
V období, kdy se chladnější část roku přesouvá do jara, tj. od března do května, se to na webech, sociálních sítích a v článcích časopisů o zdravém životním stylu hemží příspěvky o potřebném detoxu lidského organismu a o jarní „očistě". Odborníci si nad podobnými pobídkami udržují nadhled s tím, že složitý lidský organismus má svoje vlastní detoxikační mechanismy a orgány, které detoxikaci zajišťují. V prvé řadě játra, která jsou klíčovým orgánem v látkové výměně organismu. Aby mohla játra plnit svoji komplexní funkci, musí být zdravá!
Játra - druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý nejsložitější, mají unikátní schopnost regenerace. Své komplexní funkce se snaží plnit, i když jsou poškozena. Umí se plně zregenerovat, tj. nahradit chybějící nebo poškozené části nově vytvořenou tkání. Dokonce i po odstranění poloviny jaterní tkáně jsou schopna během několika měsíců znovu dorůst. Tato schopnost je však omezena jen do určitého stadia a zcela bez jater člověk žít nemůže. Pokud se o játra nestaráme, snadno onemocní. Zvyšování povědomí o onemocnění jater a o tom, jak o ně pečovat, je cílem Světového dne zdraví jater, který každoročně připadá na 19. dubna.
Játra jsou jedním z nejvýkonnějších tělesných orgánů, plní stovky složitých funkcí. Vytvářejí a ukládají vitamíny a minerály, pomáhají v boji proti infekcím a nemocem, regulují hladinu cukru a cholesterolu v krvi, pomáhají produkovat hormony a uvolňovat žluč. Mají funkci krvetvornou i termoregulační. Játra dále zpracovávají a filtrují dodanou potravu, ale například i alkohol, léky nebo toxiny, které mohou pocházet nejen z potravy, ale také z kosmetiky, čisticích prostředků nebo škodlivin okolního prostředí.
Poškození jater může mít vliv na normální fungování organismu a vést k vážným zdravotním problémům. Proto je důležité se o játra starat a čas od času je nechat zkontrolovat, aby byla zdravá a předešlo se případnému budoucímu vážnému onemocnění. Poškození jater totiž nemusí být zpočátku nijak patrné. Některé běžné příznaky, jako je ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, zežloutnutí kůže, únava nebo tlak v pravém podžebří, se mohou projevit později.
NEJČASTEJŠÍ PŘÍČINY ONEMOCNĚNÍ JATER
V průzkumu agentury Ipsos o povědomí české populace o zdraví a nemoci jater1, který byl zrealizován na reprezentativním vzorku české internetové populace v termínu od 28. ledna do 8. února 2022, souhlasí téměř dvě třetiny Čechů s tím, že o játra je třeba se starat. Respondenti znají i jejich významnou úlohu při detoxikaci těla. Ze zjištění průzkumu dále vyplynulo, že oproti roku 2021 Češi v letošním roce častěji podstupovali jaterní vyšetření, především krevní testy zjišťující onemocnění jater. Přesto v České republice podlehne jaterním nemocem každoročně přes 2000 lidí (celosvětově 2 miliony).
Onemocnění jater může být způsobeno infekcí, poškozením léky nebo toxickými látkami, poraněním, ale také genetickou zátěží, stresem nebo autoimunitními procesy. V evropských zemích se na jejich výskytu podílí především škodlivá konzumace alkoholu, virové hepatitidy a velmi často metabolický syndrom spojený s nadváhou a obezitou, jejíž výskyt se od roku 1975 ztrojnásobil.
Právě metabolický syndrom úzce souvisí nejen s výskytem kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze či inzulínové rezistence, ale také s onemocněním jater, donedávna souhrnně označovaným jako NAFLD - nealkoholové ztukovatění jater (Non-Alcoholic Fatty Liver Disease). NAFLD je dnes velmi rozšířené onemocnění a postihuje dokonce každého čtvrtého člověka na světě. Zmíněné příčiny pak mohou vést k jaterní steatóze, hepatitidě, cirhóze nebo rozvoji karcinomu jater.
V současnosti označuje odborná veřejnost toto onemocnění jako MAFLD - tuková choroba jater spojená s metabolickou dysfunkcí (Metabolic Associated Fatty Liver Disease), a to právě s ohledem na nejnovější poznatky o souvislosti s metabolickým syndromem.
JATERNÍ STEATÓZA A STEATOHEPATITIDA
Jedná se o běžné a často „tiché" onemocnění jater, které se nemusí nijak projevit. Hlavním znakem steatózy je hromadění tuku v játrech, které může později vést k zánětu (steatohepatitidě) a dalšímu poškození, jež vyústí v jaterní cirhózu.
„Jaterní steatóza se vyskytuje i u lidí, kteří vůbec nepijí alkohol, zato mají nadměrný příjem kalorií, nevhodnou skladbu stravy a nedostatek fyzické aktivity. Výskyt jaterní steatózy úzce souvisí s výskytem obezity a posléze i diabetu 2. typu. Vyskytuje se u více než 80 % pacientů se závažnou obezitou a u 75 % pacientů s cukrovkou," říká MUDr. Marcela Szabó, předsedkyně Sdružení ambulantních diabetologů.
Hepatitida
Hepatitida je zánět jater. Tento termín se často používá pro označení virového zánětu jater. Může být způsobena imunitními buňkami v těle, které napadají játra, infekcemi způsobenými viry (např. hepatitidou A, B, C, D a E), bakteriemi, poškozením jater alkoholem, houbami, jedy nebo také dědičnými poruchami.
Cirhóza
Jedná se o nejzávažnější typ onemocnění jater, při kterém dochází k zjizvení jaterní tkáně. Cirhóza jater postihuje 10 až 20 % těžkých pijáků. Poškození jater v této fázi nelze zvrátit a vede k jejich selhání.
Karcinom jater
Stejně jako cirhóza je posledním stadiem onemocnění jater. V celosvětovém měřítku se jedná o pátý nejčastější typ nádoru. U nás je vzácnější a postihuje téměř výhradně pacienty s jaterní cirhózou.
Jak připomíná diabetoložka Marcela Szabó, dodržováním komplexních opatření (racionální redukční diabetické diety, pohybového režimu, abstinence alkoholu, pravidelné farmakoterapie) může pacient poruchu funkce jater zmírnit nebo její postup zpomalit, a tím významně zlepšit kompenzaci diabetu. Právě poruchy funkce jater jsou totiž častou kontraindikací řady antidiabetik.
Jak ukázal únorový průzkum1, zvyšuje se povědomí Čechů o příznacích onemocnění jater i rizikových faktorech vzniku NAFLD/MAFLD. Oproti minulému roku si ovšem respondenti pohoršili v oblasti stravování - méně lidí se snaží vyhýbat tučným jídlům a fastfoodům a dodržovat správnou životosprávu.
JAK O JÁTRA PEČOVAT?
Základním předpokladem pro udržení jater v dobrém stavu je vyhnout se všem výše uvedeným příčinám, které jim škodí, v případě hepatitidy typu A a B je pak nejlepší prevencí očkování.
„Udržet játra v dobré kondici je i není složité. Nejúčinnější cestou je zdravá, vyvážená a pravidelná strava, vyhýbání se průmyslově zpracovaným potravinám a pravidelná fyzická aktivita, která pomáhá udržet tělesnou hmotnost pod kontrolou. V ideálním případě to znamená alespoň půl hodiny mírné nebo 20 minut intenzivní fyzické aktivity 3x týdně," doporučuje nutriční specialistka Eva Chocenská, lektorka kurzů klinické výživy a zdravého hubnutí STOB.
„Mnoho jaterních problémů tak lze zlepšit, nebo dokonce zcela odstranit bez jakékoliv medikace," doplňuje farmakolog doc. MUDr. Jiří Slíva, Ph.D. a dodává: „Pokud je například příčinou onemocnění jater nadměrná konzumace alkoholu, mohou se játra již po několika týdnech abstinence zcela zregenerovat. Samozřejmě ale vždy záleží na stupni poškození jater."
V případě NAFLD/MAFLD velmi pomáhají režimová opatření, jako je zdravá výživa a pravidelná fyzická aktivita.
PODPORA PŘIROZENÉ REGENERACE JATER
Při jaterní dietě je důležité omezit příjem živočišných tuků a jednoduchých cukrů. Jako podpůrný prostředek při onemocnění jater lze užívat také esenciální fosfolipidy, což jsou látky přírodního původu, které urychlují regeneraci jater tak, že se zabudovávají do membrány jaterních buněk a přispívají tak k obnově jejich struktury a funkce. Fosfolipidy lze získat ze zvláště libového masa, ze sóji nebo vajec. Farmakoterapii ke zlepšení jaterních funkcí a urychlení regenerace poškozených jaterních buněk zastupují volně dostupné léky obsahující esenciální fosfolipidy.
Zdroj: Tisková konference Sanofi Consumer Healthcare při příležitosti Světového dne zdraví, 20. 4. 2022
Reference:
1. https://www.ipsos.com/cs-cz/cesi-vi-ze-o-jatra-je-treba-pecovat-mezirocne-vsak-polevili-predevsim-ve-vhodnem-stravovani
Co doporučuje nutriční specialistka Eva Chocenská zařadit do jídelníčku? Mohou se játra "projíst", nejen „propít", do stavu nemoci? Podívejte se na rozhovor, který vznikl po tiskové konferenci.
......
K problematice by Vás dále mohlo zajímat:
ČEŠI SI UVĚDOMUJÍ ZÁSADNÍ ÚLOHU JATER A JEJICH NUTNOU OCHRANU
POŠKOZENÍ JATER ODHALÍ VČASNÉ A CÍLENÉ VYŠETŘENÍ
ESENCIÁLNÍ FOSFOLIPIDY V LÉČBĚ PATOLOGIE JATER
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.