Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NA CIVILIZAČNÍ NEMOCI POMOCÍ CHYTRÝCH POTRAVIN?



Nesprávné stravovací návyky a s nimi související nedostatek některých mikroživin jsou známým rizikovým faktorem civilizačních onemocnění. Tzv. západní dieta se za posledních dvě stě let radikálně změnila. Vzrůstá konzumace vysoce zpracovaných potravin s velkým obsahem přidaných cukrů, tuků, soli či „éček" a zároveň nízkým obsahem vlákniny a vitamínů. Odpovědí na tyto problémy je selekce vhodných plodin, jejich šlechtění a moderní technologie pěstování - smart food neboli chytré potraviny.

........................

Pod pojmem chytré potraviny si asi každý dovede představit např. sójový olej, rajčata nebo ořechy, ale málokdo ví, že to mohou být třeba i houby vystavené ultrafialovému záření, nebo o „nové" potraviny, které se postupně prosazují i v legislativě Evropské unie. 

https://zivauni.cz

........................

I přes prodlužující se délku života čelí v posledních desetiletích celý svět, a obzvláště pak průmyslové země, epidemickému nárůstu civilizačních chorob, jako jsou například obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění. Příčinou je mimo jiné nezdravé stravování s nadbytkem vysocekalorických jídel, nedostatečná kvalita potravin i zhoršující se životní prostředí.

Projekt biotechnologického centra, který vznikl díky spolupráci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické, České zemědělské univerzity v Praze a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, se zaměřuje na využití inovativních biotechnologií v zemědělství, potravinářství, laboratorní diagnostice, biomedicínském výzkumu i klinické medicíně.

„Spojení odborníků zvýší efektivitu a kvalitu výzkumu v oblasti chytrých potravin a pomůže řešit nejpalčivější příčiny současného stavu, včetně prodloužení kvalitního života," vysvětluje profesor Libor Vítek z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. 

........................

Prof. MUDr. Libor Vítek, Ph. D., MBA je světově uznávaným odborníkem v hepatologii, celý profesní život se věnuje problematice žlučového pigmentu bilirubinu. Prof. Vítek je i nutričním poradcem českých nejúspěšnějších sportovců, spolupracuje s Českým olympijským výborem či Vysokoškolským sportovním centrem Victoria a je šéflékařem České biatlonové reprezentace. Je také činorodým autorem odborných publikací, v posledních pěti letech je publikačně nejaktivnějším vědcem 1. LF UK. Za otevírání nových výzkumných obzorů obdržel nejvyšší ocenění Univerzity Karlovy - Donatio. Založil web SportvitalPRO.

........................

 

Nedostatek živin vede k civilizačním nemocem

Konzumace vysoce zpracovaných potravin s velkým obsahem přidaných cukrů, tuků, soli či různých aditivních látek a zároveň nízkým obsahem vlákniny, vitamínů a mikroživin prokazatelně zvyšuje riziko rozvoje civilizačních nemocí. Jak říká profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT: „V tomto roce publikovaná epidemiologická studie poukázala na zvýšenou mortalitu konzumentů tohoto typu diety. Hlavními živinami, které v západní stravě chybí a jejichž nedostatek má příčinnou souvislost s rizikem rozvoje civilizačních nemocí, jsou vitamín D, vápník, draslík nebo foláty, stejně tak jako omega-3 polynenasycené mastné kyseliny."

Medicína sice udělala v posledních dekádách ohromný pokrok v diagnostice a léčbě civilizačních nemocí, prevenci je ale i ve vyspělých zemích stále věnováno málo pozornosti. V Evropské unii jde na prevenci jen 1-3 % z veškerých prostředků vyčleněných na zdravotní péči. Většinu pak pohltí prevence alkoholismu, kouření a konzumace dalších návykových látek, přestože studie ze západní Evropy a USA poukazují na vysokou návratnost prostředků vynaložených na prevenci metabolických civilizačních onemocnění.

Doplňky stravy a obohacené potraviny, které mohou problém pomoci řešit, jsou často nákladné a nedostupné.

„Alternativní strategií jsou právě nové přístupy v zemědělství. Ruku v ruce s nimi jde i rozvoj inovativních potravinářských (bio)technologií, které v maximální míře zachovají cenné živiny a zároveň zvýší nabídku senzoricky atraktivních chytrých potravin," zdůrazňuje děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU profesor Josef Soukup.

Odhaduje se, že návratnost investic do biofortifikace je díky snížení zátěže nemocí spojených s nedostatkem mikroživin zhruba 17násobná. Nákladová efektivita fortifikačních programů je podstatně nižší než u prosté suplementace chybějících mikronutrientů.

........................

Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. působí jako vedoucí akreditované Metrologické a zkušební laboratoře VŠCHT Praha. Zabývá se kvalitou a chemickou bezpečností potravin. V roce 2005 získala ocenění udělené rektorem VŠCHT za vynikající výsledky výzkumu v oblasti chemie a analýzy potravin a mezi její další ocenění patří mj. i medaile Emila Votočka za excelentní vědecké výsledky v chemii a analýze potravin. Jako historicky první Češka převzala prof. Hajšlová v roce 2016 v americkém Dallasu cenu Harveye W. Wileye (Harvey W. Wiley Award / AOAC International) za svůj příspěvek v oblasti vývoje analytických metod.

........................

 

Více pohybu, méně kalorií

Většině populace chybí rovněž aktivní pohyb a podle nedávného průzkumu se pravidelné pohybové aktivitě vůbec nevěnuje třetina populace.

„Počítá se každý pohyb. Nemluvím o sportování, ale o běžné fyzické aktivitě. Typickým příkladem je chůze. Zdánlivě jednoduché doporučení chodit alespoň šest tisíc kroků denně je pro mnoho lidí naprosto nedostižnou metou," říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., zástupce přednosty III. interní kliniky - endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK.

Podle lékařů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se správná změna životního stylu může promítnout do našeho zdravotního stavu již za jeden až dva týdny! Další obecně známou radou je omezit nadbytek kalorií, živočišných tuků a cukrů v denním příjmu.

Se znepokojením sledujeme nepříznivé trendy vývoje nadváhy a obezity v dětském věku. Je nutné omezit množství sacharidů, zejména přirozeně sladkých jídel. Klesá věk, kdy se projevuje diabetes 2. typu. Většina infarktů myokardu nyní postihuje nemocné v produktivním věku," varuje prof. Vrablík a dodává, že změnit jídelníček nemusí být vůbec děsivé nebo dokonce provázené hladověním. Přiklonit se k novým návykům a konzumovat zeleninu bez omezení, k tomu přidat zdroje kvalitních bílkovin, jako je rybí maso, případně maso bílé nebo alternativní rostlinné zdroje (luštěniny, sója) bývá pro většinu lidí méně obtížné, než na počátku čekali. Důležité je se odhodlat a klást si krátkodobé splnitelné cíle.

Zdroje: Oddělení komunikace a marketingu 1. LF UK, Oddělení PR a marketingu VFN Praha, zivauni.cz

Zpět

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

NEJATRAKTIVNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATEL V OBLASTI FARMACIE 2024

Společnost GSK získala ocenění Randstad Award 2024, když byla vyhlášena nejatraktivnějším zaměstnavatelem v České republice v oblasti farmacie a zdravotnictví. Výsledky vzešly z veřejného mínění a hodnocení zaměstnanců v nezávislém průzkum Randstad Employer Brand Research. V letošním roce se do průzkumu zapojilo 165 zaměstnavatelů v ČR. V kategorii farmacie & zdravotnictví se na dalších místech po vítězné společnosti GSK umístily společnosti Zentiva a Roche.

TÝDEN ŠTÍTNÉ ŽLÁZY 25.–31. KVĚTNA

Letošní 16. ročník osvětové kampaně Týden štítné žlázy nese podtitul „Táhneme za jeden provaz“. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o různých formách poruch štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat ty, kteří o své nemoci nevědí. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale včasný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím. Endokrinologů je nedostatek, proto se o nemocné stará čím dál víc praktiků. Do jejich péče přejde až pětina pacientů. V České republice je Týden štítné žlázy odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP a podpořen společností Merck.

SVĚTOVÝ DEN HYPERTENZE

Kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou smrti. Hlavními rizikovými faktory jsou kouření, vysoký cholesterol a vysoký krevní tlak. Na nebezpečí a fatální důsledky zvýšeného krevního tlaku upozorňuje Světový den hypertenze, který připadá na 17. května. Arteriální hypertenze je definována jako opakované zvýšení krevního tlaku ≥ 140/90 mmHg naměřené minimálně při dvou různých návštěvách v ordinaci lékaře. Úkolem Světového dne hypertenze je upozornit na význam udržování krevního tlaku v optimálních mezích, respektive upozornit na rizika, která přináší vysoký krevní tlak.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY