POČET PACIENTŮ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU ROSTE



Jednou z nejčastějších chorob projevující se zánětem kloubů je revmatoidní artritida, kterou lze v současné době označit za civilizační chorobu. Revmatoidní artritida je závažné revmatické onemocnění, postihující zhruba jedno procento populace, nejčastěji mezi 40. a 60. rokem života. Třikrát častěji onemocní touto chorobou ženy.

Dlouhodobě roste počet lidí s revmatoidní artritidou také v České republice. To potvrzuje i prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D., vedoucí lékař Revmatologické ambulance II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU: „Počet pacientů se neustále zvyšuje i v naší ambulanci, lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Důvodem je mimo jiné prodlužování střední délky života a stárnutí populace, zlepšený záchyt onemocnění, ale rovněž úspěšnost moderní léčby revmatoidní artritidy. Další příčinou růstu může být také dlouhodobý stres nebo kouření."

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v ČR v roce 2018 léčeno 91 566 pacientů s revmatoidní artritidou. Prediktivní model ÚZIS předpokládá, že v roce 2025 bude v ČR žít až 143 000 pacientů s touto chorobou.

Revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, postihující především pohybový aparát.

Poškozovat však může také mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce nebo plíce.  

„Příčinou vzniku revmatoidní artritidy je porucha imunitního systému, který reaguje abnormálně proti vlastnímu tělu tím, že ve tkáních - nejčastěji v kloubech - vyvolává chronický zánět. Takto nesprávně fungující imunitní systém totiž považuje struktury svého těla za cizí. Proč se tak u některých osob děje, zatím přesně nevíme, ale někteří lidé si zvýšené riziko pro vznik takového autoimunitního onemocnění mohou nést ve svých genech. Na druhé straně dnes víme, že u některých geneticky rizikových osob mohou ke vzniku tohoto procesu přispívat faktory ze zevního prostředí, například již zmíněné kouření cigaret, infekce nebo dlouhodobý stres," říká prof. Němec a dodává: „K nejčastějším příznakům onemocnění patří bolest, otok a výrazná ztuhlost kloubů nebo dlouhodobá únava, ale také například zvýšení tělesné teploty, nechutenství, ztráta hmotnosti nebo psychické potíže. Neléčená revmatoidní artritida může vést k nevratnému poškození pohybového aparátu, doprovázenému výrazným postižením fungování kloubů. Onemocnění tak významným způsobem narušuje fyzické a pracovní schopnosti pacientů a zhoršuje kvalitu jejich života. Bez účinné léčby pacienti často končí v částečném nebo plném invalidním důchodu a je známo, že návrat z invalidity do běžného pracovního výkonu je u pacientů s revmatickými chorobami obtížný a velmi málo pravděpodobný."

PREVENCE A LÉČBA

V současné době stále neznáme přesnou příčinu revmatoidní artritidy, proto zatím není možné jí předcházet. Obecná doporučení v prevenci některých revmatických onemocnění spočívají zejména v doporučení zdravého životního stylu. Základem je odhalit onemocnění včas (ideálně během prvních 4 - 6 týdnů od vzniku potíží) tak, aby mohla být zahájena jeho adekvátní léčba. Poté se významně zvyšují pacientovy šance na mírný průběh onemocnění a uspokojivou kvalitu života.

„Když nás klouby bolí, otékají a jsou ztuhlé, rozhodně bychom s návštěvou lékaře neměli otálet," doporučuje prof. Němec.

Přesto, že se léčebné možnosti revmatoidní artritidy neustále zdokonalují, zůstává onemocnění v současné době stále nevyléčitelné. Pacienti však mají k dispozici kvalitní léky a léčebné postupy.

„Základem léčby revmatoidní artritidy je použití tzv. chorobu modifikujících léků, konvenčních syntetických nebo nověji tzv. cílených, biologických nebo syntetických léků, které představují velmi moderní možnost léčby tohoto onemocnění. Bylo prokázáno, že tyto léky pomáhají pacientům významně snižovat intenzitu symptomů, jakými jsou bolest, ztuhlost nebo únava, ale především zpomalují nebo úplně zastavují progresi nevratného poškozování pohybového aparátu, pomáhají pacientům udržet správnou funkci kloubů, zachovat schopnost vykonávat svoji původní profesi nebo udržet přiměřenou kvalitu života. Použití cílené léčby rovněž významným způsobem snižuje počet pacientů vyžadujících hospitalizaci. Přesnou indikaci k jejich použití musí vždy po vzájemné dohodě s pacientem zvážit revmatolog," dodává prof. Petr Němec.

Dobrou zprávou je, že se péče o pacienty s revmatoidní artritidou neustále zdokonaluje. Ve vývoji je dalších přibližně 50 nových léků. „Moderní léčiva zvyšují komfort léčby, prodlužují život, zkracují hospitalizace a snižují pracovní neschopnost pacientů," vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).  

Díky novým způsobům léčby už nejsou pacienti natolik limitováni v běžném životě. Nemoc je možné zvládat u větší části nemocných podáváním biologických, nebo cílených syntetických léků. Pacienti mohou díky včasnému zahájení biologické terapie žít plnohodnotný život a pracovat déle. Včasné zahájení biologické terapie u pacientů s RA bylo doprovázeno poklesem pracovní neschopnosti z 19,4 % na 5,6 % již po 3 měsících léčby.

Biologické DMARD (chorobu modifikující léky) se začaly využívat již na konci 90. let a díky schopnosti redukovat zánětlivost a strukturální poškození kloubů výrazně napomohly léčbě RA, dříve byly předepisovány pouze u pacientů s pokročilými případy RA. Pacienti dnes mohou využít také nových orálních cílených syntetických DMARD, díky kterým už není nutné aplikovat léčivou látku pomocí injekční stříkačky. Zvyšuje se tak pacientův komfort během léčby.

K dispozici jsou také nejmodernější malé synteticky vyrobené molekuly s perorálním podáváním neboli inhibitory Janusových kináz (JAK). Inhibitory mají rychlý nástup účinku s poklesem a dlouhodobým udržením nízké klinické aktivity a zpomalením rentgenové progrese. Inhibitory jsou schválené k léčbě dospělých pacientů se středně až vysoce aktivní RA a nedostatečnou odpovědí na jinou léčbu.

Přes rostoucí prevalenci onemocnění RA ve společnosti dochází k poklesu hospitalizovaných i ke snížení délky celkové doby pobytu v nemocnici.

„Podle studie Inovace pro život vygenerovaly kratší pobyty pacientů v nemocnicích a nižší počet invalidních důchodů jen v období 2010 až 2017 významnou úsporu ve výši 399 milionů korun," uvádí finanční benefity Mgr. Dvořáček. Včasné zahájení biologické léčby, která zvyšuje práceschopnost pacientů, může podle dat Revma Ligy ČR a Ústavu lékového průvodce přinést dodatečných 40,9 mil. Kč za rok v podobě odvodů státu. 

„Většina pacientů končí v invalidním důchodu, podstupují operaci totální endoprotézy či doživotně nemůžou hýbat zápěstím. Tím, že je možné nasadit biologickou léčbu ještě před nevratnými změnami kloubů je ohromná výhoda pro systém, a hlavně samotného pacienta," říká Edita Müllerová, předsedkyně spolku Revma Liga ČR.

Více o přínosech moderní léčby revmatoidní artritidy ve studii Inovace pro život na webové stránce www.inovaceprozivot.cz.

Zdroje: AIFP, fnusa.cz

......

K problematice by vás mohlo zajímat:

PACIENTI S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU MAJÍ VĚTŠÍ SKLONY K PLICNÍM CHOROBÁM

Zpět