LÉČBA ZÁVISLÝCH ŽEN



Ženské oddělení pro léčbu závislosti ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) si letos připomíná 50. výročí od zahájení činnosti prvního specializovaného zařízení pro ženy v tehdejším Československu. Od 11. října 1971 prošlo léčebným programem téměř pět a půl tisíce pacientek. Specializované oddělení na léčbu závislosti u žen zahájilo činnost pod vedením doc. Jaroslava Skály a prof. Jiřího Hellera v Lojovicích u Prahy. Šlo o pobočku protialkoholního oddělení Psychiatrické kliniky VFN a 1. lékařské fakulty UK. Na Oddělení pro léčbu závislostí VFN „U Apolináře" se léčba žen přesunula až v roce 2002.

„Léčebný systém byl tehdy postaven na základě programu pro muže, ale lékaři jej přizpůsobili ženským potřebám. Inspirovali se v Německu a prodloužili léčbu na čtyři měsíce. Dále kladli důraz na rodinnou terapii, atmosféru na oddělení, na zpětnou vazbu, doléčovací program nebo svépomocnou organizaci pro abstinující závislé ženy. Bodovací systém byl rozšířen na zpětnovazebný informační systém. Takto vybudovaný komplexní program funguje nepřetržitě padesát let a dosud jím prošlo téměř pět a půl tisíce pacientek," uvedl prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK a proděkan 1. LF UK pro nelékařské studijní programy a celoživotní vzdělávání.

Průměrná Češka vypije více než šest litrů čistého lihu za rok

Česko stále patří mezi evropské i světové státy s nejvyšší spotřebou alkoholu. Statistika Světové zdravotnické organizace nás ve spotřebě alkoholu na člověka zařadila na třetí místo za Litvu a Moldavsko. O pacientky tedy rozhodně není nouze. Jen alkohol pije v České republice asi každá desátá žena. 575 žen zemřelo v roce 2019 v přímé souvislosti s alkoholem a alkoholické onemocnění jater je druhou nejčastější příčinou úmrtí u žen ve věku od 20 do 54 let. Průměrný Čech nad 15 let vypije 14,4 litrů čistého lihu za rok. U žen je to přes 6 litrů.

„Na ženském oddělení léčíme všechny závislosti, pořád ale dominuje závislost na alkoholu, někdy v kombinaci s užíváním návykových léků, hypnotik a sedativ. Je to asi šedesát procent. Občas se u nás objeví i ženy závislé na opiátech, které často uvíznou v substitučních programech a k nám se dostanou až s velkým poškozením. Výjimkou nejsou ani hráčky a vyléčili jsme dokonce ženu, které ničilo život nepřetržité sledování televize," přiblížil primář Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK MUDr. Petr Popov, MHA, s tím, že před 50 lety bylo 45 procent pacientek závislých na alkoholu, 45 procent na alkoholu a lécích a 10 procent tvořily toxikomanky.

Za nízkorizikové pití u nás lékaři považují maximální denní dávku 16 g etanolu pro dospělé ženy a 24 g etanolu pro dospělé muže, přičemž nejméně dva dny v týdnu bychom měli alkohol zcela vynechat.

Při nárazovém pití při jedné příležitosti by pak neměla spotřeba překročit 40 g etanolu. Pro představu 16 g etanolu přibližně odpovídá 1 půllitru piva, 2 dcl vína nebo 0,05 l destilátu.

Každá pátá pacientka léčebny pracuje ve zdravotnictví 

V roce 1978 byla podle lékařů typickou pacientkou ženského oddělení pro léčbu závislostí vdaná alkoholička ve věku 31 až 40 let zneužívající návykové léky se středoškolským vzděláním a jedním dítětem. V letošním roce je typickým příkladem pacientky alkoholička ve věku 41 až 50 nebo 51 až 60 let s dospělými dětmi a většinou bez partnera nebo s partnerem, který také pije. Je absolventkou střední školy a v době nástupu do léčebného programu je již často nezaměstnaná. Právě ztráta zaměstnání je často tou poslední kapkou k nástupu léčby. Bez ohledu na současnost či minulost pracuje každá pátá pacientka ve zdravotnictví a sociálních službách.

„Ženy většinou pijí kvůli psychickému stavu. Snaží se odstranit potíže. U mužů je vývoj spíše společenský. Konzumují pravidelně alkohol s přáteli a později se přidají psychické potíže," vysvětlil primář Popov.

Změna v odvykacím programu 

Ženské oddělení disponuje v současnosti čtyřiadvaceti lůžky a řádná léčba trvá čtyři měsíce. Oproti situaci před třiceti lety zahrnuje program mnohem více farmakoterapie. Antidepresiva měla v minulosti mnoho nežádoucích účinků, jejich podávání bylo proto extrémně výjimečné.

„Změnil se zároveň hierarchický přístup. Dříve jsme pacientky oslovovali příjmením a titulem, dnes je to osobnější a používáme jen křestní jméno. Změnil se i terapeutický tým. V minulosti vedl oddělení psychoterapeut a pedagog v jedné osobě. Kromě něj vedl psychoterapii i psycholog nebo zdravotní sestry, psychiatr zprvu dojížděl jednou týdně. Dnes vedou terapie psycholožky, psychiatrička a adiktoložky. Všichni musí absolvovat psychoterapeutický výcvik. Sestry se do terapie zapojují jako koterapeutky a vedle svých ošetřovatelských povinností provázejí pacientky programem. Od počátku platilo, že všichni musí umět všechno, ale že každý má svou specializaci," sdělila MUDr. Olga Pecinovská, vedoucí lékařka ženského lůžkového oddělení Kliniky adiktologie VFN a 1. LF UK.

Zdroj: Tiskové oddělení VFN 

Zpět