
Játra jsou největší žlázou lidského těla. Jako taková zastávají celou řadu úloh. Ponejvíce je akcentována jejich role v metabolismu tuků (zejm. vznik cholesterolu, triacylglycerolů či fosfolipidů a samozřejmě beta-oxidace mastných kyselin), sacharidů (zejm. syntéza glykogenu či glukoneogeneze) i bílkovin (vznik a zánik většiny plazmatických bílkovin), avšak neméně důležitá je syntéza žluči. Dále je zřejmá funkce termoregulační, skladovací či detoxikační (léky/xenobiotika/škodliviny) a nelze opomenout ani skutečnost, že játra zastávají i významnou roli v obranyschopnosti organismu. Jedinečné hepatální mikroprostředí i určité populace jaterních sinusoidních buněk kromě hepatocytů aktivně modulují imunitní odpovědi lokálně v játrech, a tím určují výsledek jaterních imunitních odpovědí. Vedle přítomných fagocytujících Kupfferových buněk zde probíhá syntéza celé plejády látek uplatňujících se v imunitních reakcích, včetně např. C-reaktivního proteinu, komplementu a mnoha jiných. V raných fázích života zde probíhá rovněž krvetvorba.
NAFLD jako opomíjená civilizační nemoc
Nejenom přemíra alkoholu, ale rovněž nezdravé složení stravy, zejména s vysokým obsahem tuků, může negativně ovlivnit činnost jater ve všech výše uvedených aspektech. Ohroženy jsou především diabetici, osoby s dyslipidémií, nadváhou či obezitou. U nemocných se objevuje jaterní steatóza ("fatty liver, NAFL"), která sama o sobě je patologicky benigním a reverzibilním stavem. Za určitých okolností je však podkladem pro vznik sterilně probíhajícího zánětu - hovoříme o nealkoholické steatohepatitidě (NASH), kterážto může postupným vazivovatěním progredovat v jaterní cirhózu a být dokonce podkladem i pro hepatocelulární karcinom. Souborně pak hovoříme o NAFLD, tedy nealkoholovém ztučnění jater, přičemž právě pozdější uvedená stadia jsou prakticky nevratná.
Fosfolipidy v léčbě NAFLD
Terapeutické možnosti NAFLD jsou velmi omezené a de facto jsou cíleny především na raná stádia nemoci, kdy je největší šance na zvrácení patologického procesu. Klíčová je bezesporu úprava životosprávy, nicméně se zkouší např. antioxidanty, některá antidiabetika, minerály, kyselina obeticholová či fosfolipidy.
Je známo, že fosfolipidy vytvářejí dvojitou vrstvu buněčných a subcelulárních membrán, čímž podmiňují jejich fluiditu a biologickou aktivitu. Jakkoliv jsou dlouhodobě využívány u různých patologických stavů postihujících tkáň jater, ještě donedávna nebyl detailní mechanismus jejich účinku ani jeho rozsah přesněji znám. Dnes jsou však již esenciální fosfolipidy (EPL) široce přijímány jako účinné u jaterní steatózy (fatty liver disease, FLD) různého původu.
Termín esenciální fosfolipidy s polyenylfosfatidylcholinem (PPC) označuje dobře definovaný, vysoce čištěný extrakt sójových bobů (Glycine max) se standardizovaným obsahem 72 % až 96 % 3-sn-fosfatidylcholinu. Kvantitativně a kvalitativně dominující molekulou v EPL je 1,2-dilinoleoylfosfatidylcholin (DLPC), s až 52% podílem, čímž se liší od fosfolipidů nejčastěji přijímaných stravou nebo syntetizovaných přímo v našem těle.
Účinnost EPL v terapii onemocnění jater je dána schopností DLPC být začleněn do poškozených buněčných membrán. To zlepšuje regeneraci jater a nahrazuje endogenní, méně nenasycené molekuly fosfolipidů. DLPC rovněž zvyšuje fluiditu buněčné membrány, což finálně participuje na zlepšení její funkce. Vlastní farmakologické účinky jsou přitom dokladovány studiemi in vitro i in vivo. Jde především o působení v podobě ovlivnění nejrůznějších signálních drah - zmiňovány jsou účinky antioxidační, protizánětlivé, antifibrotické, antiapoptotické či proregenerační.
Na klinické úrovni EPL urychlují zlepšení nebo normalizaci subjektivních symptomů a patologických nálezů, jako jsou bolest v pravém hypochondriu či dyspeptické symptomy u osob s nealkoholickou (NAFLD) i alkoholickou (ALD) steatózou jater či nealkoholickou steatohepatitidou (NASH). Jejich užívání je přitom nemocnými velmi dobře snášeno, obvykle bez klinicky relevantních nežádoucích účinků.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.