Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



LÉKAŘI A LÉKAŘKY Z UKRAJINY V ORDINACÍCH PRAKTIKŮ



Mezi stovkami tisíc lidí, kteří do Česka uprchli před válkou na Ukrajině, je i celá řada lékařek a lékařů. Ti nyní dostanou možnost pracovat v ordinacích praktických lékařů. Složitý proces zapojení do českého zdravotnictví jim sice nedovolí hned léčit, u praktiků však mohou začít pracovat jako administrativní síly a pomáhat s překlady a komunikací s pacienty z Ukrajiny. Postupně se tak připraví na plnohodnotnou práci lékařů, což by podle praktiků zmírnilo současný personální nedostatek. K tomu spouští Společnost všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP Projekt Ukrajina.

„V důsledku ruské agrese na Ukrajině je v Česku skoro 300 000 uprchlíků, kteří mohou v budoucnu potřebovat lékařskou péči. Mezi utečenci jsou lékaři, ale především mnoho lékařek. Jejich zapojení do zdravotního systému v ČR je poměrně dlouhodobý proces. Ordinace praktiků jsou ale přetížené právě v tuto chvíli a je velká škoda pro všechny strany, aby lékaři z Ukrajiny pracovali v jiných než medicínských profesích," říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL ČLS JEP.

V tuto chvíli jsou podle jeho odhadů v Česku řádově desítky praktických lékařů a lékařek z Ukrajiny.

„Zatím je však můžeme zaměstnat pouze jako administrativní síly, nicméně jsou extrémně nápomocní při tlumočení, seznamování se s anamnézou pacientů z Ukrajiny a diagnostikou. Pomáhají nám také s rozpoznáváním léčiv, protože ta se na Ukrajině často liší, a my musíme pacientům napsat to, co máme k dispozici u nás," doplňuje MUDr. Cyril Mucha, praktický lékař a člen výboru SVL ČLS JEP.

MUDr. Mucha již ve své ordinaci lékařku z Ukrajiny zaměstnal a je se spoluprací velmi spokojený - pacienty z Ukrajiny totiž ošetřuje denně.

„V průměru to vychází na tři až čtyři pacienty denně, většina z nich bohužel neumí jiný jazyk než ukrajinštinu. Moje ruština už není, co bývala, mnozí mladší kolegové se ji neučili vůbec. Takže mít k ruce sílu, která nám s komunikací a péčí pomůže, je velmi užitečné," popisuje MUDr. Mucha. 

 

S dotazy ke zdravotnické péči pro občany z Ukrajiny pomáhá infolinka ministerstva zdravotnictví (tel.: 226201221, volba č. 2), která je v provozu denně od 8 do 19 hodin. Linka slouží ke komunikaci v českém, ukrajinském a ruském jazyce, a to i pro případy tlumočení do českého jazyka pro poskytovatele zdravotních služeb.

 

SVL se tak snaží odborníky v řadách uprchlíků hledat pomocí oborových svazů a dalších organizací. Zda se však praktici rozhodnou kolegu či kolegyni z Ukrajiny zaměstnat, je čistě na nich.

„Pokud bude mít ordinace zájem, může se nám ozvat a my ji propojíme s možnými kandidáty. Jako formu pomoci uprchlíkům pak SVL vyčlenila příspěvek 10 000 Kč měsíčně každé ordinaci, která takto uprchlíka na částečný úvazek zaměstná," vysvětluje MUDr. Mucha s tím, že celkem na příspěvek SVL vyčlenila milion korun.

Postupně by pak lékaři z Ukrajiny mohli začít proces, který jim umožní samostatně léčit i v Česku. To by podle českých praktiků mohlo představovat jeden ze způsobů, jak se vyrovnat s personálním nedostatkem, který obor v současné době trápí. Dlouhodobě například podle MUDr. Jana Bělobrádka, praktického lékaře a člena Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP, není zájem u mladší generace o venkovské praxe.

„Úbytek praktických lékařů na venkově patří v současnosti mezi nejpalčivější problémy našeho oboru. Dochází zde k minimální generační obměně, podíl lékařů do 40 let tady narostl v letech 2010-2019 o zanedbatelných 1,8 procentního bodu, zatímco podíl lékařů starších 60 let se ve stejném období zdvojnásobil," říká MUDr. Bělobrádek, který vede svoji praxi v Červeném Kostelci na Náchodsku.

PROJEKT UKRAJINA, ANEB ČEŠTÍ LÉKAŘI SPOLEČNĚ S LÉKAŘI UKRAJINSKÝMI je iniciativou Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Cílem projektu je zjistit reálné potřeby lékařské pomoci ukrajinských uprchlíků v primární péči a na druhé straně využít ukrajinských lékařů v ČR na překladatelské a jiné služby v rámci primární péče.

Celková částka na projekt je 1.000.000 Kč a spuštěn byl 1. dubna 2022, zatím do 30. června 2022.

Přihlášku zdravotnického zařízení do „Projektu Ukrajina" naleznete na https://www.svl.cz

 

CIZINCI POMÁHAJÍ KRAJANŮM

Doktor Čechov - Spolek lékařů se zahraničním vzděláním, je nezisková organizace vytvořená pro informační podporu lékařů, farmaceutů, zdravotních sester a jiných zdravotníků, kteří se chystají pokračovat ve své profesní kariéře v České republice. Zakladateli spolku jsou lékaři se zahraničním vzděláním, kteří potvrdili své diplomy, zvládli celou cestu aprobace a v současnosti pracují v ČR. 

Vracíme Dr. Čechova Čechům

Anton Pavlovič Čechov nebyl pouze spisovatelem a dramatikem, ale také lékařem.

Podle jedné z verzí o původu příjmení Čechov byl jeho předkem uprchlý Čech z Bohemie, následně znevolněný v Rusku. Čech - Čechov.

https://czechdoc.cz/cs/о-nas/

 

První medičky z řad ukrajinských uprchlíků se zapojí do výuky na 1. LF UK

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy se snaží pomáhat ukrajinským studentům medicíny od začátku ruské invaze. Mimo jiné pro ně otevřela možnost stážovat na fakultě jako „free-mover" ještě v aktuálně probíhajícím semestru. Prvních devět mediček z ukrajinských univerzit již splnilo kritéria, a budou se tak moci zapojit do výuky.

„Jako lékařská fakulta vnímáme kritickou situaci ukrajinských studentek a studentů lékařství na ukrajinských univerzitách. Těm, kteří přicházejí do naší země, bychom dle možností chtěli umožnit pokračovat aspoň v části výuky," vysvětluje děkan 1. LF UK prof. Martin Vokurka a dodává, že fakulta hodlá ukrajinské studenty medicíny podporovat dlouhodobě: „V delším časovém horizontu budeme připravovat pomoc nejen jednotlivým studentům, ale ukrajinskému lékařskému školství obecně, například i spolupracovat v oblasti distanční výuky.  Jsme si vědomi, že mnozí z ukrajinských mediků pomáhají a budou pomáhat doma na Ukrajině. I u nich je třeba myslet nejen na první týdny, ale také dlouhodobou pomoc."

Stáže jsou nyní garantovány do konce letního semestru. V jejich rámci budou moci studenti z Ukrajiny navštěvovat jak vybrané teoretické ústavy, tak některá klinická výuková pracoviště. Zároveň se budou učit česky, aby se mohli přihlásit k řádnému studiu v přijímacím řízení do studia v akademickém roce 2023/2024. Když uspějí, mohou si pak nechat některé předměty uznat, aby mohli rychleji postoupit do vyšších ročníků. Na 1. LF UK v současnosti studuje 50 ukrajinských studentek a studentů v běžných studijních programech a dalších 150 se letos ke studiu na největší české lékařské fakultě hlásí. 

Informace o stipendiích 1. LF UK ZDE

Psychologická a krizová pomoc studentům ZDE

Nadační fond Univerzity Karlovy - bankovní účet 556677359/0800

 

Zdroje:

1. Tisková konference Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP: Praktici a Ukrajina, 12. 4. 2022, MaVePR

2. Oddělení komunikace 1. LF UK

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME