
O rezistenci na antibiotika a jejich nadužívání se ví už poměrně dlouho. Tyto informace mají nejen lékaři a lékárníci, ale i poučení laici. V současné době se objevuje projekt SZÚ nazvaný Prevence antibiotické rezistence.
Možná přichází v poměrně nešťastné době, kdy lékárníci stále ještě nemají k dispozici dostatečné množství některých antibiotik. Na druhé straně je třeba připomenout, že na následky antibiotické rezistence zemře v Evropě každý rok více než 35 tisíc osob, a například v roce 2019 to bylo v celosvětovém rámci 1,27 milionů úmrtí, které způsobily bakterie rezistentní na antibiotika. A že je tedy žádoucí, aby o tomto problému vědělo co nejvíce lékařů a co nejvíce pacientů, kteří vyžadují antibiotika na každou nemoc.
.........................
Světový týden povědomí o antimikrobiální rezistenci 18. - 24. 11. 2023
World AMR Awareness Week (WAAW) je celosvětová kampaň, jejímž cílem je zvýšit povědomí a porozumění o antimikrobiální rezistenci (AMR) a propagovat osvědčené postupy mezi zúčastněnými stranami One Health s cílem snížit výskyt a šíření infekcí rezistentních vůči lékům.
WAAW se slaví každý rok od 18. do 24. listopadu.
Tématem pro WAAW 2023 je „Společná prevence antimikrobiální rezistence ", stejně jako tomu bylo v roce 2022. Protože antibiotická rezistence je hrozbou pro lidi, zvířata, rostliny a životní prostředí.
Ovlivňuje nás všechny.
https://www.who.int/campaigns/world-amr-awareness-week/2023
.........................
Dejme tedy slovo odborníkům:
MUDr. Barbora Macková, MHA, ředitelka Státního zdravotnického ústavu:
„Proti tomu, aby ATB ztrácela sílu, musíme spolupracovat s veřejností a s odborníky. Především s praktickými lékaři, kteří mohou v první linii čelit tlakům neinformovaných pacientů na předepsání léku, které na jeho nemoc nezabírají. Stejné informace se pacienti mohou dozvědět i v lékárnách. ATB mají svou nezastupitelnou roli, ale nesmějí být užívána zbytečně a nesprávně."
MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka:
„Ze své praxe musím potvrdit fakt, že nemoci pacientů, s nimiž se setkáváme v našich ordinacích, mají obvykle virový původ, a většina z nich je tzv. samoúzdravných. Samozřejmě může dojít ke zhoršení stavu, a potom je třeba vybrat správnou cestu. Lékař by měl pacientovi vše srozumitelně a otevřeně vysvětlit, pochopitelně v souvislosti se zdravotní gramotností toho kterého jedince, že virózu antibiotika vyléčit nedokážou. Pomoci v indikaci mohou přímo v ordinaci i některé testy - antigenní, CRP. Nejsou sice stoprocentní, ale základní informaci poskytnou."
Některé bakteriální infekce mohou způsobit závažná onemocnění. Ačkoliv lékaři přistupují k antibiotické léčbě velmi obezřetně, některá bakteriální onemocnění bez ní vyléčit nelze.
„V tomto případě je velmi důležité antibiotickou léčbu nasadit v dostatečných dávkách a při jejím užívání dodržet předepsané intervaly mezi jednotlivými dávkami, které doporučil lékař. Jestliže dávku omylem vynecháte, vezměte si co nejrychleji další dávku a pokračujte dle předpisu," radí PharmDr. Ivana Lánová.
„Někdy se stává, že se cítíme lépe a léčbu bychom rádi ukončili. Když to však sám lékař nedoporučí, je nutné léčbu řádně dokončit. Je to z toho důvodu, že některé bakterie i přes pocit zlepšení stavu mohou v těle stále přežívat, což by mohlo vést k tomu, že se infekce navrátí. Právě takto lze vybudovat i antibiotickou rezistenci," doplňuje Dr. Lánová, vedoucí lékárnice a odborná konzultantka BENU lékáren.
MUDr. Marek Štefan, MBA, Klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol v Praze:
„Zásady racionální léčby antibiotiky, které jsou prevencí ATB rezistence, platí pro lékaře i pro uživatele těchto léků: v první řadě - nepoužívat je, pokud není přítomná bakteriální infekce. Lékaři by měli, pokud je to možné, předepisovat antibiotika s co nejužším spektrem, aby se co nejméně ovlivnily ,přátelské' bakterie. Dávka léku musí být dostatečná, důležitý je i správný interval mezi jednotlivými dávkami. V posledních letech se zároveň doporučuje zbytečně neprodlužovat délku antibiotické léčby; čím déle se léčí antibiotiky, tím víc si na ně bakterie jakoby zvykají a odolávají jim."
MVDr. Aneta Pierzynová, Česká platforma antibiotické rezistence:
„Měli bychom se vážně zamyslet nad propojením zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Ke vzniku a šíření rezistence na antibiotika přispívá i jejich používání ve veterinární medicíně a v zemědělství. I pacienti užívající antibiotika vylučují do odpadních vod nejen zbytky těchto léků, ale i bakterie, které jsou vůči nim odolné. Zbytky ATB ve vodě a v půdě mohou vytvářet tlak na rozvoj rezistentních kmenů bakterií. Technologie čistíren odpadních vod neumějí rozlišit běžné bakterie od odolných, a tak tyto odolné tady mají dokonce ještě vyšší potenciál množení a často se dostávají i do povrchových vod a do půdy."
Cíle projektu
Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence, který byl podpořen grantem z Fondů EHP, je Státní zdravotní ústav. Cílem je v rámci Evropy snížit do roku 2030 celkovou spotřebu antibiotik (ve srovnání s rokem 2019) o 20 procent. Je třeba preferovat antibiotika skupiny „access" - úzkospektrá s relativně málo nežádoucími účinky, a také se pokusit snížit výskyt infekcí krevního řečiště vybranými bakteriemi rezistentními na určitá antibiotika, a to o 5 až 15 procent (s ohledem na konkrétní typ).
Jak je to ve světě?
Vřecku, v Portugalsku, v Rumunsku nebo na Kypru je možné si některé antibiotika volně koupit, a tyto země proto mají vysoký výskyt rezistentních bakterií. Naopak Norsko, Finsko, Irsko a Holandsko si přístup k antibiotikům regulují. Takže u nás, kde jsou tyto léky na předpis, je hlavní tíha problému na lékařích a na jejich časových i jiných schopnostech edukování pacientů.
Mgr. Jana Ulíková
Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku je uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006.
Od poloviny října hlásí severní Čína nárůst chřipce podobných onemocnění ve srovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech. Čína má zavedené systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2 a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System. Předpokládá se, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení nemocnosti zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období. WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně.
Sněmovna schválila novelu Zákona o léčivech. Jde o největší propacientskou změnu za posledních 15 let. Stěžejní změnou je povinnost dodavatelů léčiv zajistit dodávky pro české pacienty 1 až 2 měsíce po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek jejich léku. Distributoři budou mít nově povinnost každý pracovní den poskytovat SÚKLu informaci o aktuálních skladových zásobách přípravků s omezenou dostupností. Jejich aktuální stav budou hlásit i lékárny, a díky tomu bude Ministerstvo zdravotnictví přesně vědět, kolik je daného přípravku v distribuci, k dispozici pro dodání do lékáren a kolik je ho ještě v lékárnách. Plošné rozdělení mezi lékárny má zajistit povinnost objednávat léčivý přípravek s omezenou dostupnosti pouze v množství obvyklém pro danou lékárnu, namísto vytváření neúměrných zásob. Schváleny nebyly návrhy týkající se zařazení léčiv do strategických rezerv státu a zavedení automatizovaných boxů pro léčivé přípravky s výdejem bez lékařského předpisu.