Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



DUŠEVNÍ ZDRAVÍ EVROPANŮ SE STÁLE ZHORŠUJE



Duševní zdraví mnoha Evropanů během koronavirové pandemie nesporně utrpělo. V loňském roce každý čtvrtý respondent v rámci výzkumu mezinárodní studie STADA Health Report 2021, že od vypuknutí pandemie se u něj výrazně zvýšila míra stresu. A tento trend podle letošní zprávy STADA Health Report 2022 nadále pokračoval. Nicméně pandemie není hlavním viníkem, jelikož duševní zdraví evropské populace nebylo ani na jejím začátku příliš v rovnováze: i před vypuknutím pandemie míra osob, které samy uváděly, že trpí syndromem vyhoření nebo často mají pocit, že jsou na pokraji vyhoření, anebo jsou s tímto pocitem alespoň obeznámeny, vždy přesahovala 50 %. Tento rok dosáhl evropský průměr, který odpovídá i výsledkům mezi českými respondenty, historického maxima, a to téměř 60 %.   

Studie STADA Health Report 2022 se zúčastnilo přibližně 30 000 respondentů z 15 vybraných evropských zemí. Z pověření společnosti STADA Arzneimittel AG provedl institut pro výzkum trhu InSites Consulting průzkum mezi přibližně 2 000 osobami ve věku 18 až 99 let v každé z následujících zemí: Belgie, Česká republika, Francie, Itálie, Kazachstán, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Srbsko, Spojené království, Španělsko a Švýcarsko, na téma „Je Evropa na pokraji zdravotního kolapsu?". Zpráva STADA Health Report 2022 se zabývá následujícími dílčími tématy: Duševní zdraví a stres; Důvěra a zdravotnictví budoucnosti; Léčba na dálku a zdravotní aplikace; Preventivní zdraví.

K syndromu vyhoření jsou náchylní zejména obyvatelé ze střední a východní Evropy 

Ačkoli 59 % Evropanů tvrdí, že se jejich duševní zdraví v posledních dvou letech v podstatě nezměnilo, míra sebehodnocení vyhoření nebyla nikdy vyšší. Počet lidí, kteří buď alespoň jednou v životě zažili pocit vyhoření, často mají dojem, že jsou na pokraji vyhoření, nebo skutečně „vyhořeli", nyní dosahuje 59 %, což je o 5procentních bodů více než v loňském roce. Tato tendence je obzvláště vysoká v rámci střední a východní části kontinentu. V Polsku se 70 % respondentů cítí být přinejmenším na hranici rizika, že někdy utrpí syndrom vyhoření, následuje ho Rumunsko se 67 %, mezi českými respondenty tento pocit uvedlo 60 %.

Více než pětina dospělých v Nizozemsku (22 %), stejně jako přibližně pětina lidí v Srbsku (20 %) a v Belgii (19 %) uvádí, že již zažila syndrom vyhoření; naproti tomu to platí pro méně než jednoho z deseti Italů (9 %). Přibližně každý čtvrtý Ital (24 %) - stejný podíl jako v Rumunsku - se však cítí být na pokraji vyhoření. V České republice 16 % populace uvedlo, že již vyhořením prošlo, 19 % se cítí na pokraji vyhoření a 26 % označilo, že pocit vyhoření již vnímalo, ale odezněl. Naopak 17 % Francouzů a 18 % Němců jsou si nejvíce jisti, že se pro ně vyhoření v budoucnu nestane problémem, což potvrdilo jen 7 % Čechů. 

V celé Evropě jsou vyhořením výrazně více ohroženy ženy (65 %) než muži (53 %). Lidé mladší 25 let (68 %) a mladí profesionálové ve věku 25 až 34 let (72 %) se cítí být výrazně ohroženější než všechny ostatní věkové skupiny, mezi lidmi staršími 55 let je potenciál vyhoření mnohem nižší (22 %). Ve skutečnosti se přibližně čtvrtina (24 %) všech evropských respondentů ve věku do 35 let domnívá, že je na pokraji vyhoření, což v České republice v této věkové skupině uvádí 25 % dotazovaných a 18 % potvrdilo, že již vyhořením prošlo.  Asi nepřekvapí, že syndrom vyhoření či pocit, že se k němu schyluje, podstatně výrazněji potvrzují lidé, kteří mají finanční potíže.  

Zhoršení celkové duševní pohody

Velký počet Evropanů hlásí od začátku pandemie rostoucí úroveň stresu. Více než jeden ze tří respondentů (37 %) tvrdí, že se jejich úroveň stresu od první vlny covidu výrazně zvýšila v porovnání s rokem 2021, z českých respondentů to potvrdilo dokonce 40 %. Celkově jde na evropské úrovni o nárůst o 12procentních bodů. Vzhledem k výše zmíněné míře potenciálního vyhoření to nepřekvapuje. Vyšší mírou stresu jsou postiženy jihoevropské země - více než polovina Italů (53 %) a téměř polovina Portugalců (47 %). Na druhou stranu 12 % lidí ve Velké Británii tvrdí, že se jejich úroveň stresu během pandemie zlepšila, ačkoli pro třetinu z nich (32 %) covid-19 přinesl větší stres. Mezi země, které tento trend trápí nejméně, patří Nizozemsko (24 %), Německo (27 %) a také Francie a Švýcarsko (po 28 %). Obecně lze říci, že ženy (43 %) pociťují větší stres než muži (30 %).  Z hlediska věku se nejvíce pod tlakem cítili lidé mladší 25 let (46 %), v České republice to je dokonce 51 %.  

Více než 35 % Evropanů má špatnou kvalitu spánku 

S nárůstem úrovně stresu roste i počet Evropanů, kteří mají problémy se spánkem: více než každý třetí (35 %) si stěžuje na špatnou kvalitu spánku, což je o 20 % více než v roce 2021. V České republice to je 33 % dospělé populace.  Mezi respondenty s nejhorší kvalitou spánku patří lidé ze Spojeného království, Francie (po 43 %) a Španělska (42 %). Naopak sotva každý čtvrtý člověk v Nizozemsku (27 %) uvádí, že má špatnou kvalitu spánku. Pouze 22 % Evropanů tvrdí, že pravidelně spí celou noc nerušeně, což odpovídá i výsledku v České republice. V průměru každého třetího účastníka průzkumu trápí v noci starosti s každodenními problémy, včetně českých respondentů, v Polsku je to ale téměř polovina (47 %). Ženy (38 %) jsou výrazně častěji než muži (29 %) vystaveny myšlenkám na každodenní dilemata. Pocity úzkosti jsou na druhém místě s 26 %, přičemž obzvláště postiženi jsou lidé v Itálii (42 %), v České republice jsou však až na čtvrtém místě. Finanční starosti způsobují, že zhruba každý pátý Evropan (19 %) nemůže klidně spát. Dalších 16 % si stěžuje na rušení hlukem zvenčí a 13 % na chrápání svého partnera. Volání přírody nutí 15 % lidí vstávat během noci, v České republice je to hned druhým nejčastějším důvodem, uvedlo ho celkem 20 % respondentů. 

Zbraně proti zvýšené hladině stresu

Aby se Evropané vyrovnali se zvýšenou úrovní stresu, snaží se každý druhý (53 %) dodržovat zdravou stravu, u českých respondentů toto platí ve 43 % případů, a 42 % se zaměřuje na dodržování spánkového režimu, o což se snaží Čechů více, konkrétně 47 %. Přibližně každý třetí evropský respondent (32 %) směřuje svou přebytečnou energii do intenzivní fyzické aktivity, u Čechů je to trochu méně (26 %). Užívání doplňků stravy pro zlepšení celkové vitality se hodí 31 % odpovídajících, přičemž nejčastěji se na ně spoléhají občané střední a východní Evropy: jejich nejoddanějšími zastánci jsou Česká republika, Rumunsko a Srbsko (po 40 %). Holistické aktivity, jako je jóga a pilates jsou velmi oblíbené zejména v Polsku (45 %), evropský průměr činí 24 %. Jen o málo více než pětina Evropanů (22 %) se při podpoře svého psychického zdraví spoléhá na léky na předpis, v České republice to je 19 %. Při hledání vnitřní rovnováhy pravidelně medituje 20 % evropských respondentů. Obecně lze říci, že ženy pečují o své duševní zdraví více než muži, přičemž 90 % z nich se věnuje alespoň jedné konkrétní aktivitě pro zlepšení své pohody.  

Zdroj: Best Communications

Zpět

PERTUSE (KONEČNĚ) NA ÚSTUPU

Do ISIN bylo v období od ledna do 7. července 2024 nahlášeno celkem 23 127 případů pertuse; poprvé byl v prvním červencovém týdnu zaznamenán výrazný pokles pod tisíc nových hlášených případů. Podobný příznivý vývoj se předpokládá i během prázdnin. Nejvíce případů onemocnění černým kašlem i nejvyšší nemocnost zůstává stále ve věkové skupině 15 až 19 let. U dětí do jednoho roku je od začátku roku hlášeno 344 případů, za poslední týden bylo evidováno dalších 12. Dospívající a dospělí jsou zdrojem infekce pro nejmenší děti, protože v proočkované populaci může mít onemocnění pertusí mírný průběh a často není rozpoznáno a správně diagnostikováno. Z celkového počtu případů hlášených v roce 2024 bylo podle údajů v ISIN 17 256 osob očkováno, 1 737 osob neočkováno a u 4 134 osob informace o očkování chybí. (SZÚ)

KONGRES U VIKINGŮ

Healthcomm Professional zve lékárníky a farmaceutické asistenty na další, v pořadí již devátý on-line 3D 360° kongres, který proběhne od 11. září do 10. října 2024. V prostředí norského hlavního města nabídne akreditovaná akce nejen zajímavé informace o historii a současnosti farmacie království ze severní Evropy, ale samozřejmě také kvalitní odborný program. On-line kongres bude spuštěný na dobu 30 dní a odborný obsah bude akreditován u ČLnK, ČKFA, SKMTP a POUZP. Registrovat se můžete již nyní na webu Healthcomm.cz

DERIVÁTY HHC MEZI NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI

Ministerstvo zdravotnictví dostalo souhlas od Evropské komise pro zařazení psychoaktivních látek HHCP, HHCH, HHCB, HHC-C8, THCH, THCB a THC-C8 a esterů z nich odvozených na seznam návykových látek. S předmětnými látkami mohou zacházet pouze právnické osoby či podnikající fyzické osoby, kterým Ministerstvo zdravotnictví vystavilo povolení k zacházení nebo mají zákonnou výjimku pro toto zacházení, a to pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům. Výrobci, distributoři a prodejci musí zajistit, aby po nabytí účinnosti nevykonávali činnost s předmětnými látkami nebo výrobky, které by tyto látky obsahovaly. V opačném případě se vystavují riziku trestního stíhání. Látky jsou v současné chvíli zařazeny na seznamu návykových látek s časovým omezením do 1. ledna 2025. Jejich další případná reklasifikace závisí na výsledku hodnocení rizik podle nové právní úpravy, která se nyní nachází ve stadiu schvalování v Parlamentu ČR. (MZ ČR)

DOPORUČUJEME