KALEIDOSKOP



NENECHTE SI UJÍT POSLEDNÍ LETOŠNÍ ONLINE KONFERENCI

Ještě dříve, než rozbalíte dárky pod vánočním stromkem, můžete si v pohodlí svého domova vystudovat atraktivní přednášky, které přináší III. Online konference Healthcomm Professional.  

V přehledném intuitivním prostředí konference se účastníkům představí celkem 23 odborných přednášek, které jsou rozděleny do 4 jednotlivě akreditovaných bloků. Můžete si vybrat jen některý z bloků, nebo můžete vystudovat všechny. Pak získáte až 25 bodů do svého systému celoživotního vzdělávání pod ČLnK.  

Pro asistenty garantovala konferenci POUZP. Konference bude spuštěna 20. listopadu 2021 od 11:00 hod. a přivítá vás moderátor Jiří Mádl. Přihlásit se můžete přes banner na Magazínu, nebo navštivte https://www.healthcomm.cz/


VODNÍ PÁROU NA PROBLÉMY S PROSTATOU

Benigní hyperplazie prostaty (BPH) se v Česku týká statisíců mužů. Urologové nyní přicházejí s novým šetrným způsobem léčby - zbytnělou prostatu zmenšují vodní párou.

„Prostata je mužský pohlavní orgán, který leží pod močovým měchýřem, a její velikost ovlivňují hormony. Zatímco u mladých lidí ji lze velikostně přirovnat ke kaštanu, ve starším věku už může připomínat mandarinku a člověka pořádně potrápit. Dosud jsme BPH řešili buď léky, nebo operačně, ale tato relativně nová metoda příznaky BPH šetrně potlačuje, účinně zmenšuje prostatu, vše s minimem vedlejších účinků," vysvětluje prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS).

„Léčba vodní párou se provádí v krátké narkóze nebo to může být i jednoduchý ambulantní zákrok pouze s lokálním umrtvením. Přes močovou trubici se zavede do prostaty nástroj a přes něj se aplikuje vodní pára do přesně určeného prostoru prostatické tkáně po dobu asi devíti vteřin. Uvolněná energie je natolik silná, že zasažené buňky usmrtí, a tyto odumřelé buňky tělo časem odstraní přirozenou cestou - hojením. Prostata se tak zmenší a dojde k uvolnění tlaku na močovou trubici, a tím i k ústupu příznaků nemoci."

Největší výhodou této léčby je její šetrnost. Přesto ji dle prof. MUDr. Marka Babjuka, CSc., přednosty Urologické kliniky FN Motol, dosud podstoupilo pouze asi 300 Čechů. Velkou roli v tom hraje skutečnost, že léčbu vodní párou nehradí zdravotní pojišťovny, a zájemci o tuto léčbu tak zaplatí desítky tisíc korun.

„Většina pacientů cítí úlevu už přibližně za dva týdny po výkonu. Příznaky pak ještě dále ustupují, takže definitivního příznivého efektu dosahujeme po několika měsících. Důležité je, že metoda je spojena s menším rizikem takzvané retrográdní ejakulace - nepřítomnosti výstřiku semene během vyvrcholení - než jiné způsoby léčby," doplňuje prof. Babjuk. (MaVePR)


SRDEČNÍ PROCHÁZKOVÉ TRASY

Na závažnost srdečního selhání upozorňují již třetím rokem Srdeční procházkové trasy, které vybízí k pravidelnému pohybu, který je jedním z doporučovaných režimových opatření tohoto onemocnění. Procházkovou trasu mohli letos vyzkoušet již lidé v Ostravě a nyní se přesouvá do pražských Riegrových sadů. Srdeční procházkové trasy mají letos i určité ambice navíc - pomoci lidem znovu si zvyknout na pravidelný pohyb. Zároveň chtějí připomenout, že prohlídky u lékaře by se již neměly odkládat.

Mapy všech tras jsou umístěny na Procházkové trasy | Ruku na srdce

Ještě před deseti lety v Česku trápilo srdeční selhání podle odhadů na 200 tisíc lidí,1 aktuálně se počet pacientů s tímto onemocněním zvýšil na téměř 300 tisíc.2

„V pandemii došlo k nárůstu problémů spojených s chronickým srdečním selháním. Lidé měli nedostatek pohybu a často se dokonce báli s problémy k lékaři zajít. Zanedbávání pohybu a dalších režimových opatření ale rozhodně nejsou cestou ke zdravému srdci. Naopak pohyb je pro prevenci i léčbu velmi důležitý, a právě k němu má Srdeční procházkové trasa motivovat," říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., předseda České internistické společnosti.

Důležité je pravidelně si hlídat hladinu cholesterolu a krevního tlaku, které jsou často podceňovanými rizikovými faktory.

„Každý dospělý člověk by měl svou hodnotu cholesterolu znát. Zvýšená hladina cholesterolu totiž způsobuje aterosklerózu - nemoc, při níž se zanášejí tepny, která je nejčastější příčinou případů se srdečně-cévními nemocemi. Vysoký krevní tlak je pak jedním z hlavních rizik pro vznik srdečního selhání. Pravidelnost prohlídek by měl určit praktický lékař podle věku, vstupních hodnot a dalších rizik," upozorňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.

Trasa pražskými Riegrovými sady bude vyznačena od 21. 10. do 18. 11. Na start se návštěvníci dostanou z ulic Vozová a Chopinova, kde je jeden ze vstupů do parku. Tam už je bude vyhlížet oranžová židle s „oteklými kotníky", které upozorňují na jeden z typických příznaků srdečního selhání. Další kroky budou směřovat po oranžových stopách ve tvaru srdce k pomníku F. L. Riegra a kolem budovy Sokola Královské Vinohrady. Okruh čítá necelé dva kilometry, což vychází přibližně na 30 minut vycházkové chůze. Délka i terén trasy jsou zvoleny na základě doporučení odborníků z kardiologických oddělení. Patronátu letošní Srdeční procházkové trasy se ujaly Česká kardiologická společnost a Česká internistická společnost. Akce se koná pod záštitou městské části Praha 2.

Více informací a tipů, jak zvládat život se srdečním selháním, najdete na www.rukunasrdce.cz.

Zdroje
1. STEWART, S. et al. More 'malignant' than cancer? Five-year survival following a first admission for heart failure. European Journal of Heart Failure. 2001; 3: 315-322.
2. https://www.vfn.cz/wp-content/uploads/2021/03/TZ_Temer_300_tisic_lii_v_Cesku_trpi_srdecnim_selhanim.pdf
 


STANOVISKO NEUROLOGŮ K ÚNAVOVÉMU SYNDROMU A LONG COVIDU

Česká neurologická společnost považuje dle svého Stanoviska z 3. 11. 2021 únavu za obecný příznak nemoci, nikoli za příznak specifický pro postižení nervového systému.

Únavový syndrom je soubor různě vyjádřených příznaků (včetně únavy), které se mohou vyskytovat jako součást některých jasně definovaných onemocnění patřících do péče různých lékařských oborů, nikoli pouze neurologie. Zařazení „postvirového syndromu únavy" (diagnóza G93.3), v dalších termínech uvedeného např. také jako „syndrom chronické únavy" v Mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD-10) pod nemoci nervové soustavy vnímáme proto jako sporné.

 Pracovní skupina pro únavový syndrom, která vznikla v gesci MZ ČR, opakovaně stanovila doporučení pro sledování pacientů s únavovým syndromem a nutnost pravidelného přehodnocování syndromu v diagnózu s jasnými léčebnými konsekvencemi (např. imunodeficity, malignity, anémie apod.). Pacient s únavovým syndromem by měl být primárně sledován svým praktickým lékařem a podle výskytu a intenzity symptomů ukazujících na postižení dalších systémů by měl být vyšetřen specialisty (neurologem, psychiatrem, imunologem, hematologem, onkologem, infekcionistou, apod.)

V posledních měsících přibývá pacientů, kteří prodělali COVID-19 a potýkají se s přetrvávajícími příznaky, jako je únava, nevýkonnost fyzická i psychická, bolest hlavy, kognitivní dysfunkce, úzkost, deprese, ale také se specifičtějšími obtížemi, jako jsou závratě, tinnitus, dušnost, arytmie apod. Tento tzv. long-COVID (dle WHO „post COVID-19 condition") lze zařadit do kategorie povirových únavových syndromů. Předpokládají se různé patofyziologické mechanismy rozvoje tohoto stavu s možností postižení různých orgánů včetně mozku. Zatím celosvětově chybí jasná doporučení k vyšetřovacímu algoritmu, nezbytné je ale primárně vyloučení jiných příčin.

Vypracovaly prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc. a prof. MUDr. Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA Schválil výbor České neurologické společnosti ČLS JEP dne 3. 11. 2021

Zdroje:
https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--mezinarodni-klasifikace-nemoci https://www.who.int/publications/i/item/WHO-2019-nCoV-Post_COVID-19_condition-Clinical_case_definition-2021.1.
Yong SJ. Long COVID or post-COVID-19 syndrome: putative pathophysiology, risk factors, and treatments. Infect Dis (Lond). 2021 Oct;53(10):737-754. doi: 0.1080/23744235.2021.1924397. Epub 2021 May 22. PMID: 34024217.
Selective Neuronal Mitochondrial Targeting in SARS-CoV-2 Infection Affects Cognitive Processes to Induce 'Brain Fog' and Results in Behavioral Changes that Favor Viral Survival.
Stefano GB, Ptacek R, Ptackova H, Martin A, Kream RM. Med Sci Monit. 2021 Jan 25;27:e930886. doi: 10.12659/MSM.930886. PMID: 33487628


V ČR DOMINUJE DELTA VARIANTA S OZNAČENÍM AY.4

Dominantní variantou SARS-CoV-2 v České republice zůstávala na konci října delta a její subvarianty. Nejsilnější subvariantou je delta AY.4 (cca 36 %). Zatím však klinická praxe nehlásí žádné zásadní změny v chování viru s ohledem na pacienty.

„Nakažených covid-19 den ode dne přibývá a pozorujeme nárůst subvarianty AY.4, která vznikla vývojem viru z původně dominantní delty. U AY.4 dochází k další evoluci a vzniku nových subvariant. Jednou z nich je AY.4.2, která se momentálně rychle šíří například ve Velké Británii.  Probíhá diskuze, zda je nakažlivější než původní varianta delta. Jednoznačnou odpověď zatím odborníci neznají. V ČR byly dosud zachyceny celogenomovou sekvenací 2 vzorky AY 4.2. Klinická praxe dosud nehlásí žádné zásadní změny v chování viru ani v průbězích onemocnění u sledovaných pacientů," uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.

V období od 8. 10. do 22. 10. 2021 má NRL k dispozici data z 19 793 provedených testů diskriminační PCR z celkem 81 laboratoří. Na variantu delta a subvarianty připadá dle diskriminační PCR přibližně 94 % pozitivních případů. (SZU)


LISTOPADOVÝ TÝDEN RIZIK MALNUTRICE

Poprvé se Česká republika letos připojí k celosvětové kampani „Malnutrition Awareness Week" akcí Týden rizik malnutrice, a to v termínu od 1. do 5. 11. 2021. Vyvrcholením kampaně bude Nutriční den 2021, který se letos koná po celém světě ve čtvrtek 4. 11. 2021. Kampaň přináší Aliance pro nutriční péči, o.p.s. (APNP), která v rámci pilotní kampaně Týden rizik malnutrice spouští web rizikamalnutrice.cz, který nabízí jednoduchý on-line self-screeningový nástroj na vyhodnocení rizika malnutrice ve formě kalkulačky. Návštěvník webu si tak může ověřit, zda on sám nebo jemu blízká osoba se nachází v riziku malnutrice, určit stupeň rizika a získat informace, jak si pomoci v domácích podmínkách, případně na koho se obrátit o pomoc, tedy i kontakty na nutriční terapeuty a nutriční ambulance.

Kampaň „Malnutrition Awareness Week" vznikla v r. 2012 v USA s cílem upozornit na význam včasného zjištění malnutrice a její léčby. Je zaměřena nejen na zdravotníky, ale i na veřejnost a vládní instituce. Přestože má kampaň v každé zemi vlastní načasování, specifické cíle, rozsah a program, sdílejí klíčový cíl, kterým je informovat o malnutrici a riziku s ní spojeném.

Nutriční den (nDay, 4. 11. 2021) je jednodenní audit stavu výživy a nutriční péče u pacientů ve zdravotnických lůžkových zařízeních nebo u klientů pobytových zařízeních sociálních služeb. Ve stanovený den vyplňují pacienti účastnících se zařízení standardizované dotazníky, které jsou následně anonymizovány a zaslány k centrálnímu zpracování do Vídně. Každé zapojené oddělení následně získává zpracované výsledky a může tak analyzovat stav své nutriční péče a srovnávat se zařízeními z celého světa. (MZ ČR)


HAEMOPHILUS B OHROŽUJE HLAVNĚ NAŠE NEJMENŠÍ

Haemophilus influenzae - bakterie, jejíž název nemá s virem chřipky (lat. Influenza) nic společného, ačkoliv byla původně pokládána za jejího původce. Dospělému člověku zpravidla nezpůsobuje žádné komplikace, u malých dětí může ale vyvolat závažné zdravotní problémy. Proto je již 20 let očkovací látka proti této bakterii součástí povinného očkování dětí.

Bakterie Haemophilus influenzae může vyvolat řadu infekcí, od mírných až po velmi závažné. Tyto bakterie se nacházejí v nose a krku lidí, a přestože obvykle nezpůsobují žádné škody, někdy se mohou přesunout do jiných částí těla a vyvolat tam infekci. Existuje 6 typů Heamophilus influenzae, označují se písmeny a-f. Za 95 % všech invazivních infekcí je zodpovědný typ b (Hib). Podle odhadů WHO onemocní Hib každý rok 3 miliony lidí, z toho 400 000 následkům infekce podlehne. Většina případů je mezi neočkovanými dětmi z rozvojových zemí. 

„Významným rizikovým faktorem pro Hib je nízký věk - až dvě třetiny infekcí se vyskytují u dětí do 2 let, nejvyšší počet nemocných je ve věku 10-12 měsíců. Je to proto, že dětský organismus je vůči Hib vysoce vnímavý, protože ještě není schopen tvořit dostatek protilátek," vysvětluje MUDr. Silvia Bajová, praktická lékařka pro děti a dorost z pražské Nemocnice na Homolce. 

 

Následky hemofilových infekcí

K přenosu bakterie Hib dochází kapénkovou nákazou, vzácně též kontaktem s kontaminovanými předměty. Zdrojem je nemocný člověk, který ale nemusí mít žádné příznaky. Inkubační doba trvá obvykle 1 až 4 dny.

„Během ní se bakterie v těle množí, krví putuje do různých orgánů a podle toho, který orgán napadne, se onemocnění projeví. Hib tak může způsobit například zánět plic, zánět očnice, kloubní infekce, akutní zánět středního ucha nebo hnisavý zánět spojivek," říká MUDr. Bajová a dodává: „Nejčastějšími a zároveň nejvíce nebezpečnými onemocněními jsou zánět mozku (meningitida), zánět hrtanové záklopky (epiglotitida) a otrava krve."

Meningitida se vyskytuje nejčastěji u velmi malých dětí od 2 měsíců a až u 20-30 % zůstávají po prodělaní nemoci trvalé následky, jako je hluchota nebo psychomotorická retardace. Riziko úmrtí je i při intenzivní léčbě vyšší než 5 % V případě epiglotitidy hrozí zase zadušení dítěte, pokud není včas zahájena správná léčba. Díky pravidelnému očkování se výskyt hemofilových infekcí u dětí snížil v krajinách s vysokým pokrytím vakcíny o více než 90 % a dnes se tak objevují už jen velmi vzácně. Očkovací látka je součástí hexavakcíny, která obsahuje ještě očkovací látky proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně a žloutence typu B. Ta se aplikuje dětem od 9. týdne věku, poté se podávají ještě 2 posilující dávky dva měsíce po té první a následně v 11. až 13. měsíci života dítěte.

Zvýšenému riziku Hib jsou vystaveni ale také dospělí starší 65 let, lidé s určitými zdravotními potížemi a zajímavé je, že například i američtí Indiáni nebo původní obyvatelé Aljašky. Očkování se proto doporučuje i některým rizikovým skupinám dospělých.


UMĚLÁ INTELIGENCE ODHALÍ RAKOVINU

Umělá inteligence stále častěji nachází své uplatnění v medicíně, nově ji mohou využívat například specialisté na trávicí trakt. Pomáhá nacházet střevní výrůstky - polypy - při endoskopickém vyšetření. Určité druhy polypů se totiž mohou časem rozvinout ve zhoubný nádor. Technologie jednotlivé polypy dokáže rozeznat a „říci", zda je nález neškodný, nebo naopak předchází rakovinnému bujení.

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v ČR, každoročně postihne asi 7 700 pacientů a přibližně 3 400 pacientů na něj zemře. Odhalení polypů v tlustém střevě je klíčovým krokem, jak tomuto druhu rakoviny předcházet, a umělá inteligence v něm může hrát významnou roli.

„Obraz z endoskopu při vyšetření analyzuje v reálném čase speciální software. Pokud zjistí výskyt hledané abnormality, např. polypu, označí ji obdélníkem přímo na obrazovce," vysvětluje fungování systému prof. MUDr. Stanislav Rejchrt, Ph.D., z II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN v Hradci Králové. Technologie se navíc z nových nálezů neustále učí a postupně čím dál lépe vyhodnocuje nálezy.

Lékaři hledají tzv. adenomové polypy, které se časem mohou proměnit v nádor. Lékaři si od umělé inteligence slibují rychlejší, ale především častější a přesné nálezy polypů ve střevech. To podle nich v důsledku sníží četnost výskytu rakoviny tlustého střeva. Stovky odborníků o tom budou mluvit na 7. kongresu České gastroenterologické společnosti ČLS JEP, který startuje v online podobě 10. listopadu.

Jak uvádí doc. MUDr. Ondřej Urban, Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti, praxe ukazuje, že i specialista může přehlédnout až 20 % polypů.  „Věříme, že do pěti let budou používat umělou inteligenci při endoskopii všichni," uzavírá doc. Urban. (MaVePR)


 

ČEŠI CHTĚJÍ LÉKY Z TUZEMSKA

Pandemie změnila náhled Čechů na výrobu léků, pro které si chodí do lékáren. Téměř dvě třetiny pacientů si uvědomily, jak je důležité, aby se léčiva vyráběla v Evropě nebo Česku. Přesně 72 % pacientů si dokonce myslí, že by vláda měla zaměřit výrobu léků do tuzemska nebo do EU. Paradoxem však je, že pouze 38 % pacientů v Česku v současnosti ví, odkud se jejich léky berou.

Vyplývá to z průzkumu společnosti Teva Pharmaceuticals, který zpovídal více než tři tisícovky pacientů v šesti zemích EU: Česku, Chorvatsku, Německu, Francii, Nizozemsku a Španělsku.

„Otřesy ve zdravotnictví způsobené pandemií posloužily jako budíček. Pandemie zvýšila zájem veřejnosti o to, kde se vyrábí léčivé přípravky a jak funguje farmaceutický průmysl. Pacientům nyní více záleží na tom, kde se jejich léky vyrábí, podobně jako je tomu například u potravin. Společnost Teva se na rozvoj výroby v regionu soustředí dlouhodobě a v současné době vyrábíme 95 % našich léků v Evropě," říká Michael Schrewe, generální manažer Teva Pharmaceuticals ČR a SR, která průzkum provedla letos v dubnu

Podle průzkumu vnímá 68 % lidí pozitivněji léky, které jsou vyrobeny v EU. I toto číslo je však u Čechů nižší, než například ve Francii (85 % respondentů). Přitom podle názoru českých pacientů je udržení výroby v Česku nebo EU otázkou zajištění evropské suverenity, myslí si to v celých 77 % dotazovaných. Pro 72 % Čechů je pak lokální výroba klíčovou podmínkou pro udržení plně funkčního systému zdravotní péče. V tomto ohledu Češi ukazují výrazně silnější národní cítění mezi ostatními zeměmi.

 

„Cílem průzkumu bylo mimo jiné zjistit, zda pacienti zaznamenali v době pandemie více výpadků v dostupnosti zdravotní péče a léků než před ní. V tomto ohledu průzkum ukázal, že farmaceutický průmysl obstál a zajistil stabilní zásobování i v době pandemie. Jako prioritní vnímáme naplnění potřeb zdravotního systému - lékařů i pacientů, kteří spoléhají na pravidelné dodávky léčiv," říká Jana Novotná z Teva Pharmaceuticals ČR a SR, aktuální dvojky českého generického trhu, která českému zdravotnictví ročně dodá přes 18 milionů balení léků. Pouze 12 % pacientů v Česku totiž uvedlo, že jejich léčbu museli lékaři z důvodu nedostatku léků přerušit. Přesun pravidelných prohlídek na jiný termín nebo zrušení zaznamenalo v době pandemie 27 % dotázaných Čechů (v Německu 11 %). Průzkum také ukázal důvěru lidí ve výrobce léků a jejich roli při zotavení z pandemii - celkem 66 % respondentů v Česku věří, že farmaceutický průmysl je v tomto ohledu klíčový.

Průzkum také ukázal, že 84 % pacientů napříč Evropou si myslí, že vláda by měla podporovat investice do farmaceutické výroby v jejich regionu, což zajistí, že Evropa bude moci vyrábět dostatek životně důležitých léků.

„Průzkum organizovaný společností Teva napříč Evropou potvrdil naše přesvědčení, že v současném světě je zajištění dodávek léků jednou ze základních bezpečnostních potřeb evropského prostoru. Investice do farmaceutického průmyslu by tak měly být jednou z vládních priorit. Příprava strategického plánu pro zajištění výroby a dodávek v době pandemie, podpora tuzemských vědeckých pracovišť pro výzkum a vývoj léků, podpora zaměstnanosti v oblasti farmaceutické výroby v ČR - to vše jednoznačně povede ke zvýšení soběstačnosti v rámci Evropy," uzavírá Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem. (MaVePR)


11. ANTIBIOTICKÝ TÝDEN V LÉKÁRNÁCH

Antibiotika patří téměř 100 let k nejzásadnějším léčivům. Česká lékárnická komora (ČLnK) pořádá letos již pojedenácté Antibiotický týden v prostředí lékáren. Od 15. do 21. listopadu 2021 se akce pro veřejnost koná ve více než 1 000 lékárnách po celé ČR. Letošní ročník je zaměřen na rodiče s cílem informovat je o správném užívání antibiotik u dětí. Lékárníci budou edukovat rodiče, aby antibiotika po pediatrovi nepožadovali v neopodstatněných případech, ale ani je striktně neodmítali v momentech, kdy jsou jediným a správným léčebným řešením.

„Antibiotika jsou výhradně na lékařský předpis, protože pouze lékař dokáže rozpoznat bakteriální infekci a zvolit nejvhodnější léčivý přípravek pro dané onemocnění pro konkrétního pacienta. Právě proto je zcela nevhodné, pokud pacienti žádají antibiotika v neindikovaných případech nebo tzv. do zásoby, která si následně naordinují sami, či užívají antibiotika, která z předchozího onemocnění nedobrali, což je v rozporu se stanovenou léčbou. Nebo dokonce užívají antibiotika, která byla původně předepsaná jinému členu rodiny. Všechny tyto situace mohou vést k nebezpečí rozvoje antibiotické rezistence, kvůli které se při nesprávném užívání antibiotik a nedostatečnému vývoji nových léků infekce mohou stát pro budoucí generace nevyléčitelnými," vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.

Při podávání antibiotik u dětí by měli být lékaři a rodiče obzvlášť opatrní, a to jak se samotnou volbou antibiotika, vhodnou dávkou, délkou podávání, tak s opakovaným předepisováním antibiotik v krátkých časových intervalech za sebou. Dětský organismus reaguje na podávání antibiotika mnohem citlivěji než dospělý a neuvážené podávání těchto léčiv může mít i dlouhodobé následky.

„Pediatrická antibiotika mají svá specifika a jejich dávkování je individuální nejen s ohledem na hmotnost dítěte, ale také závažnost infekce. Jsme rádi, že spolupráce pediatrů s lékárníky probíhá ku prospěch našich společných pacientů. Lékárník při výdeji antibiotického sirupu předává informace nejen od nás, ale zároveň další důležité rady, třeba o zacházení s ním," přibližuje spolupráci obou zdravotníků MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

„Příprava antibiotických sirupů pro děti je téměř každodenní náplní práce lékárníků. Po naředění lze sirup používat většinou jen 7 dnů, mezi předepsáním, přípravou a prvním užitím sirupu by měla uplynout co nejkratší doba. I z tohoto důvodu je důležité, aby byla dostupnost lékáren pro pacienty rovnoměrná jak v aglomeracích, tak i v menších městech. Pro rodiče s nemocnými dětmi je výraznou pomocí v dané situaci i to, že nemusí cestovat pro léky daleko a ani na ně dlouho čekat, což je zejména u antibiotické léčby zásadní," upřesňuje Mgr. Michaela Bažantová, lékárnice a tisková mluvčí ČLnK.

Foto: Archiv ČLnK

 

Rodiče se mohou lékárníka bez problémů zeptat na všechny důležité dotazy, které u pediatra nestihli vyřešit. Lékárník je zároveň poslední instancí kontroly předepsaných antibiotik a při jakýchkoliv pochybnostech kontaktuje předepisujícího lékaře a vše si před výdejem ověří.


ÚSPĚŠNÁ KRYOTERAPIE MELANOMU

Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) zaznamenali a spolu s kolegy z dalších klinik popsali ojedinělý jev v léčbě metastazujícího melanomu. Poté, co u svého pacienta vyčerpali všechny léčebné možnosti, rozhodli se paliativně využít lokální kryoterapii, tedy zmrazit část melanomu na pacientových zádech. S podporou moderních léků, které odbrzďují imunitu, se pacient z rakoviny zcela uzdravil. Jde o první doložení unikátního abskopálního efektu po kryoterapii v klinické praxi. 

„Našeho pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy, jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, tzv. ‚checkpoint inhibitor ipilimumab', který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila. Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách," přibližuje situaci MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., z Dermatovenerologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN.

 

Lékaři již neměli z hlediska léčby pacientovi už co nabídnout. Aby mu alespoň ulevili, rozhodli se část jeho bolestivého postižení na zádech seříznout a spodinu nádoru zmrazit tekutým dusíkem o teplotě -196 °C.

„Kryoterapie je zcela běžně používána u širokého spektra benigních kožních nádorů i prekanceróz a některých zhoubných kožních nádorů. U maligního melanomu je kryochirurgický zákrok pokusem pacientovi ulevit od obtíží v rámci paliativní léčby. Po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy, ale není běžné, že by byla navozena celková odpověď i mimo místo působení nízké teploty," vysvětluje MUDr. Lukáš Lacina, Ph.D., rovněž z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Po měsíci od zmrazení nádoru většina jeho neošetřených projevů na zádech „sama" začala mizet. Lékaři zmrazili pak nádor ještě jednou a po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Dostavil se takzvaný abskopální efekt, při kterém po lokální terapii ustupují nádorové léze i v dalších orgánech vlivem probuzené systémové imunitní reakce. Zmapovaný případ sice naznačuje možnosti léčby, ale lékaři jsou ve svých výhledech opatrní.

„Bohužel v současnosti nejsou známy parametry, tzv. biomarkery, podle kterých by se dalo dopředu odhadnout, kdo z pacientů takto příznivě na kryoterapii kombinovanou se systémovou onkologickou imunoterapií odpoví. Bylo by jistě příliš optimistické takový efekt očekávat u všech pacientů, ale u některých by benefit mohl být velký. Každý nádor je v určitém ohledu unikátní, což platí do značné míry i o jeho odpovědi na zvolené metody terapie," podotýká Lukáš Lacina.

„Případ je skutečně pozoruhodný už tím, že to, co lékaři zamýšleli jako paliativní léčbu k zmírnění obtíží pacienta, nakonec vedlo k celkovému ústupu nádorového onemocnění. Z hlediska medicíny a dalšího vývoje v této oblasti je cenné, že naši lékaři a vědci ve své studii průběh léčby důkladně popsali a zmapovali i dosavadní poznatky v této oblasti a naznačili možnost dalšího výzkumu," doplňuje děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc. (Oddělení komunikace 1. LF UK)


Zpět