Užívání návykových látek patří k hlavním příčinám nemocnosti a předčasné úmrtnosti u nás i ve světě. Z celosvětového pohledu patří Česko ke státům s relativně vysokou spotřebou alkoholu a tabáku na obyvatele. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) publikovali ojedinělou studii, která měla přinést odpovědi na otázky:

• Kde je v ČR nejvyšší pravděpodobnost úmrtí na nemoci spojené skouřením a alkoholem?
• Do jakých lokalit v ČR zaměřit preventivní programy?

Zjištění studie NUDZ odpovědělo ve velmi detailním měřítku - a to až na úroveň jednotlivých obcí. Detailní zmapování situace je běžné v anglosaském světě, ve Střední Evropě však takto podrobná analýza dosud scházela. Studie byla publikována v odborném časopise Spatial and Spatio-temporal Epidemiology.¹

Vědecké práce dokládají, že podíl kouření na roční úmrtnosti v Česku činí 17 %. V reálných číslech umírá v České republice ročně 17 až 19 tisíc lidí na nemoci z kouření.

„Kouření je rizikovým faktorem pro nemoci srdce a cév a nemoci dýchacího aparátu a je také prokazatelně spojeno s více než dvaceti typy nádorových onemocnění. V případě rakoviny plic se soudí, že kouření odpovídá za více než 90 procent těchto onemocnění. I přes to, že počet kuřáků v Česku pozvolna klesá, představuje úmrtnost v souvislosti s kouřením vážný problém. Výsledky studie jsou proto mimořádně přínosné z hlediska veřejného zdraví, neboť určují místa a sociální skupiny, na které se programy na odvykání kouření musí zaměřit," vysvětluje PhDr. Ladislav Csémy, odborník na závislosti z NUDZ. 

V nové studii vědci analyzovali data za období let 2011 až 2015. Pro účely analýz ve studii byl definován termín předčasné úmrtnosti jako úmrtí obyvatelstva před dosažením věku 65 let, tedy před konvenčně stanovenou hranicí seniorského věku. Do úmrtnosti spojené s kouřením nebo alkoholem spadají ta úmrtí, u kterých má deklarovaná příčina smrti vysokou pravděpodobnost spojitosti s dlouhodobým užíváním dané návykové látky, například u kouření je to karcinom plic nebo CHOPN, u alkoholu jím vyvolané nemoci jater.

 „Zjistili jsme, že jak u mužů, tak u žen existují významné rozdíly v riziku předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením v závislosti na místě, kde žijí. Nejhorší situace je v severozápadních částech republiky, a to především v Ústeckém kraji, kde je toto riziko až 1,5krát vyšší, než je celonárodní průměr," popisuje RNDr. Ladislav Kážmér, Ph.D. z NUDZ, který se zaměřuje na problematiku sociálních a sociálně prostorových determinant zdraví obyvatelstva.

Naopak směrem na jihovýchod toto riziko postupně klesá. Významný vliv přitom sehrává tzv. místní sociální deprivace, tedy to, jak vysoká je v dané obci nezaměstnanost a jaká je struktura jejích obyvatel z hlediska vzdělání. Čím nižší úroveň vzdělání a čím vyšší míra nezaměstnanosti na daném území, tím vyšší riziko předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením. 

Úmrtnost mezi muži byla přibližně dvojnásobná oproti ženám. Nicméně, socio-geografické faktory podle naší studie mají na obě pohlaví přibližně srovnatelný vliv - tedy především ve smyslu výrazně vyšší úmrtnosti v severozápadních regionech, což bylo charakteristické jak pro muže, tak pro ženy. 

U žen lze přece jenom sledovat několik specifik. Tím hlavním je skutečnost, že pro ženskou část obyvatelstva bylo území hlavního města Prahy charakterizováno významně vyšší úmrtností, která se na daném území u žen mnohem více vázala se vzděláním než s mírou nezaměstnanosti.

„Praha představuje region s dlouhodobě vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Pro takovéto sociální prostředí jsou charakteristické liberálněji orientované postoje ke společenským normám a hodnotám. A ty se často pojí i s vyšším výskytem kouření u žen," vysvětluje doktor Kážmér. Specifikum představuje v případě žen také Jihočeský kraj, kde pro ně dosahuje riziko obdobných hodnot jako v Ústeckém kraji. 

............

Zdravotní důsledky kouření

Kouření je v ČR zodpovědné za přibližně pětinu úmrtí. Na nemoci způsobené kouřením v ČR ročně zemře cca 16-18 tis. osob, především na kardiovaskulární nemoci, nemoci dýchací soustavy a zhoubné novotvary.

Kromě závislosti na tabáku, u které je tabák nezbytnou příčinou vzniku, je kouření rozhodujícím faktorem u zhoubného novotvaru průdušnice, průdušek a plic (rakoviny plic) a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), u kterých způsobuje cca 80 % případů onemocnění. Zhoubný novotvar průdušnice, průdušek a plic je u mužů i u žen třetím nejčastějším nádorovým onemocněním a vůbec nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné novotvary. Ročně je v posledních letech v ČR diagnostikováno necelých 7 tis. nových případů onemocnění a přes 5 tis. úmrtí na rakovinu plic. Nejvíce případů rakoviny plic je diagnostikováno lidem ve věkově skupině 60-69 let, k významnějšímu nárůstu incidence dochází po 55. roce věku. Více než 70 % nově diagnostikovaných onemocnění rakoviny plic je zachyceno v pozdních stadiích. U mužů je incidence rakoviny plic dvakrát vyšší než u žen, incidence i úmrtnost u mužů dlouhodobě klesá. U žen incidence i úmrtnost mírně roste. Nejnižší incidence rakoviny plic i úmrtnost na ni je dlouhodobě ve Zlínském kraji, nejvyšší je v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je v ČR ročně příčinou více než 30 tis. hospitalizací a přes 3 tis. úmrtí. Úmrtnost na CHOPN dlouhodobě roste.

V r. 2020 řešilo Toxikologické středisko VFN v Praze celkem 45 případů, kdy bylo dítě v ČR intoxikováno nebo vystaveno náplni do e-cigaret, 70 % z nich byly děti do dvou let. Na otravu nikotinem jsou však v ČR léčeny jednotky případů ročně.

Zdroj: https://www.drogy-info.cz/

............

Závěr studie NUDZ: Míra úmrtnosti související s kouřením byla v letech 2001-2005 u mužů 3,5krát vyšší než u žen. Rozdíly mezi pohlavími se sice v pozdějších obdobích snižovaly, ale i v letech 2011-2015 měli muži tuto míru úmrtnosti ještě dvakrát vyšší. 

Na Moravě je problémem alkohol

Ve velkých městech je, zejména u mužů, zpravidla riziko předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením nižší. Významnou výjimku v tomto ovšem představuje Ostrava.

„V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě vysoký výskyt chronických respiračních onemocnění v souvislosti s průmyslovým charakterem lokality. Vyšší riziko předčasného úmrtí proto nebylo pro tuto lokalitu překvapivé. Překvapilo nás však, jak strmě tento výskyt klesá, pokud se pohybujeme od centra města směrem k předměstím," říká doktor Kážmér.

Co do předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením je situace relativně příznivá v oblasti jižní Moravy. Jiné studie autorů však naznačují zvýšené riziko předčasného úmrtí v souvislosti s alkoholem. V případě úmrtnosti spojené s alkoholem zůstaly genderové rozdíly relativně stabilní po celé sledované období (2001 - 2015).

Úmrtnost spojená s alkoholem u mužů byla přitom přibližně 2,5krát vyšší než u žen.

U příčin spojených s alkoholem nacházíme nejvyšší intenzitu ve východních a jihovýchodních částech republiky, zahrnujících regiony Slezska a Moravy. Tyto výrazné prostorové nerovnosti přitom zůstávají velice stabilní po celé sledované období 2001-2015.

Zdroj: Tisková zpráva NUDZ

Literatura:
Kážmér, L., Baroš, A., Hanzal, J. a Kulhánová, I. Mapování onemocnění - Prostorové nerovnos v předčasné úmrtnos související s užíváním legálních návykových látek, Česko, 2001-2015 / Mapping Disease - Spaal Inequalies of Premature Mortality Related to Licit Substance Use, Czechia, 2001-2015

K problematice by vás mohlo zajímat:

ROZHOVOR NA TÉMA ODVYKÁNÍ KOUŘENÍ

DIAGNÓZA F17

ZÁVISLÝ KUŘÁK SI CIGARETU VŽDY OPATŘÍ

POŠKOZENÍ JATER ODHALÍ VČASNÉ A CÍLENÉ VYŠETŘENÍ