v Praze. Všem ženám, které onemocní, bych chtěla vzkázat, aby se nevzdávaly a podstoupily léčbu, která jim může zachránit život."  

Delší život a šance na vyléčení

Přestože je karcinom vaječníku takto závažným onemocněním, dochází právě nyní k objevům, které postupně zlepšují jeho prognózu.

Důležitým pokrokem je mnohem lepší pochopení rozdílů mezi jednotlivými typy ovariálního karcinomu. „Na základě genetického vyšetření již dokážeme předpovědět účinnost léčby. Pokud je u pacientky nalezena určitá porucha genetické informace, tedy mutace, umožňuje nám to podat lék, který přímo zasahuje do funkce mutovaného genu. V budoucnosti se bude ještě zlepšovat nejen naše schopnost vidět rozdíly mezi nádory, ale také bude přibývat možností pro výběr nejúčinnější léčby pro konkrétní pacientku," popisuje profesor Cibula.

Od roku 2021 mají české ženy s nově diagnostikovaným onemocněním k dispozici novou cílenou léčbu. Preparáty ze skupiny takzvaných PARP inhibitorů významně prodlužují přežití. Podle profesora Cibuly je dokonce možné, že u některých žen může tato terapie vést i k vyléčení, což ale potvrdí až delší doba sledování. „Aktuálně je tato léčba dostupná ženám s mutací v genech BRCA1/2 a očekáváme, že v roce 2022 dojde k rozšíření dostupnosti i pro většinu žen bez této genetické predispozice," doplňuje lékař. 

Další nové léčebné postupy a látky jsou nyní testovány ve stovkách klinických studií po celém světě, včetně České republiky. Velké naděje jsou vkládány do léků, které ovlivňují imunitní systém v nádoru. Například česká biotechnologická firma Sotio představila slibné výsledky vakcíny vytvářené z vlastních imunitních buněk pacientek. Po aktivaci těchto buněk a jejich navrácení zpět do organismu pacientky zlepšovaly tyto vakcíny úspěšnost léčby chemoterapií.

Probíhá také vývoj léků složených z protilátek s navázanou toxickou složkou. Fungují tak, že si protilátka v organismu najde nádorové buňky. Pouze v jejich přítomnosti uvolní svoji toxickou část, která nádorové buňky zahubí. Nejen, že se tak zvyšuje cílené působení léku přímo v nádoru, ale také se snižují nežádoucí účinky v organismu.

„V posledních fázích testování však nejsou jen léky. Dobrý efekt na ovariální karcinom prokázaly také elektrické proudy aplikované na povrch břicha, nebo malé dávky radioterapie. Lze předpokládat, že se léčba ovariálního karcinomu v nejbližších letech bude vyvíjet opravdu dynamicky," doplňuje profesor Cibula.  

Naděje na časný záchyt

Novými možnostmi léčby a přesnějšího vyšetření nádoru však pokroky nekončí. Profesor Cibula vysvětluje, že lékaři hodně očekávají také od výzkumu metod časného zachycení nádoru nebo dokonce předpovědi zvýšeného rizika: „Velké výzkumné týmy testují několik přístupů, jako je detekce nádorových buněk v krvi, v sekretu z děložního hrdla nebo z výplachu dutiny děložní. Také však zkoumají možnosti genetického vyšetření, které odhalí kumulaci genetických poruch nashromážděných během života, s vysokou pravděpodobností vedoucí ke vzniku nádoru. Žena s touto predispozicí pak bude buď pečlivěji sledována, nebo podstoupí chirurgické odstranění orgánů tak, aby nádor vůbec nevznikl." 

Vrozená predispozice ke vzniku rakoviny vaječníku

Velkým pokrokem pro pochopení mechanismu vzniku rakoviny vaječníku a pro zabránění výskytu tohoto onemocnění bylo objevení dědičné dispozice u nosičů dědičné mutace v genech BRCA 1 nebo BRCA 2. Zdravým ženám nosičkám jsou v současnosti nabízeny preventivní operace, tedy odstranění vaječníků, vejcovodů a prsní žlázy. Je zcela zásadní, aby na přítomnost mutací byly testovány všechny pacientky s nově diagnostikovaným nádorem vaječníku. 

„Genetické vyšetření má pro pacientku prognostický a prediktivní význam. Nosičky mutací v BRCA1/2 lépe odpovídají na léčbu platinovými deriváty a PARP inhibitory. Genetické vyšetření zárodečných mutací navíc umožňuje cílené genetické poradenství v rodině pacientky. Tedy stanovení výše rizika vzniku nádorových onemocnění asociovaných s identifikovanou mutací u pacientky i jejích příbuzných a nastavení vhodných preventivních opatření v rodině," vysvětluje RNDr. Jana Soukupová, Ph.D. z Laboratoře onkogenetiky Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1.LF UK a VFN v Praze.

Lze odhadnout, že v rámci ČR bylo v roce 2021 při předpokládané incidenci přibližně 980 nových případů geneticky vyšetřeno přibližně 50 % pacientek. Rostoucí trend v testování pacientek s karcinomem ovaria, který jsme pozorovali v minulých letech, se tedy bohužel zastavil. „Aby ženy věděly, proč je při onemocnění karcinomem vaječníku důležité odhalování mutací v genech BRCA, věnujeme se dlouhodobě osvětě tohoto tématu. Celou řadu informací z úst předních odborníků a povzbuzující příběhy žen najdete na www.brcanejsoujenprsa.cz," uzavírá Ing. Veronika Cibulová, ředitelka Nadačního fondu Hippokrates. 

Zdroj: ADDICTS

Zpět

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY