Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KDYŽ OTĚHOTNĚNÍ BRÁNÍ VLASTNÍ IMUNITA



Existují desítky faktorů, které mohou stát za neúspěšnými pokusy otěhotnět či donosit děťátko. Kromě nezdravého životního stylu, genetických indispozic či pokročilého věku je častou příčinou i špatně fungující imunita. Ta by měla správně naše tělo chránit proti patogenům a odstraňovat z něj cizorodé škodliviny a staré či poškozené buňky. V některých případech se však terčem nežádoucích imunitních procesů stávají vajíčka, spermie, placenta či embryo samotné. Důležité je začít problém řešit včas, jak ve svém komentáři nastiňuje lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

Těhotenství je z určitého pohledu imunitně složitá situace. Plod je pro matku de facto z poloviny cizorodá tkáň. Aby vše dopadlo dobře, musí mateřský organismus plod během těhotenství tolerovat. Je nasnadě, že v takto složité regulační soustavě může dojít k poruchám. 

Neplodnost způsobená neadekvátní reakcí imunitního systému se často objevuje u žen, které již některým autoimunitním onemocněním trpí. Typicky může jít o některé z řady takzvaných „revmatických nemocí", například juvenilní idiopatickou artritidu či systémový lupus erytematodes, dále třeba též poruchu štítné žlázy a cukrovku. Mohou ji však způsobit i opakující se záněty pohlavních orgánů. Nesprávně naprogramované imunokompetentní buňky mohou komplikovat početí i u onemocnění, jako je například endometrióza či jiné.

V praxi se špatné nastavení imunity může u ženy projevit agresivní reakcí vůči reprodukčním buňkám, ať již jsou to vlastní vajíčka, či partnerovy spermie. To má pochopitelně negativní vliv na procesy nutné pro oplození. Nejen imunita protilátková, ale i ta buněčná může sehrát zásadní roli. Každá z nemocí však má svá specifika a pro plodnost může mít rovněž jiné důsledky. Zatímco některé poruchy znemožňují oplození, implantaci embrya nebo způsobují časné potraty, jiná onemocnění nemají vliv na schopnost otěhotnět, zato však způsobují ohrožení plodu a potrat či předčasný porod. To zejména tehdy, když se terčem autoimunitních reakcí stane cévní systém placenty a dojde ke zhoršení parametrů průtoku krve, což výrazně zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a vede ke zpomalení vývoje plodu, či dokonce k těhotenské ztrátě.

I když se imunitní příčiny neplodnosti objevují výrazně častěji právě u žen, ani mužům se nevyhýbají. Důvodem u nich může být rovněž autoimunitní onemocnění, při kterém se protilátky mohou navázat přímo na hlavičky spermií a způsobit jejich shlukování. To znemožní jejich další pohyb a proniknutí do vajíčka. Poškozená imunita také u některých mužů „napadá" vlastní spermatogenezi, tedy tvorbu spermií. I u mužů platí, že autoimunitní poruchy tvorby spermií jsou častější u těch, kteří již nějakou systémovou poruchou imunity trpí. 

Jak přelstít imunitu 

I zákeřné imunologické příčiny neplodnosti lze již dnes naštěstí v řadě případů překonat. Velmi úspěšné jsou v tomto ohledu metody mimotělního oplození. Pokud se například vpraví spermie přímo do vajíčka, obejde se tím případný imunologický blok.

Stejně tak existují preparáty, pomocí nichž lze zlepšit vyhlídky na implantaci embrya, pokud je imunitně ovlivněn proces jeho implantace. 

Vzácné případy takzvaného antifosfolipidového syndromu, který vede k potrácení v pozdějších fázích těhotenství nebo k předčasnému porodu, lze řešit podáváním imunoglobulinů.

Ve všech ohledech platí, že trpí-li některý z partnerů autoimunitním onemocněním, je důležité konzultovat plánovaný proces početí miminka s odborníkem. Řada nemocí imunitního systému nemusí nutně snižovat plodnost, mohou se nicméně ve zvýšené míře projevit v době těhotenství, kdy je ženská obranyschopnost pod vysokou zátěží. Ohroženo pak není pouze zdraví nenarozeného děťátka, ale i ženy samotné.

Zásadní je rovněž řešení problému neodkládat, neboť některá autoimunitní onemocnění mohou zapříčinit předčasnou menopauzu a nečekaně brzy ukončit plodné období ženy. Tomu lze předejít včasnou návštěvou odborníka. Obvyklým doporučením pro ženy, které otěhotnění odkládají, je nechat si zamrazit svoje vajíčka v optimálním fertilním věku v reprodukční klinice. Objeví-li se v budoucnu jakékoli komplikace, může ženě tento krok zachránit šanci na početí miminka. 

Zdroj: REPROMEDA

Zpět

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY