Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává již druhým rokem Mgr. Karel Šlegr. Pod krátkým informativním článkem, zdroji literatury či odkazy na studie najdete vždy komentář autora k probírané problematice. V osmém pokračování autora zaujaly studie s účinnou látkou elinzanetant pro nehormonální řešení menopauzálních vazomotorických potíží.
V lednu oznámila společnost Bayer, že učinila úspěšné kroky k možnému schválení nehormonální terapie proti některým příznakům menopauzy. Na základě pozitivních údajů ze studií s účinnou látkou elinzanetant pro některé příznaky menopauzy se společnost Bayer domnívá, že je na dobré cestě k možné registraci. Tato nehormonální léčba vazomotorických příznaků (návalů horka) v období menopauzy dosáhla ve dvou klíčových studiích fáze III statisticky významného snížení frekvence. Žádost o registraci účinné látky je plánována, jakmile budou k dispozici údaje ze studie Oasis 3, což společnost Bayer očekává v následujících měsících.
„Menopauzální symptomy, jako jsou návaly horka a poruchy spánku, mohou být velmi rušivé a mají široký dopad na zdraví a kvalitu života, přesto se mnoho žen vyrovnává v tichosti a zůstává neléčené," říká JoAnn Pinkerton, MD, profesorka a ředitelka pro zdraví středního věku ve společnosti UVA Health, která se zabývá problematikou hormonální terapie, menopauzální terapie, prevencí a léčbou osteoporózy, nehormonální léčbou návalů horka, ztrátou libida a rozhodování o HRT.
„Jsme nadšeni z pozitivních výsledků těchto dvou klíčových studií fáze III pro elinzanetant, které posilují jeho potenciál jako nehormonální léčebné možnosti v léčbě menopauzy. Chceme poděkovat ženám účastnícím se studií OASIS, jejich rodinám a všem výzkumným pracovníkům studie, jakož i jejich klinickému a ošetřovatelskému personálu za jejich čas a odhodlání pokročit ve výzkumu menopauzy," komentoval na stránkách společnosti (www.bayer.com) úspěšné výsledky Dr. Christian Rommel, globální vedoucí výzkumu a vývoje spol. Bayer.
Elinzanetant je první duální antagonista receptoru neurokinin-1,3 (NK-1,3) v pozdní fázi klinického vývoje pro nehormonální léčbu středně těžkých až těžkých vazomotorických příznaků spojených s menopauzou, podávaný perorálně jednou denně.
„Návaly horka" hlásí během menopauzy až 80 % žen a jsou jednou z hlavních příčin, proč vyhledají lékařskou pomoc.
Více než jedna třetina žen v menopauze uvádí závažné příznaky, které mohou přetrvávat 10 let i déle po poslední menstruaci, s relevantním dopadem na kvalitu jejich života.
Společnost se sídlem v Leverkusenu nicméně výrazně zaostává za svým japonským konkurentem Astellas Pharma, který má povolení prodávat srovnatelný lék v USA od května 2023. Zahájení prodeje konkurenčního léku Veozah společnosti Astellas však bylo poměrně pomalé. V případě schválení by elinzanetant představoval alternativu pro ženy, které nechtějí hormonální substituční léčbu nebo ji ze zdravotních důvodů nemohou užívat.
Zdroj: www.apotheke-adhoc.de, leden 2024
Menopauza je normální, přirozená změna v životě ženy, kdy se menstruace zastaví, obvykle se vyskytuje mezi 45. a 55. rokem. Ukončení ovariální funkce je spojeno s výrazným poklesem plazmatické koncentrace estrogenů, který vede k rozvoji více nebo méně závažných somatických, funkčních a psychických změn. Kromě amenorey jsou nejčastějšími příznaky, které pociťuje 75-80 % žen, návaly horka a noční pocení. Mezi další příznaky patří poruchy spánku, vaginální suchost, snížené libido, bolest při sexu, změny nálady (úzkost a deprese), únava a bolesti kloubů.
Hormonální substituční terapie (HRT) je účinná, nese však rizika, která ovlivnila její širší použití, a může být také kontraindikována. Mnoho žen se rozhodlo vyhnout se HRT, protože u některých mohou existovat malá, ale závažná zdravotní rizika, např. u pacientů s již existujícím kardiovaskulárním onemocněním nebo se zvýšeným rizikem mrtvice nebo žilního tromboembolismu. HRT je také kontraindikována po hormonálně senzitivních rakovinách, kde estrogen představuje teoretické riziko u nádorů, které exprimují estrogenové receptory (ER) a/nebo kde se používá antiestrogenová léčba.
Jsou proto zapotřebí účinné a bezpečné alternativy. A současné nehormonální terapie mají obecně omezené použití. Nástup antagonistů NKR (receptoru neurokininu) je velkým příslibem pro léčbu menopauzální VMS (menopauzální vazomotorické symptomy). Americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA) v květnu 2023 schválil přípravek Veozah (fezolinetant), perorální lék k léčbě středně těžkých až závažných vazomotorických příznaků nebo návalů horka způsobených menopauzou. Veozah je první antagonista receptoru neurokininu 3 (NK3) schválený FDA k léčbě středně závažných až závažných návalů horka z menopauzy. Funguje tak, že se váže na receptor NK3, který hraje roli v regulaci tělesné teploty v mozku, a blokuje jeho aktivity.
Výše v článku zmiňovaný Elinzanetant je ve formě kapslí podávaných perorálně. Prokázal klinickou účinnost ve studiích fáze II pro léčbu menopauzální VMS při dávkování jednou denně. Stejně jako u jiných antagonistů NKR má tento účinek pozoruhodnou rychlost nástupu a podstatné snížení frekvence a závažnosti VMS se zlepšením skóre kvality života. V současné době byla prokázána účinnost léčby po dobu až 12 týdnů s probíhajícími studiemi fáze III po dobu až 52 týdnů a neexistují žádné známky významných bezpečnostních obav, včetně jaterní toxicity. Mezi vedlejší účinky patří somnolence, která může být závislá na dávce a může být zmírněna nočním podáváním, což potenciálně zvyšuje jeho účinnost proti nočnímu probouzení, což je obtížný symptom menopauzy související s VMS.
Klíčovým bezpečnostním problémem u této třídy léků byla jaterní toxicita, která vedla k zastavení vývoje jednoho léku, a nutnost specifického testování při rutinním klinickém použití pro fezolinetant (VEOZAH), ačkoli studie fáze III neprokázaly žádné důkazy pro znepokojení. Stejně tak elinzanetant také nevykázal žádné známky jaterní toxicity, ale stěžejní budou v tomto ohledu současné studie fáze III. Tak nezbývá než doufat, a že tato alternativa k HRT bude prospěšná a vývoj se v této oblasti i vzhledem k bezpečnosti nezastaví.
Reference:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38224099/
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13543784.2024.2305122
https://www.fda.gov/news-events/press-announcements/fda-approves-novel-drug-treat-moderate-severe-hot-flashes-caused-menopause
......................
Předchozí články ze série Nadějné molekuly od Mgr. Karla Šlegra najdete v záložce SERIÁLY na Magazínu.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz