Duševní zdraví mnoha Evropanů během koronavirové pandemie nesporně utrpělo. V loňském roce každý čtvrtý respondent v rámci výzkumu mezinárodní studie STADA Health Report 2021, že od vypuknutí pandemie se u něj výrazně zvýšila míra stresu. A tento trend podle letošní zprávy STADA Health Report 2022 nadále pokračoval. Nicméně pandemie není hlavním viníkem, jelikož duševní zdraví evropské populace nebylo ani na jejím začátku příliš v rovnováze: i před vypuknutím pandemie míra osob, které samy uváděly, že trpí syndromem vyhoření nebo často mají pocit, že jsou na pokraji vyhoření, anebo jsou s tímto pocitem alespoň obeznámeny, vždy přesahovala 50 %. Tento rok dosáhl evropský průměr, který odpovídá i výsledkům mezi českými respondenty, historického maxima, a to téměř 60 %.
Studie STADA Health Report 2022 se zúčastnilo přibližně 30 000 respondentů z 15 vybraných evropských zemí. Z pověření společnosti STADA Arzneimittel AG provedl institut pro výzkum trhu InSites Consulting průzkum mezi přibližně 2 000 osobami ve věku 18 až 99 let v každé z následujících zemí: Belgie, Česká republika, Francie, Itálie, Kazachstán, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Srbsko, Spojené království, Španělsko a Švýcarsko, na téma „Je Evropa na pokraji zdravotního kolapsu?". Zpráva STADA Health Report 2022 se zabývá následujícími dílčími tématy: Duševní zdraví a stres; Důvěra a zdravotnictví budoucnosti; Léčba na dálku a zdravotní aplikace; Preventivní zdraví.
K syndromu vyhoření jsou náchylní zejména obyvatelé ze střední a východní Evropy
Ačkoli 59 % Evropanů tvrdí, že se jejich duševní zdraví v posledních dvou letech v podstatě nezměnilo, míra sebehodnocení vyhoření nebyla nikdy vyšší. Počet lidí, kteří buď alespoň jednou v životě zažili pocit vyhoření, často mají dojem, že jsou na pokraji vyhoření, nebo skutečně „vyhořeli", nyní dosahuje 59 %, což je o 5procentních bodů více než v loňském roce. Tato tendence je obzvláště vysoká v rámci střední a východní části kontinentu. V Polsku se 70 % respondentů cítí být přinejmenším na hranici rizika, že někdy utrpí syndrom vyhoření, následuje ho Rumunsko se 67 %, mezi českými respondenty tento pocit uvedlo 60 %.
Více než pětina dospělých v Nizozemsku (22 %), stejně jako přibližně pětina lidí v Srbsku (20 %) a v Belgii (19 %) uvádí, že již zažila syndrom vyhoření; naproti tomu to platí pro méně než jednoho z deseti Italů (9 %). Přibližně každý čtvrtý Ital (24 %) - stejný podíl jako v Rumunsku - se však cítí být na pokraji vyhoření. V České republice 16 % populace uvedlo, že již vyhořením prošlo, 19 % se cítí na pokraji vyhoření a 26 % označilo, že pocit vyhoření již vnímalo, ale odezněl. Naopak 17 % Francouzů a 18 % Němců jsou si nejvíce jisti, že se pro ně vyhoření v budoucnu nestane problémem, což potvrdilo jen 7 % Čechů.
V celé Evropě jsou vyhořením výrazně více ohroženy ženy (65 %) než muži (53 %). Lidé mladší 25 let (68 %) a mladí profesionálové ve věku 25 až 34 let (72 %) se cítí být výrazně ohroženější než všechny ostatní věkové skupiny, mezi lidmi staršími 55 let je potenciál vyhoření mnohem nižší (22 %). Ve skutečnosti se přibližně čtvrtina (24 %) všech evropských respondentů ve věku do 35 let domnívá, že je na pokraji vyhoření, což v České republice v této věkové skupině uvádí 25 % dotazovaných a 18 % potvrdilo, že již vyhořením prošlo. Asi nepřekvapí, že syndrom vyhoření či pocit, že se k němu schyluje, podstatně výrazněji potvrzují lidé, kteří mají finanční potíže.
Zhoršení celkové duševní pohody
Velký počet Evropanů hlásí od začátku pandemie rostoucí úroveň stresu. Více než jeden ze tří respondentů (37 %) tvrdí, že se jejich úroveň stresu od první vlny covidu výrazně zvýšila v porovnání s rokem 2021, z českých respondentů to potvrdilo dokonce 40 %. Celkově jde na evropské úrovni o nárůst o 12procentních bodů. Vzhledem k výše zmíněné míře potenciálního vyhoření to nepřekvapuje. Vyšší mírou stresu jsou postiženy jihoevropské země - více než polovina Italů (53 %) a téměř polovina Portugalců (47 %). Na druhou stranu 12 % lidí ve Velké Británii tvrdí, že se jejich úroveň stresu během pandemie zlepšila, ačkoli pro třetinu z nich (32 %) covid-19 přinesl větší stres. Mezi země, které tento trend trápí nejméně, patří Nizozemsko (24 %), Německo (27 %) a také Francie a Švýcarsko (po 28 %). Obecně lze říci, že ženy (43 %) pociťují větší stres než muži (30 %). Z hlediska věku se nejvíce pod tlakem cítili lidé mladší 25 let (46 %), v České republice to je dokonce 51 %.
Více než 35 % Evropanů má špatnou kvalitu spánku
S nárůstem úrovně stresu roste i počet Evropanů, kteří mají problémy se spánkem: více než každý třetí (35 %) si stěžuje na špatnou kvalitu spánku, což je o 20 % více než v roce 2021. V České republice to je 33 % dospělé populace. Mezi respondenty s nejhorší kvalitou spánku patří lidé ze Spojeného království, Francie (po 43 %) a Španělska (42 %). Naopak sotva každý čtvrtý člověk v Nizozemsku (27 %) uvádí, že má špatnou kvalitu spánku. Pouze 22 % Evropanů tvrdí, že pravidelně spí celou noc nerušeně, což odpovídá i výsledku v České republice. V průměru každého třetího účastníka průzkumu trápí v noci starosti s každodenními problémy, včetně českých respondentů, v Polsku je to ale téměř polovina (47 %). Ženy (38 %) jsou výrazně častěji než muži (29 %) vystaveny myšlenkám na každodenní dilemata. Pocity úzkosti jsou na druhém místě s 26 %, přičemž obzvláště postiženi jsou lidé v Itálii (42 %), v České republice jsou však až na čtvrtém místě. Finanční starosti způsobují, že zhruba každý pátý Evropan (19 %) nemůže klidně spát. Dalších 16 % si stěžuje na rušení hlukem zvenčí a 13 % na chrápání svého partnera. Volání přírody nutí 15 % lidí vstávat během noci, v České republice je to hned druhým nejčastějším důvodem, uvedlo ho celkem 20 % respondentů.
Zbraně proti zvýšené hladině stresu
Aby se Evropané vyrovnali se zvýšenou úrovní stresu, snaží se každý druhý (53 %) dodržovat zdravou stravu, u českých respondentů toto platí ve 43 % případů, a 42 % se zaměřuje na dodržování spánkového režimu, o což se snaží Čechů více, konkrétně 47 %. Přibližně každý třetí evropský respondent (32 %) směřuje svou přebytečnou energii do intenzivní fyzické aktivity, u Čechů je to trochu méně (26 %). Užívání doplňků stravy pro zlepšení celkové vitality se hodí 31 % odpovídajících, přičemž nejčastěji se na ně spoléhají občané střední a východní Evropy: jejich nejoddanějšími zastánci jsou Česká republika, Rumunsko a Srbsko (po 40 %). Holistické aktivity, jako je jóga a pilates jsou velmi oblíbené zejména v Polsku (45 %), evropský průměr činí 24 %. Jen o málo více než pětina Evropanů (22 %) se při podpoře svého psychického zdraví spoléhá na léky na předpis, v České republice to je 19 %. Při hledání vnitřní rovnováhy pravidelně medituje 20 % evropských respondentů. Obecně lze říci, že ženy pečují o své duševní zdraví více než muži, přičemž 90 % z nich se věnuje alespoň jedné konkrétní aktivitě pro zlepšení své pohody.
Zdroj: Best Communications
Na 12. říjen připadá Světový den artritidy. Během osvětových akcí mají pacienti i veřejnost možnost zdarma promluvit si o svých potížích s revmatology, osteology, dermatology nebo fyzioterapeuty aj. Mottem letošního ročníku je „Včasná péče - silnější obrana.“ Osvětový den startuje v pražské Spojce Karlín 6. října v 10 hodin. Jeho součástí bude i křest prvního komiksu pro teenagery s revmatem. Právě možnost osobních konzultací přilákala loni na obdobnou akci stovky pacientů. Odborníci na ní poskytli přibližně 120 konzultací. Organizátorem je pacientská organizace Revma Liga ČR.
K poslednímu zářijovému dni bylo letos nahlášeno celkem 32 090 případů pertuse. Naštěstí počty nakažených klesají. Nejvíce případů bylo u nás mezi 14. a 18. týdnem roku, tedy v dubnu a v květnu 2024. V posledních 4 týdnech bylo evidováno průměrně 673 nových případů za týden. Nejvíce případů pertuse v roce 2024 zatím hlásí kraje: Moravskoslezský (3 766x), Středočeský (3 665x), Ústecký (3 353x) a hl. m. Praha (3 011x). Státní zdravotní ústav (SZÚ) připomíná, že po období pandemie COVIDu-19, kdy se vzhledem k opatřením snížil výskyt respiračních infekcí včetně pertuse, byl v ČR od září 2023 postupně registrován nárůst potvrzených onemocnění černého kašle ve všech věkových skupinách. Podle aktuálně dostupných dat a studií SZÚ předpokládá, že se budou vyskytovat epidemie černého kašle v intervalech 3 až 6 let.