Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



LESK A BÍDA KOFEINU



PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

Rostliny obsahující kofein byly našim předkům dobře známy a využívaly se jako povzbuzující a tonizující prostředky již před mnoha tisíci lety. Znalosti o kávě, čaji a jiných kofeinových drogách se z oblasti výskytu začaly významně šířit až s rozvojem mořeplavby a nástupem kolonializmu. Do Evropy se tak kofein ve své přírodní podobě dostal až v průběhu 16. století.

S kávou na válečné pole 

Kofeinové drogy měli vždy obrovské uplatnění ve válečnictví. Jihoameričtí indiáni před očekávaným bojem pili rituální nápoj z guarany, jehož síla odpovídala asi sedmi šálkům kávy. Po takovém stimulu byli čilejší, agilnější, nespali a jejich pozornost byla silně nabuzena.

Kofein byl součástí válek i během středověku a novověku a je jím i v současnosti. Například během americké občanské války bylo v armádě unie distribuováno 36 liber kávy na vojáka a rok, což odpovídá asi šesti kávám každý den. Ostatně, americká občanská válka je zodpovědná za vynález instantní kávy, která byla vyvinuta pro lepší logistiku a rychlejší způsob přípravy na válečném poli. Vysoké příděly kávy v armádách byly běžné i v 1. a 2. světové válce a káva (případně čaj) je součástí menáže dodnes.

Kofein jako léčivo 

Kofein byl z přírodních materiálů poprvé izolován v roce 1819, a tím v podstatě začalo i jeho vědecké zkoumání. Již v polovině 19. století se stal běžně užívaným léčivem s dostatkem informací o jeho účincích a dávkování. Stimulační efekt, zejména vliv na odstranění únavy a posílení pozornosti, byl později potvrzen v mnoha klinických studiích a je dobře poznán i jeho mechanizmus. Kofein přestupuje hematoencefalickou bariéru a v mozku blokuje receptory pro adenosin (A1 a A2A receptory). Adenosin, který navozuje útlum a spánek, tak nemůže přes receptory působit a nastává opačný efekt. Z tohoto důvodu kofein příliš nepůsobí na čerstvě vyspaného a odpočinutého člověka - ten totiž v mozku téměř žádný adenosin neprodukuje.

Kofein také zesiluje účinky analgetik a používá se v kombinovaných přípravcích při migrénách a jiných bolestech hlavy i těla. Dříve se též používal i jako lék na astma.

Zajímavé jsou účinky kofeinu na sílu svalových stahů. Kofein mírně posiluje výkon svalů, a to zejména těch v horní části těla. Srovnáním dat ze 40 klinických studií také vyplývá, že kofein zvyšuje dlouhodobou výdrž při fyzické zátěži. Jedním z mechanismů je podpora srdeční činnosti, kofein totiž zvyšuje sílu srdečního svalu a zrychluje jeho rytmus.

Dlouho byl sporný efekt na snížení hmotnosti při obezitě. Z klinických testů provedených na Universitě v Lausanne ve Švýcarsku vyplývá, že kofein připravuje tělo na fyzický výkon zvýšením metabolismu tuků, jejich odbouráváním v tukové tkáni a přesunem mastných kyselin do krve. Pokud však tyto mastné kyseliny nejsou použity pro získání energie, jsou opět uloženy do tukových tkání. Obsah kofeinu v přípravcích na zhubnutí tak má svoje opodstatnění, nicméně bez současné pohybové aktivity se efekt neprojeví.

Kofein jako droga

Kofein má i svá negativa. Vlastní toxicita není nijak dramatická - letální dávka pro průměrného člověka je cca 10 g, přičemž obsah kofeinu v šálku kávy je zhruba okolo 100 mg. To, co je na kofeinu velmi problematické, je vznik tolerance a závislosti. To znamená, že k požadovanému účinku je třeba stále více kofeinu, které když nebude organizmu dodáno, tak nastoupí intenzivní abstinenční příznaky. Hlavním takovým příznakem je silná bolest hlavy, která svou intenzitou připomíná migrénu, a která přetrvává i několik dní. Objevují se i poruchy spánku, třesy, nevolnosti a podobně.

Na rozdíl od jiných alkaloidních látek se kofein v přírodě vyskytuje hned v několika rostlinách, které jsou si navzájem velmi vzdálené, a to nejen geograficky a botanicky, ale hlavně chutí a vůní poskytovaných stimulačních nápojů.

Společný jmenovatel = kofein 

A právě jednotlivým kofeinovým drogám se budeme věnovat v několika následujících článcích. Protože káva, čaj a kakao jsou již notoricky známé, zaměříme se na guaranu, kolu, maté a wayusu. Podíváme se nejen na jejich zpracování a účinky, ale seznámíme se i s dávkováním a kvalitou těchto rostlinných produktů jejichž společným jmenovatelem je kofein.

Farmaceut se specializací na přírodní léčiva, PharmDr. Jan Martin, Ph.D., působí jako vedoucí fytoterapeutické ordinace České fytoterapeutické akademie, z.s. -  společnosti fytoterapeutů a jejich pacientů, která má za cíl poskytovat poradenství svým členům i veřejnosti v oblasti fytoterapie a přírodní medicíny, popularizovat fytoterapii jako vědeckou disciplínu a vytvořit a propagovat etický kodex fytoterapeutů a bylinkářů. Pro II. 2D Online Long Konferenci (15. 5. - 15. 6. 2021) si připravil poutavou (a podle ohlasů i přínosnou) přednášku „Rostlinné náhrady antibiotik".

Pro Magazín HealthComm zpracoval problematiku kofeinových drog, na kterou se můžete ve formě seriálu v následujících měsících těšit. 

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME