
Plíce nebolí. A proto se vážný problém objeví až ve 3. nebo 4. stadiu, kdy už je delší přežití spíš výjimkou. Ale v současné době tato informace v mnoha případech přestává platit.
Rakovina plic je závažné onemocnění, které se zpočátku nijak neprojevuje, později jen sípavým kašlem, únavou, ztrátou váhy - tedy příznaky, které se často zamění za nachlazení nebo jiný banálnější problém. Ročně u nás onemocní více než 6,5 tisíce lidí (velké procento jsou ženy) a přes 5 tisíc na tento typ rakoviny zemře.
Program časného záchytu
Nemoc postihuje převážně kuřáky, a tak je dobře, že u nás už běží program časného záchytu karcinomu plic. Garantem je Ministerstvo zdravotnictví a podílí se na něm i Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zapojilo se do něj 323 plicních a 500 praktických lékařů.
............
Příklad pro ilustraci: Od února do počátku června vyšetřili lékaři na Plicní klinice FN Hradec Králové 29 pacientů - kuřáků, 8 žen a 21 mužů. Pouze 11 z nich (40 procent) mělo respirační systém zatím celkem v pořádku.
„Našli jsme různá respirační postižení, a to i u těch relativně zdravých," říká doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta hradecké Plicní kliniky. „U dvou pacientů jsme diagnostikovali plicní nádor k rychlému operačnímu zákroku, u tří pacientů jsme objevili bronchiektázie - zánětlivou destrukci stěny průdušek, pět osob má zatím nejasný nález nevylučující drobný nádor nebo jiný problém s plícemi. U deseti jsme našli chronické onemocnění průdušek - astma nebo CHOPN a u dvou postižení průdušnice, u jednoho zvětšené lymfatické uzliny v hrudní části. Nově zjištěná onemocnění se různě kombinovala."
U některých vyšetřovaných lékaři našli tzv. plicní uzly, většinou drobné a nezhoubné, ale některé z nich mohou být počátečním stadiem zhoubného nádoru. Tito pacienti jsou zařazeni do kontrolních skupin a v průběhu času sledováni.
Foto: Z tiskové konference u příležitosti Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
Největší šanci na co nejdelší život v dobré kvalitě nebo v ideálním případě na uzdravení, pokud je nádor objeven hodně brzy, mají ti pacienti, kteří se léčí v některém ze sedmi pneumoonkochirurgických center.
Záleží na zkušenosti odborníků
Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, nám sdělila jasné stanovisko: „V naší republice se bronchogenní karcinom operuje často tam, kde by neměl, na více než 20 pracovištích. Někde zase pacient začíná s léčbou až za několik týdnů nebo měsíců po diagnóze. Přitom specializovaných center máme sedm, což je dostatek pro všechny pacienty. Například v Dánsku jsou pracoviště podobného typu pouze dvě a v Norsku pouze jedno."
Úspěch léčení závisí do značné míry na zkušenostech odborníků, které souvisí s tím, že nejvíc operací se dělá ve specializovaných pracovištích. Měřítkem není jen míra jejich úspěšnosti, ale i minimum pooperačních komplikací, vhodná rehabilitace a příprava na další onkologickou léčbu.
Součástí pneumoonkochirurgických center jsou širší týmy zkušených odborníků a specializovaná bronschoskopická pracoviště s kvalitními nástroji, která umějí ideálně odebrat vzorek ke zkoumání. Karcinom plic není jen jeden typ nádoru, každý má své specifické znaky. Specializovaná centra mohou díky speciálním vyšetřovacím metodám a ve spolupráci s dalšími odborníky pečlivěji diagnostikovat a určit nové možnosti léčení.
„Neustále se objevují nové léky, které stávající terapie dobře doplňují; kombinuje se imunoterapie s chemoterapií a s biologickou léčbou," dodává k tomu prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc., předsedkyně Pneumoonkologické sekce ČPFS.
Nejvíc rizikové je kouření
Rakovinu plic má z 90 procent na svědomí kouření. Programu časného záchytu tohoto onemocnění by se měli zúčastnit - pokud možno všichni - kuřáci přibližně mezi 55 a 74 lety, kteří vykouří po dobu asi 20 let 20 cigaret denně nebo kouří 10 let 40 cigaret denně (pozor - i tzv. nehořlavé tabáky jsou rizikové). Průměrný věk dosud vyšetřených pacientů je 63,8 let.
Plicní lékaři posílají rizikové pacienty přímo na akreditovaná radiologická pracoviště k vyšetření nízkodávkovým CT. Pokud se objeví podezřelý nález, následují další vyšetření a po zhodnocení výsledků následuje porada multidisciplinárního týmu, která zvolí optimální způsob léčení.
Více o programu na https://prevenceproplice.cz
Seznam pneumoonkochirurgických center:
www.mzcr.cz/cvs-pneumoonkochirurgicke-pece
Z tiskové konference 21. 7. zpracovala pro Magazín
Mgr. Jana Ulíková
Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku je uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006.
Od poloviny října hlásí severní Čína nárůst chřipce podobných onemocnění ve srovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech. Čína má zavedené systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2 a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System. Předpokládá se, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení nemocnosti zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období. WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně.
Sněmovna schválila novelu Zákona o léčivech. Jde o největší propacientskou změnu za posledních 15 let. Stěžejní změnou je povinnost dodavatelů léčiv zajistit dodávky pro české pacienty 1 až 2 měsíce po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek jejich léku. Distributoři budou mít nově povinnost každý pracovní den poskytovat SÚKLu informaci o aktuálních skladových zásobách přípravků s omezenou dostupností. Jejich aktuální stav budou hlásit i lékárny, a díky tomu bude Ministerstvo zdravotnictví přesně vědět, kolik je daného přípravku v distribuci, k dispozici pro dodání do lékáren a kolik je ho ještě v lékárnách. Plošné rozdělení mezi lékárny má zajistit povinnost objednávat léčivý přípravek s omezenou dostupnosti pouze v množství obvyklém pro danou lékárnu, namísto vytváření neúměrných zásob. Schváleny nebyly návrhy týkající se zařazení léčiv do strategických rezerv státu a zavedení automatizovaných boxů pro léčivé přípravky s výdejem bez lékařského předpisu.