
Přirozený vaginální ekosystém představuje základní ochranu genitálu ženy před případným vznikem a rozšířením zánětlivého onemocnění. Jeho složky, které se vzájemně ovlivňují, citlivě reagují na změny vnitřních i vnějších podmínek pro harmonické fungování intimních partií ženy. Oblast ženské pochvy patří jednoznačně k nejhojněji osídlené části lidského těla bakteriemi, přičemž největší zastoupení zde mají laktobacily.
Laktobacily označujeme za „hodné bakterie", protože se svým hostitelem mají tzv. mutualistický vztah. Mutualismus je vzájemné ovlivňování či soužití mezi dvěma či více organismy, které je pro všechny zúčastněné prospěšné: laktobacily chrání člověka před případnou infekcí „zlými bakteriemi" a na druhou stranu člověk laktobacilům poskytuje zdroj živin ve formě zdravé stravy bohaté na probiotika a probiotika.
Lactobacily jsou ochranným štítem ženských intimních míst
Lactobacily jsou bakterie mléčného kvašení, které fermentují glykogen na kyselinu mléčnou. Tím snižují pH pochvy na požadované kyselé hodnoty (3,5-4,5), což je nepříznivé prostředí pro růst mnoha patogenních mikroorganismů. Některé druhy laktobacilů produkují peroxid vodíku, který má antimikrobiální účinky a pomáhá ničit škodlivé bakterie a kvasinky. Pokud je laktobacilů dostatečná koncentrace, přichycují se k poševní sliznici a obsazují případná vazebná místa pro patogenní mikroorganismy. Vytvoří tak ochrannou bariéru, která patogenům zabrání v přilnutí a kolonizaci sliznice. Laktobacily také stimulují imunitní systém, a tím posilují přirozenou obranyschopnost pochvy.
Následkem různých vlivů může ale dojít k narušení přirozené rovnováhy intimního ekosystému „tam dole", což může vést k nepříjemnému diskomfortu: k pálení, svědění, zarudnutí, k pocitu suchosti a řezání a k náchylnosti k infekcím. Mezi iritující faktory patří hormonální změny (menstruační cyklus, těhotenství, menopauza), užívání antibiotik, stresové situace, nesprávné hygienické a sexuální návyky, strava, ale také některé chronické nemoci, například diabetes.
............
O správné intimní hygieně jsme psali v dubnu v rubrice Na vlastní kůži.
GYNTIMA Intimní mycí pěna může být prevencí a cílenou ochranou vaginálního prostředí před projevy vaginálního diskomfortu.
Právě ji v průběhu května testuje sedm čtenářek Magazínu. A jejich hodnocení si můžeme přečíst v červnovém vydání.
............
Je čas, abychom k intimním zdravotním obtížím přistupovali žensky: jemně, v souladu s přírodou, ale přitom rychle a účinně s trvalými výsledky.
Díky svým vyváženým složkám a vybraným přírodním látkám zajišťuje řada GYNTIMA chemickou a biologickou rovnováhu ve všech fázích života ženy. Produkty značky GYNTIMA jsou navrženy tak, aby podporovaly zdravé prostředí ženského genitálního traktu.
Vaginální čípky GYNTIMA jsou zdravotnické prostředky, které působí pouze v místě podání a jsou pro tělo šetrnou formou řešení symptomů vaginálního diskomfortu. Základem jejich účinku je komplex prebiotických látek z mléčné fermentace, které více mechanismy podporují množení a růst příznivých vaginálních bakterií, zejména ze skupiny laktobacilů. Díky tomu přirozeně obnovují správné bakteriální osídlení a citlivě potlačí škodlivé kmeny bakterií i kvasinek.
Prebiotický komplex je v jednotlivých produktech GYNTIMA doplněn o další aktivní látky, což přípravky předurčuje k léčbě konkrétních, individuálních obtíží:
Pro pohodové léto
Riziko kvasinkové vaginální infekce zvyšuje vlhké a teplé prostředí, kterého při troše nepozornosti v intimních partiích v létě snadno dosáhneme. A teplé dny jsou pomalu tu a léto se blíží! Pobyt u vody, kdy se ne vždy z mokrých plavek hned převlečeme, nošení syntetického „hezkého a krajkového" spodního prádla, pocení během sportovních nebo rekreačních aktivit a letní lásky... Nemusíme se zrovna koupat v přírodních vodách, které mohou být kontaminované, což je vysoké riziko zavlečení infekce. Chlor z bazénů může narušit přirozené pH pochvy a zničit prospěšné laktobacily. Během léta se často mění denní rytmus a životní styl - cestování, změna stravy, vyšší fyzický výkon a zvýšený stres - tyto změny mohou oslabit imunitní systém a narušit rovnováhu vaginálního mikrobiomu.
Fytofontana Gyntima vaginální čípky Probiotica Forte obsahují komplex probiotik - unikátní kombinaci kyseliny mléčné, laktózy a fermentovaných mléčných bílkovin, který vytváří ideální prostředí pro množení a přežívání laktobacilů v pochvě. Dlouhodobě udržují ideální hodnotu pH a mikrobiální rovnováhu, díky čemuž významně chrání před infekcemi. Tyto přirozené mléčné kultury chrání před škodlivými bakteriemi a infekcemi a zajišťují přirozenou biologickou rovnováhu v pochvě. Laktobacily potlačují množení hnilobných a plísňotvorných bakterií, včetně kvasinky Candida albicans.
Gyntima vaginální čípky Probiotica Forte obsahují dále antiseptický olej Tea tree (Melaleuca Alternifolia), který výrazně účinkuje proti bakteriím a plísním způsobujícím infekce, odstraňuje výtoky, pálení, tlumí svědění. Napomáhá k vytvoření a obnovení přirozených bakteriálních kultur a přirozené úrovně vlhkosti v pochvě. Poskytuje úlevu při příznacích suchosti, svědění, pálení, podráždění a diskomfortu, které se může vyskytnout ve všech etapách života ženy.
Složení je obohaceno o výtažek ze šalvěje lékařské, která má podpůrné antimykotické, protizánětlivé, dezinfekční a hydratační účinky.
Ve složení je i kyselina listová (vit. B9), která přispívá k obnově sliznice pochvy. Správná hladina podporuje dělení a přežívání laktobacilů ve vaginálním prostředí.
Obnova dominantního postavení laktobacilů v pochvě je naprosto klíčová pro udržování zdravého a odolného prostředí
Při volbě toho nejvhodnějšího typu vaginálních čípků GYNTIMA při opakovaných vaginálních infekcích a mykózách je třeba zohlednit převládající obtíže:
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.