MOŽNOST OVLIVNĚNÍ (NEJEN) IMUNITY PODÁNÍM PROBIOTIK



PharmDr. Gabriela Kroupová
vedoucí lékárník, výkonná ředitelka lékáren Ave Group

Termín PROBIOTIKA poprvé použili Lilly a Stillwell v roce 1965. Označili tak látku produkovanou jedním prvokem, která stimulovala růst jiného prvoka. Později byl tento termín používán pro krmné a potravní doplňky určené pro výživu hospodářských zvířat a lidí. Pojem tak zahrnoval buď živé kultury bakterií, nebo také určité substance, jako mikrobiální metabolity, enzymy, aminokyseliny apod., které pozitivně ovlivňují mikroflóru trávicího traktu. Probiotika jsou definována jako živé mikroorganismy, které, jsou-li podávány v adekvátním množství, přispívají ke zlepšení zdravotního stavu hostitele. Jako probiotické kultury jsou obvykle používány bakterie, které přirozeně obývají lidský trávicí trakt. Nejpoužívanější jsou bakterie rodů Lactobacillus a Bifidobacterium. Příznivé účinky probiotických bakterií zahrnují tlumení alergií, imunostimulační účinky, prevenci kolorektálního karcinomu, zmírnění zácpy a prevenci a podpůrnou terapii zánětlivých střevních onemocnění a průjmů.

PREBIOTIKA jsou nestravitelné oligosacharidy, které stimulují růst nebo aktivitu určité bakterie nebo skupiny bakterií, které mají pozitivní účinek na lidské zdraví. Představitelem této skupiny látek, který splňuje zmíněná kritéria, je inulin.

SYNBIOTIKA jsou preparáty obsahující prebiotika a probiotika, kdy se využívá jejich synergického účinku. Zde je však nutno zdůraznit, že ne každá kombinace probiotik a prebiotik se dá označit za synbiotika. Tedy, že ne každá kombinace prebiotik a probiotik má synergický účinek. Proto se v minulých letech (i s ohledem na složitost ověření těchto účinků) od užívání synbiotik téměř upustilo. V současné době, kdy máme k dispozici dostatek validních dat o pozitivním efektu této suplementace, se synbiotika vrací ve formě určené pro kojenecké formule. Vhodné kombinace podporují úpravu dysbiózy s podporou růstu bifidobakterií s možností imunodulačního efektu, zvyšují produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA - Short Chain Fatty Acids), podporují životaschopnost probiotik a zlepšují charakteristiku stolice.1

......

V poslední době se razí pojem funkčnost probiotik jako výsledné vlastnosti vyjadřující efektivní účinky a použitelnost konkrétního probiotického výrobku. Probiotika nemají podle platných předpisů v USA status léčiv a rovněž příslušný panel Evropského orgánu pro bezpečnost potravin (EFSA) dosud žádnému probiotiku neschválil zdravotní tvrzení. Avšak studie v mnohém potvrzují jejich účinnost. 

......

Spouštěče střevní dysbiózy

Ústní podávání probiotik může působit na střevní mukózu a se střevem asociovanou lymfatickou tkáň, kde je umístěno více než 70 % imunitních buněk. Střevní mikrobiom je nedílnou součástí vývoje imunitního systému a homeostázy. Je velmi ovlivňován mimo jiné osou mozek - střevo. Stačí stres a máme zaděláno na problém. Také stravovací návyky velmi ovlivňují správné osídlení střev, které je nedílnou součástí slizniční bariéry střeva. Pokud dojde narušení jednoho ze článku této bariéry, stává se střevo vstupní bránou pro infekci, což v poslední době také dokazují poznatky o vstupu SARS-Cov-2 přes ACE2 receptoty - přirozenou součást slizniční bariéry. Virus SARS-CoV-2 využívá tento angiotenzin konvertující enzym (ACE2) jako receptor pro vstup do cílových buněk. Exprimován je nejen epitelovými buňkami plic, ale i střev. S tímto faktem zřejmě souvisí i méně časté gastrointestinální příznaky onemocnění COVID-19. U některých pacientů byl virus detekován ve stolici, což naznačuje, že se může šířit rovněž fekálně-orální cestou. Až 50 % z nich přitom vylučovalo virus při negativním výtěru z nosohltanu.

Na střevní mikrobiom má vliv zejména užívání laxativ, inhibitorů protonové pumpy, metforminu či antibiotik. Z hlediska ATB je problematická zejména rezistence na makrolidy, které např. COVID+ pacienti užívají při léčbě bakteriální superinfekce DC. Dále je třeba zmínit kortikosteroidy či nesteroidní antirevmatika, jež mohou také indukovat střevní dysbiózu.

Probiotika a imunita? Pár příkladů ze studií

Nedávné studie ukázaly, že orálně konzumovaná prebiotika a probiotika mohou snížit systémové markery zánětu, ale i oxidačního stresu. Probiotika interagují s epiteliálními buňkami, dendritickými buňkami z mukózy a makrofágy. V závislosti na typu a kmeni probiotik se buď aktivuje imunitní odpověď produkcí IL-12, IL-18 a TNF-alpha, nebo dojde k potlačení reakce stimulací protizánětlivých cytokinů jako je IL-10 a TGF-beta.3 Například mléčný produkt obsahující L. rhamnosus GG ATCC 53103 signikantně zvýšil u konzumentů expresi receptorů důležitých pro fagocytózu na neutrofilech. 4

Studie také ukazují vliv probiotik na aktivitu NK buněk. L. rhamnosus HN001 a B. lactis HN109 signifikantně zvyšují cytotoxický potenciál NK buněk, po ukončení užívání těchto probiotik tato aktivita opět klesá k výchozí hodnotě.

Četné studie u dětí se zabývají i vlivem probiotik na léčbu průjmů u dětí, speciálně průjmů rotavirových. Jeden z nejvíce studovaných kmenů je v tomto případě L. rhamnosus GG ATCC 53103. V některých studiích se ukazuje jeho vliv na vzestup specifického IgA proti rotavirům.Dvě metaanalýzy potvrdily, že jeho podávání dětem s průjmovým onemocněním vede ke snížení doby trvání průjmu průměrně o jeden den. Pokud byl sledován přímo vliv na trvání rotavirových průjmů, jednalo se o zkrácení o dva dny, kratší bylo i období nutné hospitalizace. 6

Wickens a kolegové testovali hypotézu, že prenatální i postnatální suplementace probiotickými bakteriemi L.rhamnosus a B.animalis subsp lactis redukuje výskyt ekzému a alergií během prvních 2 let věku dítěte. Z výsledků studie vyplývá, že podávání přípravku L.rhamnosus signifikantně snižuje výskyt ekzému ve srovnání se skupinou, které bylo podáváno placebo. Užívání přípravku L.Rhamnosus v prvních 2 letech života dítěte bylo spojeno se snížením výskytu ekzému téměř o polovinu.7

Efekt probiotik musí být hodnocený pro každý probiotický kmen zvlášť

V praxi se snažím pracovat vždy s ověřenými kmeny a nejlépe v kombinaci s prebiotiky. Probiotika, u kterých byl ověřen jejich imunomodulační účinek v relevantní placebem kontrolované randomizované studii v dané indikaci 8 a které jsou dostupné na českém trhu, jsou: L. reuteri ATCC 55730, L. rhamnosus GG ATCC 53103, B. animalis subsp. lactis Bb-12, L. casei DN-114 001. 

Závěr: 

Výsledky studií a nová data umožňují změnu chápání střeva a jejího mikrobiálního osídlení nejen jako místa trávení potravy, vstřebávání živin, vitamínů či ochrany proti patogenům, ale i jako místa, kde dochází k významným imunologickým procesům nastavením celkových zánětlivých i alergických reakcí organismu. Vhodnou úpravou střevní mikrobioty můžeme modulovat nejen aktuální tělesný vývoj a stav, ale také upravovat nastavení jak akutních reakcí imunitního systému, tak i jeho nastavení a reakce v dospělosti. Prostřednictvím změny střevní mikrobioty pak můžeme příznivě ovlivnit imunitní systém celého organismu a v některých případech preventivně ovlivnit výskyt akutních respiračních infekcí či rozvoje alergických onemocnění.9

Literatura:
1. Pandey KR, Naik SR, Vakil BV. Probiotics, prebiotics and synbiotics - a review. J Food Sci Technol. 2015;52:7577-87.
2. Donati Zeppa S., Agostini D., Piccoli G. et al. Gut microbiota status in COVID-19: an unrecognized player? Front Cell Infect Microbiol 2020; 10: 576551, doi: 10.3389/fcimb.2020.576551.
3. LEE,S.-Y. et al. Microbiome in the Gut-Skin Axis in Atopic Dermatitis. 2018.354.
4. Pelto L, Isolauri E, Lilius EM, et al. Probiotic bacteria down- regulate the milk-induced inflammatory response in milk-hy- persensitive subjects but have an immunostimulatory effect in healthy subjects. Clin Exp Allergy. 1998; 28: 1474-1479.
5. Kaila M, Isolauri E, Soppi E, et al. Enhancement of the circu- lating antibody secreting cell response in human diarrhea by a human Lactobacillus strain. Pediatr Res. 1992; 32: 141-144.
6. Szajewska H, Skórka A, Ruszczyński M, et al. Meta-analysis: Lactobacillus GG for treating acute diarrhoea in children. Ali- ment Pharmacol Ther. 2007; 25: 871-881.
7. Wickens,K. et al: Early supplementation with L.rhamnosus HN001 reduces eczema prevalence to 6 years: Does it also reduce atopic sensitization? 2013. 1048-57.
8. International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics, ISAPP, www.isapp.net.
9. MUDr. Jan Boženský, Pediatria (Bratisl.) 2021; 16 (S1): 4-7.


Inzerce

Zpět