
Lidem, kteří málo a špatně spí, hrozí, že dostanou srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Naopak ti, kteří denně stráví kvalitním spánkem 7-8 hodin, mají riziko vzniku infarktu i mrtvice mnohem nižší.
Na souvislost mezi spánkem a nemocemi srdce upozorňují čeští kardiologové a zaštiťují se jak vlastními letitými zkušenostmi, tak nejnovější francouzskou studií the Paris Prospective Study III (PPS3)1, s níž se seznámili na letošním srpnovém kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Barceloně.
Předchozí studie o spánku a srdečních onemocněních se obecně zaměřovaly na jeden spánkový návyk, jako je délka spánku nebo spánková apnoe. Kromě toho předchozí studie často hodnotily spánek pouze na počátku. Současná studie používala skóre zdravého spánku kombinující pět spánkových návyků.
„Studie jasně prokázala, co už léta tušíme. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice. Na důležitost kvalitního spánku bychom měli myslet také u našich pacientů," říká předseda České kardiologické společnosti, prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Studie Skóre zdravého spánku a výskyt kardiovaskulárních onemocnění (Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases) zkoumala po dobu 10 let 7 200 zdravých lidí ve věku od 50 do 75 let. Průměrný věk byl 59,7 let a 62 % byli muži. Účastníci studie nejdříve podstoupili prohlídku a vyplnili dotazníky o životním stylu, osobní a rodinné anamnéze, zdravotním stavu a poskytli informace o pěti klíčových spánkových kritériích:
Každé dimenzi spánku byl přiřazen 1 bod, pokud je optimální. 0 bodů, pokud je s kritériem problém. Bylo vypočteno skóre zdravého spánku v rozmezí od 0 do 5 (čím vyšší, tím lepší).
Vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a kardiovaskulárními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlého srdečního úmrtí v rodině. Lidé ve studii procházeli kontrolou každé 2 roky po dobu 10 let.
„Francouzští kolegové hned zpočátku zjistili, že optimálně spí pouze 10 % lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda," seznamuje s výsledky prof. Linhart. „Dobří spáči měli o 75 % nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně."
Studie také ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata".
Tato studie podpořila potřebu intenzivní spolupráce mezi spánkovou a kardiovaskulární medicínou. Nárůst o 1 bod v průběhu času byl spojen se 7% snížením rizika ischemické choroby srdeční nebo mrtvice.
Co se v mládí naučíš...
Ke kvalitnímu spánku by se podle českých kardiologů měly vést už malé děti, aby si zvyk odnesly do dospělosti.
„Spánek je nejdůležitějším mechanismem pro regeneraci těla, nastavení a udržení optimálního režimu nejen kardiovaskulárního systému, ale i klíčových metabolických pochodů v těle. Kvalita spánku má zásadní vliv na dlouhověkost a zdraví," vysvětluje kardiolog doc. MUDr. Tomáš Kára, Ph.D. „Pokud nemá spánek dostatečnou délku a hloubku, zvyšuje se aktivita sympatického systému, zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, a může tak dojít k rozvoji nejrůznějších srdečních nemocí, včetně např. hypertenze či arytmií, a to už od raného dětství. Zvýšená aktivita sympatiku rovněž významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky či rozvoje aterosklerózy, což dále potencuje riziko vzniku vážných onemocnění, jako je infarkt myokardu či mozková mrtvice."
Lékař také upozorňuje na často nerozpoznanou poruchu spánku - tzv. spánkovou apnoe, kdy dochází k občasným zástavám dechu při spaní. Krev se tak méně okysličuje, dochází opět k silné aktivaci sympatiku, nejprve v noci, později i ve dne, což srdci a cévám škodí. „Podle našich zkušeností trpí nerozpoznanou, a tedy neléčenou spánkovou apnoe polovina našich pacientů, třetina z nich klinicky významnou formou," dodává doc. Kára.
Kardiologové apelují na veřejnost, aby spánkovou hygienu nepodceňovala. Podle doc. Káry je dobré například usínat a vstávat v přibližně stejnou dobu, minimálně hodinu před usnutím nesledovat televizi, nepoužívat počítač nebo mobil, snížit hladinu denního stresu a nočního hluku. Spánku také prospívá pohyb, ale ne těsně před spaním. Je dobré se celkově zklidnit, například četbou, hovorem se svými blízkými, poslechem klidné hudby či meditací.
„Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí a Česká republika se řadí k evropským zemím s nejvyšším počtem nemocí kardiovaskulárního systému, je dobré si význam kvalitního spánku více připomínat a uvědomovat," uzavírá prof. Linhart.
Zdroj: Tisková zpráva Dobrým spáčům se infarkt vyhýbá, MaVe PR
Reference:
1. Nambiema, Aboubakari & Lisan, Quentin & Perier, M & Thomas, Frédérique & Danchin, N & Boutouyrie, Pierre & Jouven, X & Empana, J. (2022). Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases: the Paris Prospective Study III (PPS3). 10.13140/RG.2.2.30445.26084.
Mohlo by Vás dále zajímat:
Pokud se v následujících dnech chystáte do přírody, zpozorněte. Český hydrometeorologický ústav zveřejnil mapu nejvyššího stupně aktivity klíšťat na většině území ČR. Prakticky celé území ČR je od poloviny května v nejvyšším 5. stupni „mimořádné“ aktivity klíšťat. Nejvíce případů klíšťové encefalitidy zatím letos hlásí Moravskoslezský kraj a velké nárůsty na celém území se dají očekávat v květnu. V loňském roce se v celé ČR nakazilo 670 osob, což představuje nárůst o 32 % oproti roku 2023. Riziko přisátí infikovaného klíštěte je extrémně vysoké již i v městských parcích nebo v zahradách a změna klimatu umožňuje klíšťatům přežívat dokonce ve vyšších nadmořských výškách. Pokud ještě nejste očkovaní, je možné využít tzv. zrychlené očkovací schéma – dvě dávky během 15 dnů, při němž ochrana nastu-puje již do jednoho měsíce od prvního očkování. Zdravotní pojišťovny očkování plně hradí lidem nad 50 let, ostatní na něj mohou čerpat příspěvky v rámci preventivních programů pojišťoven.
Festival Mezi ploty před více jak 30 lety (1992) otevřel prostory Psychiatrické léčebny Bohnice, které se dříve podobaly vězení, lidem z ulice i umělcům. Festival plný tance, scének a hudby propojuje širokou veřejnost se zdravotně postiženými a duševně nemocnými a bourá všechny bariéry včetně plotů mezi nimi. Během soboty 24. 5. a neděle 25. 5. vystoupí více než 100 účinkujících. Máte již svoji vstupenku? Vyhrát ji můžete aktuálně i v soutěži na Educommu. Stačí do 18. 5. 2025 vystudovat přednášky z tematické sekce Péče o duševní zdraví pro lékárníky. https://www.educomm.cz/meziploty/
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) máme během prvních čtyř měsíců roku více případů infekční žloutenky typu A (450), než bylo celkem za roky 2021 až 2023. Loni bylo evidováno za celý rok 636 případů. Nakažených je ale s největší pravděpodobností mnohem více. Onemocnění hepatitidou A se týká všech krajů, ale nejvíce jich hlásí Středočeský (87), Moravskoslezský (83) a Praha (73 případů). Nemoc se podle SZÚ kromě dětské populace šíří také mezi dospívajícími a mladými dospělými a dále mezi lidmi s rizikovým chováním, především mezi závislými na drogách a mezi lidmi bez domova. Nyní v Praze proto probíhá očkování terénních pracovníků, kteří přicházejí do úzkého kontaktu s osobami žijícími na ulici a uživateli drog. Inkubační doba virové hepatitidy A je 14 až 50 dní, nejčastěji 30 dní. Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je již virus přítomen ve stolici, tedy zpravidla jeden až dva týdny před začátkem samotného onemocnění. Základem prevence důsledná hygiena, k dispozici je i očkování. Není povinné ani hrazené, ale řada zdravotních pojišťoven na něj v programech prevence přispívá. Jeho cena se pohybuje kolem 1.700 korun za jednu vakcínu, přičemž k dlouhodobému účinku se doporučují dvě dávky.
Odstartoval další, již 24. ročník prestižní oborové soutěže Sestra roku. Přihlašování kandidátů je možné prostřednictvím webu soutez-sestraroku.cz či e-mailem na registrace@soutez-sestraroku.cz.