MUŽI, ŽENY A CHOLESTEROL

Cholesterol je hlavní složkou buněčných membrán a prekurzorem řady hormonů a vitaminů, například vitaminu D. Cholesterol je tedy nezbytný pro život a zdraví. Cholesterol se špatně mísí s vodou, proto se nemůže volně vznášet v krvi a musí být „zabalen" do lipoproteinů. Nejznámější jsou lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL) a lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL).

Lipidové spektrum

Vyšetření lipidového spektra neboli stanovení hodnot krevních tuků slouží k posouzení kardiovaskulárního rizika.

Velmi vysoké hladiny LDL-cholesterolu (> 190 mg/dl; > 5 mmol/l) ohrožují zdraví cév a měly by upozornit, že je zapotřebí další diagnostiky - třeba k odhalení tzv. familiární hypercholesterolémie. Tou se souhrnně označuje skupina tří poruch, které vedou k poruše vychytávání LDL částic prostřednictvím LDL receptoru. V důsledku toho se LDL částice hromadí v krevní plazmě a stoupá LDL-cholesterol. Důležitým zjištěním je, že změny životního stylu mohou snížit LDL přibližně až o 10 - 15 %. Pokud režimové úpravy nestačí k dosažení cílových hodnot LDL, přijdou na řadu léky jako statiny ( k snížení endogenní syntézy cholesterolu v játrech díky inhibici HMG-CoA reduktázy), ezetimib (zástupce skupiny selektivních inhibitorů absorpce cholesterolu) nebo moderní hypolipidemika (PCSK9 inhibitory).

Hodným bývá nazýván HDL cholesterol, protože jeho vysoké hladiny byly spojovány s menším výskytem onemocnění srdce a cév. Tento pohled se v posledních letech ale změnil. Samotná hladina HDL nám neřekne nic o jeho kvalitě, která se neměří běžným laboratorním testem. Také léky zvyšující hladiny HDL nevedly ve studiích k menšímu výskytu srdečních chorob. Proto by se hladiny HDL neměly používat k analýze rizika, včetně takzvaných „poměrů", které naznačují, že vysoký HDL může vyvážit vysoké hladiny LDL.

Lp (a) je LDL podobná lipoproteinová částice bohatá na cholesterol. Je to další lipoprotein, který v současné době stále není obecně známý a měřený, i když je silným rizikovým faktorem pro srdeční onemocnění. Požadovaná hladina je pod 30 mg/dl (nebo < 75 nmol/l). Hodnota Lp (a) je dána našimi geny a během života se příliš nemění. Proto ji obvykle stačí změřit pouze jednou za život. V současné době je k dispozici jen několik terapií pro snížení hladin Lp (a):

Inhibitory PCSK9: protilátky na snížení LDL-cholesterolu, které také snižují hladiny Lp (a) přibližně o 30 %
Aferéza: forma dialýzy odstraňující Lp (a) z těla

Triglyceridy jsou nejběžnější formou lipidů v našem těle, které se používají hlavně pro ukládání tuků. Vysoké hladiny triglyceridů jsou spojovány se srdečními chorobami a faktory životního stylu včetně cukrovky, nadváhy a obezity, konzumace alkoholu a také sedavého životního stylu. Jejich hladina poskytuje další informace o KV riziku. Terapie se zaměřují na změny životního stylu včetně prevence a léčby cukrovky, sportování, omezení příjmu alkoholu a optimalizace stravovacích návyků včetně stravy bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Mezi léky snižující hladinu triglyceridů patří fibráty. Jsou nezbytné, pokud má pacient závažné srdeční onemocnění, nízké hladiny LDL a zvýšené triglyceridy i po optimalizaci životního stylu.

Rozdíly v pohlaví

Mezi kardiovaskulární onemocnění patří aterosklerotická onemocnění jako ischemická choroba srdeční (srdeční infarkt), cerebrovaskulární onemocnění (cévní mozková příhoda) a onemocnění periferních tepen, které postihuje nohy. Přibližně 20 % žen v Evropě umírá na ischemickou chorobu srdeční. Ženy s ischemickou chorobou srdeční zemřou častěji než muži podobného věku.

Ženy mají po páté dekádě života vyšší hladiny cholesterolu než muži a jejich „dobrý" HDL-cholesterol má tendenci po menopauze klesat. Hormonální změny po menopauze vyvolávají kumulaci několika rizikových faktorů pro srdce a krevní cévy, jako je zvýšený krevní tlak, obezita a zvýšené hladiny lipidů. Hormonální substituční terapie (HRT) by neměla být používána ženami po menopauze k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, protože se zdá, že naopak zvyšuje jejich riziko.

Jedním z výstražných signálů infarktu je bolest na hrudi. Ta může trvat jen několik minut, ale může být i delší. Obvykle je bolest vnímána jako tíha na hrudi nebo tlak na hrudním koši, ale může mít také charakter slabého nepříjemného pocitu v oblasti hrudníku nebo pocitu pálení. Ženy mohou mít odlišné příznaky ischemické choroby srdeční: méně žen má klasické příznaky bolesti na hrudi. Často uvádějí bolesti paží, zad nebo čelistí, dušnost (dyspnoe), slabost, bušení srdce, točení hlavy.

Konvenční systémy posuzování rizikových faktorů často podceňují individuální riziko žen, proto by lékaři měli používat skóre specifická pro pohlaví. Podle Evropské kardiologické společnosti (ESC) provází stále kardiovaskulární onemocnění mylné představy: často je považováno za "mužskou nemoc", ačkoli u žen je více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zemřou po infarktu, než u mužů.

Nejdůležitějším způsobem, jak bojovat proti kardiovaskulárním onemocněním, je prevence. Odstraněním nezdravého chování by se zabránilo nejméně 80 % kardiovaskulárních onemocnění. Zdravý životní styl znamená nekouřit, jíst vyváženou stravu, být fyzicky aktivní, omezovat konzumaci alkoholu a kontrolovat tělesnou hmotnost. Odborníci ale varují před psychosociálním stresem, který se může projevit jako deprese, úzkost či syndrom vyhoření. Aktuálně je považován za významný faktor vedoucí k výskytu a zhoršení prognózy kardiovaskulárních chorob. Míra tohoto stresu ve společnosti bohužel neklesá. Věděli jste, že dopad stresu byl studován například po ničivých zemětřeseních v japonském Kóbe v roce 1995? Následoval po něm trojnásobný nárůst srdečních infarktů u lidí žijících blízko epicentra.

-red-

Zdroj: www.healthy-heart.org