Evropská kardiologická společnost přinesla na svých stránkách www.escardio.org zajímavé výsledky francouzské studie, která sledovala souvislost mezi stravovacími návyky a kardiovaskulárním poškozením. Zjistila, že jedení v reakci na úzkost nebo smutek je spojeno s poškozením srdce.

Pro zdraví srdce je důležité nejen to, co jíme, ale i to, proč jíme. Na základě výzkumu¹ zveřejněného v časopisu ESC European Journal of Preventive Cardiologybylo zjištěno, že emocionální jedení bylo spojeno s kardiovaskulárními problémy a velkou měrou se o to zasadil stres.

„Emocionální jedlíci konzumují jídlo, aby uspokojili svůj mozek, nikoli žaludek," řekl autor studie, profesor Nicolas Girerd, koordinátor Centra klinického vyšetřování (CIC-P) a kardiolog z Fakultní nemocnice v Nancy ve Francii.

„Všímavé stravování může pomoci tento zlozvyk odstranit. Znamená to udělat si čas na jídlo, ať už o samotě nebo s ostatními, být v daný okamžik a vědom si toho, co děláte, a nenechat se rozptylovat telefonem nebo televizí."

"Stres může být jedním z důvodů, proč jíst v reakci na pocity místo hladu," řekla hlavní autorka Dr. Sandra Wagnerová, nutriční epidemioložka z CIC-P. „Víme, že emocionální jedlíci si méně uvědomují hlad a sytost, ale pozorné jedení přitahuje pozornost k těmto fyzickým pocitům. Fyzická aktivita - ať už procházka nebo intenzivnější cvičení - je dalším způsobem, jak se vyhnout emočnímu jedení, protože zmírňuje stres a poskytuje náhradní aktivitu. Pouhých 10 minut denně meditace nebo dechových cvičení může také pomoci uklidnit a snížit stres. Abych to shrnul, použijte tři M, abyste se zbavili návyku emocionálního jedení: pohyb, meditace a všímavé jedení," dodala Dr. Wagnerová. 

Jednalo se o první studii, která o 13 let později posoudila souvislost mezi stravovacím chováním zdravých jedinců a kardiovaskulárním poškozením. Studie zahrnovala 1 109 účastníků kohorty STANISLAS, do které byli v letech 1993 až 1995 zařazeni rodiče a dospívající v regionu Lotrinsko na severovýchodě Francie. Emocionální jedení, což je tendence k přejídání v reakci na negativní emoce, jako je smutek nebo úzkost, bylo hodnoceno pomocí holandského dotazníku stravovacího chování.

Měření kardiovaskulárního poškození zahrnovalo rychlost pulzní vlny karotid-femor a diastolickou dysfunkci, které indikují ztuhlost tepen a srdce. Podle předchozích studií je zvýšení rychlosti pulzních vln, což znamená tužší tepny, spojeno s vyšším rizikem srdečních chorob a mrtvice. Diastolická dysfunkce, což znamená, že se srdce po kontrakci nedostatečně uvolní, koreluje s větší pravděpodobností rozvoje srdečního selhání.

Asociace mezi emocionálním jídlem a kardiovaskulárním poškozením byly analyzovány po úpravě podle věku, pohlaví, úrovně vzdělání, diabetu, hypertenze, středního věkového rozdílu mezi měřením stravovacího chování a kardiovaskulárního poškození, indexu tělesné hmotnosti, hladin krevních lipidů, fyzické aktivity a dalších měření. stravovací chování a nástup kardiovaskulárních onemocnění během sledování.

Mezi 916 dospělými byl střední věk v době měření stravovacího chování 44,7 let a téměř polovinu (49,7 %) tvořily ženy. Medián doby mezi měřením stravovacího chování a kardiovaskulárním poškozením byl 13,4 let. Emocionální jedení bylo spojeno s vyšší rychlostí pulzních vln (tužší tepny) a 38% zvýšeným rizikem diastolické dysfunkce (tužší srdce).

...............................

Bylo zjištěno, že úroveň stresu je mediátorem souvislosti mezi emočním stravováním a diastolickou dysfunkcí.

...............................

Autoři provedli mediační analýzu, aby prozkoumali možná vysvětlení asociací. Zjistili, že úroveň stresu vysvětlila 32 % spojení mezi emočním jídlem a diastolickou dysfunkcí. 

„Systém odměny může být zvláště zapojen do emocionálního stravování, kde jídlo může snížit úzkost a pohodlné jídlo může otupit reakci na akutní stres," uvádí dokument.

Příjem energie nebyl zprostředkovatelem žádných asociací. Profesor Girerd vysvětlil: „Mohli bychom očekávat, že emocionální jedlíci budou konzumovat vysoce kalorická jídla, což by následně vedlo ke kardiovaskulárním problémům, ale nebylo tomu tak. Jedním z vysvětlení je, že jsme měřili průměrný příjem kalorií a emocionální jedlíci mohou ve stresu flámovat a jindy jíst méně. Tento yo-jo vzor může mít negativní účinky na srdce a krevní cévy ve srovnání se stabilním příjmem potravy."

Autoři dospěli k závěru, že snahy o prevenci kardiovaskulárních onemocnění by se měly zaměřit na stravovací návyky nad rámec nutričního obsahu. „Techniky, jak se vypořádat s emočním stravováním, se již používají k pomoci obézním jedincům. Naše studie naznačuje, že tyto strategie by měly být rozšířeny na všechny emocionální jedlíky bez ohledu na váhu, aby se později v životě zastavilo kardiovaskulární poškození," uzavřela Dr. Wagnerová. 

Zdroj: Tisková zpráva Evropské kardiologické společnosti

Literatura:
1. Puchková-Sistac A, de Lauzon-Guillain B, Girerd N, et al . Asociace mezi stravovacím chováním a 13letým kardiovaskulárním poškozením v původně zdravé kohortě STANISLAS. Eur J of Preventive Cardiol.2023. doi:10.1093/eurjpc/zwac287.