Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ODVRÁCENÁ TVÁŘ SOLI



Vysoce zpracované potraviny mají stále vyšší spotřebu a jsou i cenově dostupnější. To vede ke konzumaci více energeticky vydatných potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, trans-mastných kyselin, cukrů a soli. Členské státy WHO se dohodly, že do roku 2025 je třeba snížit příjem soli u světové populace o cca 30 %. Snížení příjmu soli bylo označeno za jedno z nejefektivnějších opatření z hlediska nákladů, které mohou země přijmout ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Klíčová opatření na snížení příjmu soli přinesou jeden rok života ve zdraví.1,2 

Odhaduje se, že pokud by se celosvětová spotřeba soli snížila na doporučenou úroveň, mohlo by se každoročně zabránit 2,5 milionu úmrtí.2

Češi solí 3x více, než je doporučení WHO, průměrně spotřebují 13,4 g soli denně. Přitom v Evropě se spotřeba soli snižuje. Vysoký příjem soli přitom zvyšuje krevní tlak, způsobuje srdeční selhání a cévní mozkové příhody a podílí se i na rozvoji demence, obezity, rakoviny žaludku nebo osteoporózy. Pokud by Češi snížili spotřebu soli o třetinu, ubylo by podle odborníků až 30 % kardiovaskulárních příhod. Pomoci tomu má Národní program snížení příjmu soli, který lékaři představí na XXX. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP. Akce, na kterou míří stovky odborníků, startuje 8. listopadu v Brně.

Kardiovaskulární onemocnění, k nimž vede i nadměrná konzumace soli, jsou v České republice nejčastější příčinou smrti.

„Každý rok tady umírá na onemocnění srdce, mozku či cév téměř 50 000 lidí - často bohužel úplně zbytečně. Až 80 % kardiovaskulárních příhod se totiž dá předem zabránit. I z toho důvodu vznikl Národní program snížení příjmu soli. Právě sůl má totiž na orgány řadu nežádoucích dopadů," vysvětluje prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Vysoká spotřeba sodíku (více než 2 g/den, což odpovídá 5 g soli/den) a nedostatečný příjem draslíku (méně než 3,5 g/den) přispívají k vysokému krevnímu tlaku a zvyšují riziko srdečních onemocnění a mrtvice.1

........................

  • Pro dospělé WHO doporučuje méně než 2000 mg/den sodíku (necelá čajová lžička).2
  • U dětí ve věku 2-15 let WHO doporučuje upravit dávku pro dospělé směrem dolů na základě jejich energetických požadavků. Toto doporučení pro děti neřeší období výlučného kojení (0-6 měsíců) nebo přikrmování s pokračujícím kojením (6-24 měsíců).2
  • U dětí a dorostu v ČR studie z roku 2021 potvrdily vysokou konzumaci soli. Recentní studie Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích sledovala denní příjem soli u kojenců, batolat a dětí předškolního věku. Ukázala, že u kojenců byl příjem soli cca 0.5 g/den a odpovídal doporučení WHO. Příjem soli ve všech dalších věkových skupinách ale významně překračoval doporučení.3
  • Veškerá konzumovaná sůl by měla být jodizovaná, což je nezbytné pro zdravý vývoj mozku plodu a malého dítěte a optimalizaci duševních funkcí člověka obecně.2
........................


WHO doporučuje denně přijímat méně než 5 g soli

„Nadměrný přísun soli zvyšuje krevní tlak, který způsobuje mozkové příhody, srdeční infarkty nebo poškození ledvin. Pomocí Národního programu bychom chtěli v Česku do roku 2030 snížit příjem soli průměrně o 4 g na den. Díky tomu by mohl počet kardiovaskulárních příhod klesnout až o 30 %," doplňuje prof. Václavík.

Většinu soli, kterou Češi přijímají, obsahují nakupované potraviny. Sůl přidávaná do jídla během vaření nebo přímo při jídle se na celkové spotřebě podílí jen z 15-20 %.

„I když u nás jídlo poměrně hodně solíme, tři čtvrtiny soli přijímáme z potravin, které si kupujeme v obchodech. Sůl totiž obsahují téměř všechny potravinářské výrobky, často ve velkém množství. Hlavním opatřením, které bude zapotřebí, je proto omezení obsahu soli v pečivu, uzeninách a dalších výrobcích," říká prof. Václavík.

Výrobky by se podle prof. Václavíka měly také začít lépe označovat - zřetelně by se na nich měl uvádět nejenom obsah soli, ale i procento, kterým se daná potravina podílí na denní doporučené dávce pro dospělé osoby.

„To vše musí provázet velká edukační kampaň. Lidé musí pochopit, v čem jim sůl může škodit, a proč je důležité, aby si vybírali potraviny s menším obsahem soli," dodává prof. Václavík.

Při přípravě Národního programu snížení příjmu soli se odborníci inspirovali v zahraničí, kde obdobné programy významnou měrou přispěly k poklesu krevního tlaku populace a snížení úmrtnosti způsobené kardiovaskulárními příhodami.

V Evropě to bylo například Finsko nebo Velká Británie. Výsledky z těchto zemí potvrzují, jak důležitá je preventivní medicína," vysvětluje prof. Jan Václavík, který se svými kolegy představí Národní program snížení příjmu soli na internistickém kongresu v Brně.

„Přispět by měl ke zlepšení zdraví celé české populace. Věříme, že pro něj získáme podporu odborných společností, zákonodárců i ministerstev," uzavírá lékař.

Konverze sodíku (Na) na sůl (NaCl)2

1 mmol sodíku / 17

= 1 gram soli 

1 mEq sodíku / 17

= 1 gram soli 

1 gram sodíku * 2,542

= 1 gram soli

 Např. 5 g soli = 2000 mg sodíku = 87 mmol sodíku = 87 mEq sodíku

Zdroj: MaVePR

Reference:
1. bezpecnostpotravin.cz
2. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/salt-reduction
3. https://szu.cz/aktuality/cesi-soli-az-trikrat-vice-nez-by-meli/

Zpět

ZMĚNY V OČKOVACÍM KALENDÁŘI 2024

Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku je uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006.

WHO ŽÁDÁ ČÍNU O PODROBNÉ INFORMACE O DĚTSKÉM ZÁPALU PLIC

Od poloviny října hlásí severní Čína nárůst chřipce podobných onemocnění ve srovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech. Čína má zavedené systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2 a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System. Předpokládá se, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení nemocnosti zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období. WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně.

NOVELA ZÁKONA O LÉČIVECH

Sněmovna schválila novelu Zákona o léčivech. Jde o největší propacientskou změnu za posledních 15 let. Stěžejní změnou je povinnost dodavatelů léčiv zajistit dodávky pro české pacienty 1 až 2 měsíce po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek jejich léku. Distributoři budou mít nově povinnost každý pracovní den poskytovat SÚKLu informaci o aktuálních skladových zásobách přípravků s omezenou dostupností. Jejich aktuální stav budou hlásit i lékárny, a díky tomu bude Ministerstvo zdravotnictví přesně vědět, kolik je daného přípravku v distribuci, k dispozici pro dodání do lékáren a kolik je ho ještě v lékárnách. Plošné rozdělení mezi lékárny má zajistit povinnost objednávat léčivý přípravek s omezenou dostupnosti pouze v množství obvyklém pro danou lékárnu, namísto vytváření neúměrných zásob. Schváleny nebyly návrhy týkající se zařazení léčiv do strategických rezerv státu a zavedení automatizovaných boxů pro léčivé přípravky s výdejem bez lékařského předpisu.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie