V české kotlině známe pojem „Modré pondělí", který se vztahuje k velikonoční tradici a je součástí pašijového týdne jako den, kdy je zapovězeno pracovat. Jak ale z praxe víme, ujal se termín „modré" pondělí i ve světském životě - jako den, kdy se nám prostě nic nechce dělat. Třetí lednové pondělí, známé jako Blue Monday, je již několik let považováno za nejdepresivnější den v roce, kdy se nám nejen že nechce nic začínat, ale dokonce se nám prý chce se vším skoncovat. Ačkoli toto označení vzniklo původně jako chytrý marketingový tah, mnozí odborníci se shodnou, že právě polovina ledna patří k depresivnějším obdobím roku. Britský koncept Blue Monday byl původně popsán v roce 2004 psychologem Cliffem Arnallem. Na žádost jedné cestovní kanceláře, která chtěla zvýšit svůj lednový prodej přímořských dovolených, vymyslel pseudovědeckou rovnici (proměnné byly počasí, čas od Vánoc nebo doba, kdy jsme porušili novoroční předsevzetí aj.), pomoci níž označil leden za nejdepresivnější období roku. I když šlo tedy původně jen o reklamu, Arnall posléze čelil velké kritice z řad odborníků a sám se později zapojil do antikampaní, pojem Blue Monday se uchytil a existuje dodnes. Řada lidí směřuje své zimní dovolené do tropických destinací.

Na každém šprochu pravdy trochu

Proč je den, který letos připadá na 16. ledna, považován za nejdepresivnější v roce? Jde o pondělí, a to je obecně považováno za nejméně oblíbený den týdne. Podle statistik Českého statistického úřadu¹ je v pondělí dokonce spácháno i nejvíce sebevražd. V období 2011-2020 (podobně jako v předcházejícím desetiletí) bylo pondělí dnem, kdy docházelo k největším počtům sebevražd. Lidé spáchali první den v týdnu 16,2 % sebevražd, tj. o 2 p. b. nad průměrným zastoupením pro jeden den v týdnu. V roce s největším počtem událostí v desetiletí (2012), to bylo obdobně 16,2 %, v roce s nejnižším počtem sebevražd v desetiletí (2019) došlo během pondělků dokonce k 17,4 % úmyslných sebepoškození, avšak nejvyšší podíl na pondělní sebevraždy připadl na rok 2013.

V polovině ledna se v životě mnoha lidí nahromadí faktory, které mohou vyvolat pocity smutku a špatné nálady. Jsou za námi Vánoce, které nejsou pro všechny domácnosti zrovna svátky klidu a pohody. Pro mnoho lidí naopak představují nejvíce stresující a finančně náročné období roku. Náladě neprospívá ani chladné a pochmurné lednové počasí, kdy trávíme více času v uzavřených prostorách, a také minimum slunečního svitu. Jaro je navíc stále v nedohlednu a stejně tak i delší svátky nebo prodloužené víkendy. A vůle značné části těch, kteří se do plnění svých předsevzetí pustili s vervou hned po Novém roce, začíná slábnout. Podle průzkumů je v únoru dodržuje už jen polovina lidí. To pak vede k výčitkám, že jsme opět selhali. Dalším faktorem špatné nálady v posledních letech pak může být i politické napětí u nás i ve světě, či pandemie covid-19. 

Chmurné pondělí - teorie vs. praxe

Jak vysvětluje psycholožka a psychoterapeutka Mgr. Zuzana Kostelníková, teorie, že může existovat jeden jediný nejdepresivnější den v roce, je spíše zavádějící. „Klinická deprese je zdravotní problém, který má dlouhodobější charakter. I přesto, že v praxi si všímáme období, ve kterých stoupá počet pacientů s depresivní symptomatikou, neexistuje den, kdy deprese udeří více než obvykle."

„Termín deprese používá mnoho lidí, když chtějí popsat svou špatnou náladu, smutek nebo splín. Ty se čas od času objeví u každého a jsou přirozenou součástí života. Klinická deprese je však zdravotní problém, který má dlouhodobější charakter, nese s sebou výrazné vyčerpání zdrojů člověka, a především zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života. I přesto, že v praxi si všímáme období, ve kterých stoupá počet pacientů s depresivní symptomatikou, neexistuje den, kdy deprese udeří více než obvykle,"  uvádí psycholožka.

Z odborného hlediska není proto vhodné používat termín Blue Monday ve spojitosti s diagnózou, ale spíše v lidovějším pojetí slova „depresivní".

Deprese, špatná nálada nebo sezonní afektivní porucha?

Deprese neboli patologický smutek je psychické onemocnění, které se řadí mezi poruchy nálad. Depresi může spolehlivě diagnostikovat pouze psychiatr na základě celé řady příznaků. Od běžného smutku nebo rozladěnosti se liší zejména v tom, že je intenzivnější, trvá déle a narušuje každodenní fungování. 

 „Deprese ovlivňuje nejen prožívání, potažmo myšlení a chování, ale odráží se i v rovině tělesné. Pacienti častěji trpí především poruchami spánku, pociťují velkou únavu a vyčerpání, časté je také nechutenství a celková ztráta chuti do života či aktivit, které je bavili předtím. Častěji pak dochází i ke ztrátě zájmu o sociální kontakty, což vede k sociální izolaci a člověk se dostává do spirály, ze které jako by nebylo možné vystoupit," vysvětluje Mgr. Zuzana Kostelníková.

Pokud bychom přesto hledali souvislost mezi Blue Monday a depresí, můžeme ji částečně najít v tzv. sezónní afektivní poruše. Ta souvisí se změnami ročních období a nejčastěji se objevuje právě v zimních měsících, kdy je méně přirozeného slunečního světla. To může u některých citlivých jedinců vyvolávat příznaky v podobě nedostatku energie, potíží se soustředěním nebo pocitů beznaděje. Citlivé jsou zejména ženy, které představují 60 - 90 % pacientů.²  Sezónní deprese však mizí s příchodem jara a příznivějšího počasí a lze ji zmírnit například fototerapií umělým světlem.

„Při pochmurných stavech pak obecně pomáhá dodržování pevného denního režimu, který zahrnuje pravidelný spánek, výživnou stravu, cvičení a vyhrazení času pro sebe," radí Mgr. Zuzana Kostelníková a dodává: „Pokud ovšem zmiňované příznaky přetrvávají delší dobu, prohlubují se, ovlivňují každodenní fungování člověka a objevují se myšlenky vymizet, nebo nebýt, je nutné co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Může to být psycholog, psychiatr, praktický lékař, nebo alespoň anonymní krizová linka."

Šťastnější život začíná péčí o sebe 

Návštěvu odborníka tedy rozhodně není vhodné odkládat, protože správná diagnóza a léčba jsou pro zvládnutí deprese zásadní. Dnešní doba navíc umožňuje spojit se s odborníky i online, takže lidé s psychickými problémy mohou svůj stav konzultovat na dálku prostřednictvím internetu z bezpečí domova. Konzultace s lékařem nebo psychologem prostřednictvím online zdravotního portálu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu lze využít například v rámci zdravotního pojištění Klinika Generali České. Již dnes, po půl roce provozu Kliniky, využilo služeb poradenství s psychologem téměř 10 % klientů, kteří si pojištění sjednali.

„Je naprosto v pořádku vyhledat odbornou pomoc, o svých pocitech se nemusíte stydět mluvit. Přiznat si psychický problém není projevem slabosti, spíše naopak - je to důležitý, a pro někoho velmi odvážný krok. A pokud je online terapie takovým prvním krokem k řešení duševního zdraví, může být stejně přínosná jako osobní návštěva lékaře," dodává Mgr. Kostelníková.

....................................

Generali Česká pojišťovna uvedla v létě 2022 novinku, která na českém pojistném trhu zatím nemá konkurenci.

Nové pojištění - Klinika Generali České - je specializovaný koncept služeb a technických řešení, která se týkají zdraví a která zároveň rozšiřují životní pojištění o oblast zdravotní péče a vhodně doplňují služby veřejného zdravotního systému.

Klientům tak umožňuje čerpat zdravotní péči pravidelně a bez starostí.

....................................

Zdroje: Digital First Marketing Group s.r.o., Generali Česká pojišťovna a.s.

Reference:
1. https://www.czso.cz/documents/10180/142758738/1301872107.pdf/2b80bbad-bfdd-48b3-a84b-82a9339baea8?version=1.3
2. https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-200802-0004_Sezonni_afektivni_porucha_a_lecba_jasnym_svetlem.php