Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NEOBVYKLÉ PŘÍZNAKY INFARKTU



Kristina (69 let) z Prahy se před třemi lety prakticky znovu narodila. V té době totiž prodělala silný infarkt, který vyústil v akutní kardiogenní šok a později vedl k chronickému srdečnímu selhání. Neohlásil se přitom obvyklými příznaky, jakými jsou bolest na hrudi, pocení nebo neschopnost dýchat. 

„Na patnáct minut jsem umřela," říká Kristina. Že jde o infarkt, poznali až lékaři v nemocnici a díky jejich rychlému zásahu, kdy zvládli zastavit opakující se a život ohrožující arytmii, je teď paní Kristina naživu a opět v kondici. Tu měla Kristina dobrou díky dlouholeté pohybové zkušenost baletky.

Pomohla jí silná vůle a disciplína. Po léčbě a kardiorehabilitaci žije dnes prakticky bez omezení.

„Pamatuji si, že to bylo prvního února. To ráno jsem ležela v posteli a ve chvíli, kdy jsem se posadila, mi bylo nějak divně a bolela mě záda. Asi jsem vypadala hrozně, protože mi manžel okamžitě zavolal sanitku," popisuje začátek osudného dne Kristina.

Když záchranáři přijeli, změřili jí srdeční aktivitu pomocí EKG, ale nezjistili nic neobvyklého. Kromě bolesti zad, kterou Kristina měla, se jinak vše zdálo v pořádku. Pro jistotu ji odvezli do nemocnice na pozorování.

Zlom nastal později. „Vracela jsem se z toalety na pokoj a jedné paní, která se mnou pokoj sdílela, upadlo v tu chvíli na zem pero. Tak jsem se pro něj ohnula... a víc už si nepamatuji. Odjela jsem do jiného světa," říká Kristina, která se v tu chvíli ocitla doslova mezi životem a smrtí.

Lékařka ji oživila po asi dvacetiminutové resuscitaci. „Bylo obrovské štěstí, že jsem v tu chvíli byla v nemocnici, protože tam mě mohli zachránit. Stát se to na ulici, už tu nejsem," dodává. Kristinu následně převezli do Nemocnice Na Homolce, kde pro ni měli potřebné přístroje. Na koronární jednotce strávila tři týdny. „Když jsem přijela z nemocnice domů, příbuzní mě do domu skoro vynesli. Ten další půlrok byl opravdu hrozný, pořád jsem se zadýchávala a byla jsem vyklepaná. Na Homolku mě pak vezli ještě pětkrát, protože mi bylo zle," popisuje.

Rozsáhlý infarkt později vedl k srdečnímu selhání, při kterém srdce nezvládá pumpovat dostatečné množství krve, ta se pak do některých míst v těle nedostává a jinde zase přebývá. Typickým příznakem tohoto plíživého onemocnění je časté zadýchávání se, otoky dolních končetin nebo závratě. 

Ke zlepšení stavu paní Kristiny přispěly nejenom správně zvolené léky, prakticky záhy zavedený implantabilní defibrilátor, ale zvláště neodkladná kardiorehabilitace.

Postupně jsem začala cvičit. Jezdila jsem na rotopedu nebo jsem veslovala," vysvětluje Kristina. Pomohlo jí i to, že je bývalou baletkou, a její tělo tak bylo na pohyb zvyklé. Dostala se proto rychle do dobré kondice.

V současné době bere Kristina léky a dochází na pravidelné kontroly. Dnes žije bez omezení. „Jsem jen trošku pomalejší a starší, ale jinak se cítím báječně. Vrátila jsem se úplně zpátky. Navíc jsem po padesáti letech přestala kouřit, což považuji za další životní vítězství," uzavírá.

............

Komentář ošetřujícího lékaře prof. MUDr. Petra Neužila, CSc., primáře Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce:

„U každého medicínského zákroku platí, že je třeba provést ho včas. Platí to u onkologické léčby, u infarktu myokardu i srdečního selhání. Pokud u pacienta, který prodělal infarkt myokardu, nedojde k rychlému zprůchodnění tepny, dochází k velkému poškození srdce a může se rozvinout nejenom akutní, ale zvláště pak často u řady nemocných devastující chronické srdeční selhání. To je stav, kdy srdce není schopné přečerpávat dostatečné množství krve. Stažlivost levé komory, která rozhoduje o tom, jestli srdce dává dobrý objem krve do oběhu, vyjadřujeme poměrným číslem, jemuž říkáme ejekční frakce levé komory. Zatímco zdravý člověk má ejekční frakci v rozmezí 50-70 %, v případě paní Kristiny to po prodělaném infarktu bylo pouze 30 %. Pokud pacient má srdeční selhání, pak je potřeba nasadit intenzivní farmakologickou léčbu, která dokáže zlepšit nejen kvalitu života, ale také jeho prognózu. Ze statistik víme, že bez vhodné léčby umírá do 5 let 50 % pacientů se srdečním selháním. Výraznou pomocí je také kardiorehabilitace - speciální cvičení za přítomnosti fyzioterapeutek se systémem stupňované zátěže, která se přizpůsobuje stavu pacienta. I přesto, že se u paní Kristiny rozvinulo chronické srdeční selhání, což je u pacientů po infarktu myokardu časté, v kombinaci s léčbou jí nakonec pravidelné cvičení pomohlo dostat se na 35-37 % ejekční frakce, což výrazně zlepšilo její výkonnost."

Zdroj: MaVe PR

Mohlo by vás dále zajímat:

EMPAGLIFLOZIN PRO LÉČBU PACIENTŮ SE SRDEČNÍM SELHÁNÍM 

ČTYŘI SIGNÁLY SRDEČNÍCH OBTÍŽÍ

Zpět

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

SVĚTOVÝ DEN ZDRAVÍ 7. 4.

7. 4. 1950 vznikla Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization). Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň ukazuje, že se WHO neustále snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci. 7. dubna se tedy zkuste zamyslet, kdy jste byli naposledy na preventivních prohlídkách a naplánujte si je! Ministr Zdraví, ideová a expertní interdisciplinární platforma spojující profesionály z různých oblastí, zjistila, že 14 % Čechů nepodstoupilo za posledních 10 let žádnou preventivní návštěvu u lékaře.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie