Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



EPONYMA A VŽITÉ NÁZVY V LÉKÁRNĚ III.



PharmDr. Tomáš Arndt

Ve třetím pokračování seriálu o farmaceutických eponymech bych rád zmínil některé známější připravované léčivé přípravky, ale také rovněž připomenu některé již dávno zapomenuté...

Hoffmanské kapky 

S nimi se ještě stále, i když v menší míře než koncem minulého století, můžeme setkat v lékárnách. Hoffmanské kapky (též hofmanské kapky, hoffmannský líh, Liquor anodynus Hoffmanni, liquor anodynus minerali Hoffmanni či Spiritus aethereus) jsou směsí lihu (ethanolu) a éteru v poměru 3:1. Největší popularity dosáhly v 19. století, v následujícím století již jejich popularita upadala, ale stále ještě i v dnešních dnech je možné přijít do lékárny s receptem na přípravu Spiritus aethereus (lékárna ho ovšem objedná od specializovaných distributorů nebo z firemní laboratoře).

V době největší popularity byly Hoffmanské kapky předepisované k léčbě nachlazení, akutní nevolnosti a při depresích. Své jméno získaly po německém lékaři a chemikovi Friedrichu Hoffmannovi (1660 - 1742). Krátce po založení významné univerzity Halle, byl zde jmenován profesorem medicíny a přírodní filozofie. Se svou Alma mater spojil celý svůj profesní život. Výjimkou byly čtyři roky (1708 - 712), kdy působil v Berlíně ve funkci královského lékaře. Stal se jedním z významných lékařů, který působil na mnoha královských a šlechtických dvorech. 

Solutio arsenicalis Fowleri Ph. A. VIII 

Roztoky obsahující arsen byly v 19. století jedny z prvních typů léčivých přípravků používaných k léčbě zhoubných nádorů. Právě Fowlerův roztok, který obsahuje 1 % arsenitanu draselného, byl jedním z nich. Nebyl ovšem vytvořen původně k této indikaci. Arsen (dříve byl používán také název arsenik nebo jeho česká varianta otrušík) byl již předtím používán přibližně od poloviny 18. století jako tonikum čili v malých koncentracích k posílení organismu. Díky tomuto univerzálnímu pojetí byl předepisován v pestré škále nemocí, například kožní nemoci, horečka, malárie nebo na různé poruchy trávení. Ještě v učebnici farmakologie (1945) významného lékaře Jiřího Štefla bylo zmíněno, že arsen v terapeutických dávkách (míněno v dobovém kontextu) přispívá k dilataci kapilár, což vede k zvětšení resorpční plochy v gastrointestinálním traktu.  Také rovněž mírně dráždí játra, což přispívá ke zvýšenému ukládání rezervních živin v organismu. Autor doporučuje zvážit jeho podávání u mladých lidí s chatrnou tělesnou kondicí (u starších už význam jeho indikace klesal, vzhledem k "opotřebení" organismu). Nicméně ještě v první polovině 20. století byl součástí různých roborancií a tonik (léčivých přípravků posilující organismus). Ovšem samotný Fowlerův roztok, byť ještě nasazovaný v mnoha dalších nemocech, nebyl příliš úspěšný v léčbě rakoviny.

Anglický lékař Thomas Fowler (1736 - 801) pocházel ze Staffordu. Pro nás farmaceuty je zajímavé, že byl původně lékárník. Doporučoval přípravky s arsenem k léčbě zimnice, horečky a bolestí hlavy. Samotný známý roztok navrhl v roce 1786 jako náhradu za patentovaný lék,"tasteless ague drop" bez chuti. Od roku 1865 byl používán k léčbě leukémie. Počátkem 20. století byl nahrazen v této indikaci v léčivých přípravcích arsen anorganický organickým.

Vzhledem k dřívějším nasazování přípravků s arsenem u syfilis byl v roce 1910 patentován lék Salvarsan (byl používán také proti spavé nemoci neboli africké trypanozomiáze) obsahující arsen v organické podobě. Jeho vynálezcem byl slavný německý židovský lékař Paul Ehrlich (1854 - 1915), nositel Nobelovy ceny z roku 1908 za objevy v oblasti imunologie. Salvarsan byl první chemoterapeutikum na světě, předchůdce sulfonamidů a antibiotik. Představoval významný pokrok v léčbě pohlavních nemocí, ale bohužel měl nežádoucí účinky jako křeče, zvracení, v některých případech také smrt (v roce 1912 se objevila jeho "vylepšená" verze Neosalvarsan s mírnějšími nežádoucími účinky).

V průběhu druhé poloviny 20. století arsen z terapie postupně vymizel, a nakonec byl pro své výrazné nežádoucí účinky zakázán (kancerogenita, neurologické a hematologické poruchy atd.). Nicméně, jak se říká: „Nové je to staré, co bylo dokonale zapomenuto", se arsen znovu nedávno objevil v lécích na léčbu rakoviny. V USA byl lék obsahující arsen schválen pro osoby s akutní promyelocytární leukemií (APL), u nichž nemoc znovu propukla. Podávání tohoto léku u pacientů došlo k výraznému vymizení symptomů nemoci oproti těm, kteří lék neužívali. 

Solutio Castellani sine fuchsino 

Solutio Castellani ať už ve variantě s fuchsinem (organické barvivo s dezinfekčním účinkem) nebo bez něj, je dobře známý také současným lékárníkům. Používá se zevně jako antimykotikum, antiseptikum, adstringentní a antimikrobiální léčivá látka. Je složen z kyseliny borité, resorcinu a fenolu ve směsi purifikované vody a dále lihu a acetonu (plus zmíněný fuchsin - nebo bez něj). Je to čirá téměř bezbarvá, až slabě hnědožlutá nebo slabě červená tekutina fenolového zápachu (nebo výrazně červená s fuchsinem). Protože podle Českého lékopisu z roku 1997 obsahuje separanda (silně účinné látky) resorcinol a fenol, je určena pouze k výdeji na lékařský předpis. Lékaři tento roztok předepisují k léčbě dermatomykózy, gramnegativní bakteriální infekce nohou, ekzému nebo psoriázy.

Je pojmenován po svém autoru, italském bakteriologu a patologu Aldo Castellanim (1874 - 1971). Zjistil příčinu a přenos spavé nemoci (již zmíněné u Solutio Fowleri) a byl objevitelem spirochety z rodu Treponema, Treponemy pallidum, původce framboesie, kožního onemocnění bakteriálního původu. Celkově se věnoval bakteriologii a parazitologii v souvislosti kožními nemocemi. V roce 1903 byl jmenován bakteriologem tehdejší vlády britské korunní kolonie Cejlon (dnes Šrí Lanka) v hlavním městě Colombu. Zde pokračoval ve výzkumu na poli bakteriologie a identifikoval několik nových původců infekčních nemocí. V roce 1919 se přestěhoval do Londýna, kde se stal poradcem na ministerstvu penzí (Ministry of Pensions). Vyučoval původ a léčbu mykotických infekcí na London School of Hygiene and Tropical Medicine a založil si poradenskou praxi na Harley Street. Byl povýšen do šlechtického stavu v roce 1928 jako čestný KCMG (Řád svatého Michala a svatého Jiří, The Most Distinguished Order of Saint Michael and Saint George, britský rytířský řád, založený 1818). V roce 1959 založil Mezinárodní dermatologickou společnost (International Society of Dermatology), jejímž předsedou byl v letech 1960 až 1964. Byl také profesorem tropické medicíny na State University of Louisiana a také na Royal University of Rome. Následoval v roce 1946 poslední italskou královnu Marii José Belgickou do exilu v Portugalsku a jeho posledním působištěm byl Institut tropické medicíny v Lisabonu. 

 

Příště si představíme 3 roztoky nejen s antiseptickými nebo desinfekčními účinky, které se v praxi vžily pod jmény svých objevitelů. 

Četli jste i předešlé díly?

EPONYMA V LÉKÁRNĚ I.

EPONYMA V LÉKÁRNĚ II.

Zpět

MIKROBIOM LIDSKÉHO TĚLA V SOUVISLOSTECH

Zveme vás na ojedinělý on-line kongres s problematikou lidského mikrobiomu, který připravila společnost Healthcomm Professional a akreditovala ho u ČLnK. Existuje standardní zdravý mikrobiom? Co o mikrobiomu vlastně víme? Od 9. 5. do 7. 6. 2023 můžete vystudovat přednášky 9 lektorů, přenést se do Paříže – kolébky mikrobiologie, a to díky prostředí Pasteurova ústavu. Na akci, která byla ohodnocena 10 body do systému CV, se můžete přihlásit přes banner na Magazínu nebo na stránkách www.healthcomm.cz

MIGRENIKŮM DVEŘE OTEVŘENÉ

Dny otevřených center pro léčbu migrény se letos odehrají v šesti regionech. První specializované centrum otevře své dveře 1. června v 15:00 v Městské poliklinice Praha. Od 15:00 do 18:00 budou k dispozici také individuální konzultace s odborníky přímo na místě. 14. června bude akci následovat centrum v Nemocnici Teplice. Do podzimní vlny se zapojí další čtyři nemocnice. Na akci se představí i pacientská organizace Migréna-help. Detaily k akci na www.omigrene.cz.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie