Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NEJNIŽŠÍ PORODNOST ZA 150 LET



V květnu se tradičně slaví Mezinárodní den rodiny. Od roku 1994 je ustanoven na 15. 5. Podle definice rodiny jsou dospělí členové rodiny  odpovědní za výchovu dětí. Porodnost v České republice ale prudce klesá a klesat nepřestává.

Za minulý rok se na našem území narodilo pouhých 92 000 dětí. Jde o údaj, který naznačuje dlouhodobý nepříznivý trend v návaznosti na data z předešlých let. Porodnost v roce 2023 v porovnání s rokem 2022, kdy se na svět přišlo 101 299 novorozenců, klesla o znepokojivých 9 %. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v Čechách připadá 1,6 dítěte na jednu ženu. Jde o alarmující zjištění, které v rámci výhledu budoucích let nevypadá vůbec pozitivně.

.....................

Ideální hodnota pro zachování generační rovnováhy a zajištění reprodukce ve společnosti je 2,1!

.....................

V rámci Evropy se Česká republika řadí mezi země s nejnižší porodností. Nízký počet narozených dětí trápí také Polsko nebo Slovinsko. Nejhůře jsou na tom státy jižní Evropy, kde se počet potomků na jednu matku pohybuje okolo kritického čísla 1,2. Počátky tohoto společensky negativního trendu sahají až do 90. let, kdy se svět vydal vstříc pozitivním ekonomickým a technologickým zítřkům a lidem se otevřely dveře neprobádaných příležitostí a na zakládání rodiny zkrátka nebyl čas.

Ani budoucí výhledy nejsou pro Česko dvakrát pozitivní. Odborníci z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze očekávají, že během dvou až tří let porodnost znovu klesne. Půjde tedy o nejnižší hodnoty za poslední dekády!

.....................

Budeme rušit porodnice? Minimální hranice, která stanovuje, že může být dané oddělení pro maminky v očekávání nadále provozováno, udává hodnotu 600 porodů za jeden rok. Toto minimum však skoro třetina nemocnic či samostatných porodnic nemá šanci ročně naplnit. 

.....................

První dítě až po třicítce?!

Rodičovství je náročnou rolí, na kterou je třeba být připraven nejen finančně, ale i mentálně. Mladé ženy v aktuálním světě nekonečných možností nechtějí své nejlepší roky, v rámci, kterých se jejich potenciál uspět dotýká životního maxima, věnovat starosti o děti a rodinu. Před třiceti lety běžná situace, kdy se mladá žena krátce po střední škole provdala a otěhotněla, je v dnešní době vzácným úkazem, na který se perspektivou produktivních mladých žen pohlíží spíš jako na přežitek minulosti.

Jedním z hlavních důvodů odloženého mateřství je právě kariéra a budování finanční samostatnosti a kvalitního zázemí.

„Věk prvorodiček se v porovnání s minulými roky razantně zvýšil. Aktuálně se stáří maminek majících svého prvního potomka pohybuje okolo třiceti tří let. Mladé ženy chtějí své produktivní roky zaměřit na kariérní růst a finanční zajištění. Příčin však existuje mnohem více. Paradoxně v dnešní době technologických vymožeností není vůbec jednoduché najít si stabilního partnera, se kterým se člověk rozhodne rodinu založit. Mimo to trápí mladé lidi také například těžká bytová situace či nedostatečná finanční rezerva. Z těchto důvodů se potenciální rodiče rozhodnou odložit potomka až po třicítce. To však může být velmi riskantním rozhodnutím, kterého později mohou velmi litovat," varuje medicínská ředitelka kliniky Europe IVF MUDr. Milada Brandejská.

Test ovariální rezervy

Právě věk je hlavní příčinou neúspěšných pokusů otěhotnět. Zásoby vajíček se totiž s postupnými roky snižují a po třicátém roce života mohou dosahovat počtů blížících se takřka nule. Ženské biologické hodiny jsou neúprosné a dokáží si vybrat i svou daň v podobě nemožnosti početí. Existují však preventivní opatření, která otestují, jak si ženské pohlavní buňky vedou a jaké jsou jejich výhledy do budoucích let.

„Žena může podstoupit test ovariální rezervy. Jde o jednoduché preventivní vyšetření z krve, které však může dramaticky ovlivnit budoucí šanci na početí a usnadnit rozhodování o časování založení rodiny. Pokud výsledky testu vykazují nízké hodnoty jsou i možnosti mimotělního oplodnění omezené. Mnohdy je pak jedinou možností mimotělní oplodnění s použitím darovaných vajíček.  V dnešní době mají výhodu ty ženy, které si včas nechaly vajíčka zamrazit, a tak si uchovaly možnost v optimálním čase počít geneticky vlastního potomka" radí MUDr. Brandejská.

Preventivní testování je opravdu dobrým krokem, který budoucím rodičům zajistí čas a ušetří stres z nejistých chvil v prostředí gynekologických ordinací. A dá jim naději, že i oni budou v budoucnu slavit Den rodiny.

Zdroj: Media:list

KDYŽ SE NEDAŘÍ OTĚHOTNĚT

Zpět

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY