Bakterie, která napadá sliznici žaludku, může u některých lidí způsobit rakovinu žaludku. Helicobacter pylori (H. pylori) má v sobě podle posledních zjištění asi 25 % české populace.

Přítomnost H. pylori je podle odborníků nejvíce nebezpečná u rizikových jedinců, například u mužů mezi 60 a 80 lety, kteří jsou obézní, kouří a karcinom žaludku se už v minulosti v jejich rodině vyskytl. U většiny svých nositelů H. pylori „nezlobí", u části lidí ale způsobuje zažívací problémy, vředy a někdy rakovinu žaludku. Gastroenterologové začnou proto od ledna příštího roku přesněji zjišťovat, kolik Čechů tuto bakterii v sobě má a jak reagují na léčbu. Společně s Německem prozkoumají útroby 20 000 jedinců v rámci multioborové studie HelicoPTER. O nové studii a provázanosti rakoviny žaludku s přítomností H. pylori se budou bavit na svých 17. vzdělávacích a diskuzních gastroenterologických dnech v prosinci v Karlových Varech. 

„U nás v nemocnici začneme od příštího roku ve spolupráci s praktickými lékaři vyšetřovat 1500 osob z běžné populace, u nichž budeme zjišťovat přítomnost H. pylori. Lidé, u nichž bakterii objevíme, budou zařazeni do studie, kterou povedeme po dobu 10 let. Zjistíme tak mimo jiné, jak je naše populace promořena, a také, jak a zda vůbec zabírá léčba, kterou na H. pylori obvykle nasazujeme. Studii děláme společně s německými kolegy. Data, která z ní vyplynou, budou velmi cenná zvláště s ohledem na to, co všechno může H. pylori v lidském těle způsobit," říká hlavní řešitel studie doc. MUDr. Štěpán Suchánek, Ph.D., vedoucí lékař Oddělení gastrointestinální endoskopie Interní kliniky 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v Praze. 

Lékaři budou zkoumat i antibiotickou rezistenci při léčbě H. pylori a také možná rizika pro vznik karcinomu žaludku.

„Přestože výskyt rakoviny žaludku v Česku pomalu klesá, především díky lepšímu stravování a včasné diagnostice, provázanost s přítomností bakterie je nepopiratelná. Infekce způsobuje u části lidí záněty žaludku, vředy a postupně může vést právě ke vzniku nádoru. Čeští pacienti mají velmi dobrý přístup k vyšetření, při nichž se obvykle H. pylori objeví," vysvětluje doc. Suchánek.

Jak uvádí prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., místopředseda České gastroenterologické společnosti, asi u dvou třetin „nakažených" se H. pylori nijak neprojevuje a s bakterií normálně žijí. U jedné třetiny však způsobuje potíže, zpočátku například v podobě nepříjemných bolestí v břiše, nadýmání, průjmů, říhání, pálení žáhy či nevolnosti. „U některých se promítne na kůži jako ekzém, zarudnutí či akné," doplňuje prof. Lukáš. Lékaři obvykle H. pylori léčí nasazením dvou typů antibiotik a tzv. inhibitorů protonové pumpy. 

Vzrůstající trend střevních zánětů

Gastroenterologové se budou během prosincových gastroenterologických dnů zabývat také problematikou idiopatických střevních zánětů (IBD), které se v české populaci objevují stále častěji. Zatímco před třemi lety se počet pacientů pohyboval kolem 55 000, v současnosti experti na trávicí trakt léčí už přibližně 70 000 nemocných Čechů a odhady do budoucnosti nejsou dále pozitivní. Mezi IBD - autoimunitní onemocnění, která napadají střevní sliznici a poškozují ji, patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Navíc nemoci postihují stále mladší ročníky. U Crohnovy choroby se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků (asi 15-20 %). Zatímco u této střevní choroby hraje velkou roli genetika (až 70 %), v případě ulcerózní kolitidy se na rozvoji a opakovaném vzplanutí nemoci významně podílí psychický stav. Právě u pacientů s ulcerózní kolitidou se lékaři obávají zhoršení stavu kvůli současné situaci ve světě, válce, zdražování energií a dalším stresorům.

Patogeneze IBD není známa, předpokládá se, že je výsledkem komplexních interakcí mezi faktory prostředí a mikrobiotou ve střevech jedinců, kteří jsou geneticky náchylní. Na etiologii IBD se podílí několika bakteriálních a virových agens. Teoreticky by se bakterie H. pylori mohla na patogenezi IBD podílet indukcí změn v žaludeční nebo střevní permeabilitě nebo způsobením imunologických poruch vedoucích k absorpci antigenního materiálu a autoimunitě různými podílovými cestami. Souvislosti mezi infekcemi H. pylori a IBD je stále kontroverzní a stojí za další zkoumání.¹ 

Asi 10 500 nemocným pomáhá biologická léčba

„Máme k dispozici řadu biologických preparátů a další přicházejí. Stále zkoumáme možnosti, jak život pacientů se střevními záněty zlepšit. Po čase u nich totiž biologika přestávají fungovat a je třeba je vyměnit nebo kombinovat tak, aby se protizánětlivý efekt sčítal. ‚Hitem' poslední doby je použití protilátek proti interleukinu 23," vysvětluje prof. Lukáš.

Gastroenterologové čekají od nových léků větší bezpečnost a efektivitu a také se chystají u svých pacientů změnit taktiku léčby. „Chceme je léčit dříve, než dospějí do devastujícího stadia, kdy ve střevě vzniknou trhliny a další poškození. Jednáme o tom se zdravotními pojišťovnami, aby léčbu pacientům hradila v časnějších stadiích nemoci," uvádí prof. Lukáš a připomíná, že cena biologické terapie v posledních letech klesla až trojnásobně, a mohla by tedy být dostupnější většímu počtu potřebných. Dobře léčení pacienti pak mohou pracovat, a peníze tak do systému vracet. 

„Naším cílem je dosáhnout u pacientů tzv. hluboké remise - perfektně je zaléčit. Dosud se nám to daří u 30 % z nich. Toto číslo bychom chtěli zvýšit. Řada pacientů je na tom sice objektivně dobře, ale má například vyšší CRP, které ukazuje na aktivní zánět, nebo nemá ideální některý z dalších parametrů, jako je fekální kalprotektin," dodává prof. Lukáš. K dosažení cíle by měla vést tzv. precizní medicína, tedy ta, která je ušitá každému pacientovi na míru. 

Nemoc odhalí dech

Při zjišťování přítomnosti infekce Helicobacter pylori se dobře uplatňují dechové testy - vodíkový a methanový. Přemnožené bakterie totiž vypouští plyny a ty se krví dostávají do plic - dechový přístroj je umí zachytit a změřit. Sleduje se tak bakteriální přerůstání v tenkém střevě (SIBO), kdy se bakterie přestěhují z tlustého střeva do tenkého, kde být nemají, a začnou v něm „dělat neplechu".

„Když SIBO odhalíme a nasadíme správná antibiotika, 6 z 10 pacientů se uzdraví hned v prvním kole léčby. Zcela se vyléčí 19 z 20 nemocných," vysvětluje MUDr. Zdislava Vaníčková z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN v Praze důvody, proč se vyplatí po této nemoci pátrat.

Podle MUDr. Vaníčkové je ideální tyto testy použít při kontrole po léčbě H. pylori u nekomplikovaných případů. Z testů z dechu také profitují například pacienti s Parkinsonovou nemocí nebo mentálně postižení, u nichž je obtížné endoskopické vyšetření.

„Zdravotní pojišťovny dosud hradí měření vodíku, ten vypouští asi půlka přemnožených bakterií, ale ta druhá produkuje metan. Proto potřebujeme hradit i toto měření, abychom je mohli provést komplexně. Zatím se tak děje jen na dvou místech v republice, potřeba by bylo alespoň pět," pokračuje MUDr. Vaníčková s tím, že jde o jedinou spolehlivou diagnostickou metodu dané nemoci a vyšetření nemá plnohodnotnou alternativu. Testy s měřením vodíku a metanu doporučuje i evropská gastroenterologická společnost. Zatímco v současné době objeví lékaři tuto chorobu u řádově desítek pacientů ročně, v ČR jí trpí stovky lidí.

 Zdroj: MaVe PR: Aktuální témata Gastro kongres

Reference:
1. Papamichael K, Konstantopoulos P, Mantzaris GJ. Helicobacter pylori infection and inflammatory bowel disease: is there a link?. World J Gastroenterol. 2014;20(21):6374-6385. doi:10.3748/wjg.v20.i21.6374