Počty pacientů s Alzheimerovou chorobou nebo jiným druhem demence dlouhodobě rostou. V Česku žije s demencí asi 140 000 lidí, z toho přibližně 60 % s Alzheimerovou chorobou. Lékaři dále upozorňují, že velké množství nemocných o své nemoci neví a že reálné číslo může být tedy až o polovinu vyšší. Diagnostiku nových případů navíc zbrzdila pandemie covidu-19.
Jaké jsou signály počínající Alzheimerovy choroby a na koho se mají pacienti obracet s obavou, zda výpadky paměti jsou ještě fyziologické, nebo jde o patologickou poruchu? Až dosud nebylo vždy jasné, zda s potížemi navštívit praktika, psychiatra nebo například neurologa. Nejen to mají změnit nové doporučené postupy, které by vedle jasné posloupnosti vyšetření a léčby měly do budoucna také upřesnit, jak se dostanou pacienti k moderní léčbě.
Hlavní potíž v systému péče o pacienty s demencí v Česku spočívá podle odborníků v jeho roztříštěnosti.
„Do terapie v určitých bodech vstupují neurologové, psychiatři, geriatři, praktičtí lékaři a další odbornosti a každý má své doporučené postupy. Ty se různě překrývají, což má za důsledek, že neexistuje jednotná vize, jak by měl být pacient s demencí ideálně léčen. Kvůli tomu se řada lidí dostane k léčbě pozdě, mnoho rodin je zoufalých, protože neví, na co mají nárok, není definována sociální podpora a podobně," vysvětluje doc. MUDr. Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Současný stav podle doc. Rusiny zbytečně finančně i kapacitně zatěžuje zdravotní systém a je komplikovaný. Problém je o to palčivější, že lidí s nějakým druhem demence neustále přibývá, a to i díky celkovému stárnutí populace.
Proto loni vláda schválila tzv. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030 (NAPAN), který by měl položit základ pro nadcházející změnu v oboru. Z něj vychází projekt Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch, podpořený z Fondů EHP.
„Počínaje letoškem pracují mezioborové skupiny na vytvoření a zavedení nového doporučeného postupu, který by nahradil ty dosavadní. Měl by definovat role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů nebo systém diagnostiky a léčby. Také jasně určí systém úhrad jednotlivých úkonů nebo možností předepisovat léky," říká MUDr. Hana Vaňková, Ph.D., garantka geriatrie 3. LF UK a Interní kliniky FN Královské Vinohrady.
......
NAPAN se v širším kontextu zabývá problematikou Alzheimerovy nemoci i dalších typů demencí, například frontotemporální demencí, progresivní supranukleární obrnou, jinými atypickými parkinsonskými syndromy, cerebelárními syndromy aj.
NAPAN počítá i se zařazením tématu demence do osnov relevantních pregraduálních i postgraduálních programů a kurzů pro profesionální i neformální pečující. Vzdělávání se týká například těchto profesí: zdravotničtí pracovníci (lékaři, všeobecné sestry, ergoterapeuti a fyzioterapeuti, farmaceuti, kliničtí psychologové, zdravotně-sociální pracovníci), psychologové, sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách. Na dostupné vzdělávání mají právo také pečující osoby, aby mohly získat kompetence potřebné pro poskytování péče a udržení vlastní kondice.1
......
„Klíčové také je, aby se na něm shodly všechny odbornosti, kterých se péče týká, a tím se systém sjednotil," popisuje doc. MUDr. Rusina, který se na vzniku doporučeného postupu také podílí. Změny se budou týkat i praktických lékařů, ti jsou často už dnes prvním článkem v řetězu péče. „Sjednocení postupů samozřejmě vítáme. Očekávám, že agenda demence v našich ordinacích poroste. Nový doporučený postup by nám mohl přinést zvýšení kompetencí v oblasti diagnostiky a efektivnější spolupráci s odborníky, kteří pacienty následně přebírají," říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. „Už nyní v rámci systému včasného záchytu vyšetřujeme každého pacienta nad 65 let při preventivní prohlídce na známky počínající demence. Pak také samozřejmě ty, kteří sami přijdou s podezřením, že něco není v pořádku. Každý měsíc provedeme řádově desítky vyšetření a počet zachycených případů demence roste," dodává doc. Seifert.
Základní vyšetření praktici provádí jednoduchým testem, který zabere pouhých několik minut. Pacienti při něm dostávají za úkol si zapamatovat tři slova a nakreslit digitální zápis hodin do ručičkových. Podle výsledného skóre pak lékař určí, zda se již u pacienta projevují první známky onemocnění. Alzheimerova nemoc podle odhadů postihuje zhruba 2 % populace ve věku 65 let. Každých 5 let se pak podle odborníků procentuální výskyt dvojnásobí - 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16 %, v 90 letech přes 40 %. Nemoc více zasahuje ženy, zhruba dvakrát častěji než muže.
Věděli jste, že...
Zdroj: Online tisková konference Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, 15. 2. 2022
Reference:
1. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020-2030, https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2021/04/NAPAN-2020-2030.pdf
2.Česká alzheimerovská společnost, https://www.alzheimer.cz/
K 31. říjnu 2024 na vlastní žádost skončila ve funkci ředitelka hygienické stanice hlavního města Prahy se sídlem v Praze, MUDr. Zdeňka Shumová. Ta vedla HSHMP od ledna 2022. Na pozici ředitele bude vypsáno výběrové řízení. Vedením bude do jeho výsledku dočasně pověřen JUDr. Mgr. Vladimír Možíšek.
Zveme vás na poslední letošní odbornou akci z dílny Healthcomm Professional, a to 30ti denní tematický online kongres: Bolest lidského těla v souvislostech. Akce je určena pro lékárníky, farmaceutické asistenty a další nelékařské zdravotnické profesionály z Česka i ze Slovenska. Zazní například přednášky prof. RNDr. Jana Krejska, CSc. - Bolest: komunikační uzel sdílený imunitou, zánětem a nervovou soustavou, dále PharmDr. MVDr. Vilmy Vranové, Ph.D. - Management léčby bolesti nebo sdělení Mgr. Ondřeje Šimandla na téma periferní neuropatie a neuropatické bolesti. Program a přihlášení na www.healthcomm.cz. Start je 20. 11. 2024.