
Těhotenství a poporodní období může být jedním z nejstresovějších a nejzranitelnějších období v životě ženy, které s sebou nese také riziko vzniku nebo relapsu duševní poruchy - nejčastěji deprese nebo úzkosti. Existují přitom faktory, které duševní pohodu žen po porodu výrazně ovlivňují. Problémem je, že většina dosavadních studií se na tyto faktory neptá samotných žen. Nový výzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) tento přístup zásadně změnil a problematiku analyzuje z pohledu samotných žen v perinatálním období.
Vědci z Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ oslovili ženy mezi 18 a 45 lety v perinatálním období, které se potýkaly s duševní nepohodou a z nichž 53 % vyhledalo odbornou pomoc. Odborníci následně analyzovali odpovědi 188 zúčastněných žen.
„V mediálním prostoru se často skloňuje tématika porodního traumatu. Negativní zážitky při porodu mohou mít samozřejmě velký vliv na psychický stav žen, nejedná se ale o jedinou příčinu duševní nepohody po porodu - často se totiž opomíjejí faktory, které působí dlouhodobě a mají velmi výrazný vliv," popisuje Antonín Šebela, vedoucí Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ.
Problémy s těhotenstvím a porodem i chování okolí
Mezi nejčastěji zmiňované faktory duševní nepohody patří problémy spojené s těhotenstvím, porodem či kojením, o nichž referovalo 35 % respondentek. Na stejnou část respondentek působí problematicky chování nejbližšího okolí, kdy si ženy nejčastěji stěžují na nedostatek podpory a komunikace a přílišný tlak spolu s pocity, že žena musí zvládat všechno sama. 14 % respondentek vnímalo problematicky přístup personálu v porodnici a část si stěžovala také na bagatelizaci jejich duševních problémů v perinatálním období.
„Velmi často bylo zmiňováno kojení, a to navzdory faktu, že je uváděno jako protektivní faktor duševního zdraví a je známa celá řada jeho pozitivních aspektů jak pro matku, tak pro dítě. Nicméně některé ženy nemohou kojit přirozeně nebo jim kojení působí značné obtíže a bolesti. Kojení tedy není vždy ochranným faktorem, a pokud žena zažívá tyto problémy, může mít kojení potenciálně negativní dopad na její duševní zdraví, a v důsledku tak působit i na dítě. Negativní dopad problémů spojených s kojením na duševní zdraví ženy zhoršuje kritika, odsuzování a tlak okolí," vysvětluje Kristýna Hrdličková z NUDZ. Právě chování blízkého okolí je druhou nejčastěji uváděnou příčinou duševní nepohody v perinatálním období. Podle vědců je tak třeba motivovat partnery, rodinné příslušníky a další blízké osoby k psychické i sociální podpoře a aktivnímu zapojení do péče o novorozence a chod domácnosti.
Podpora blízkých a zlepšení péče
„Výzkum ukázal, že je třeba se zaměřit více na to, aby ženy, které pociťují svůj porod jako náročný, měly možnost o této zkušenosti s někým mluvit, ideálně ihned v porodnici. Důležitým zjištěním také je, že nemalá část žen identifikovala jako spouštěče své psychické nepohody chování svých blízkých. Znalosti ze získaných dat tak potvrdily, že v ČR je nutná postupná cesta k integraci tělesné a psychosociální péče o ženy po porodu, tak jak to ostatně doporučuje i Světová zdravotnická organizace. Odpovědí na tento požadavek je například integrující program péče o psychosociální zdraví rodiček, který naše výzkumné centrum postupně zavádí ve spolupráci s českými a moravskými porodnicemi. Důležité je také odstranění stigmatu, které s duševními obtížemi v perinatálním období souvisí," uzavírá Antonín Šebela. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopisu Journal of the American Psychiatric Nurses Association.
................................................
V současnosti podle odborníků roste počet žen, které musí v období gravidity pravidelně užívat psychofarmaka z důvodu duševního onemocnění. Většina psychofarmak ale přechází přes placentu do oběhu plodu, a tak mohou ovlivňovat jeho vývoj. Nicméně i neléčené duševní onemocnění v těhotenství představuje rizikový faktor pro narušení průběhu gravidity, vývoje plodu a horší poporodní adaptaci novorozence.
Součástí dialogu mezi ošetřujícím lékařem a pacientkou má být zejména posouzení nutnosti užívání antidepresiv. Například u žen léčících se s depresivní poruchou, které zažily v minulosti 4 a více depresivních epizod, je riziko relapsu během těhotenství hodnoceno jako velmi vysoké, a to i přestože je žena před těhotenstvím dlouhodobě stabilizovaná. V takových případech se farmakoterapie antidepresivy během těhotenství nedoporučuje přerušovat.
Děti exponovány během těhotenství antidepresivům se v průměru rodí o 3 dny dříve, váží v průměru o 75 gramů méně a mají APGAR skóre v průměru o 0,5 nižší.
Na začátku projektu https://www.perinatal.cz/ stál MUDr. Antonín Šebela, PhD., český psychiatr a odborník na mateřskou psychiku, který průkopnicky přivedl screening psychosociálního stresu do prvních českých porodnic. Ve spolupráci s Úsměvem mámy pak vznikl i návazný systém péče, který se snaží přiblížit maminkám v riziku podporu i odbornou pomoc. Obojí je součástí projektu, který realizuje Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Úsměvem mámy.
Zdroje: Tisková zpráva NUDZ, perinatal.cz, usmevmamy.cz
24. března před 141 lety oznámil Robert Koch objev bacilu Mycobacterium tuberculosis. Dodnes si tento objev připomínáme jako Světový den boje proti tuberkulóze. Předpokládá se, že tuberkulózními bacily je infikována třetina lidstva. Česká republika patří mezi země s nejnižším výskytem tuberkulózy v Evropě, očkování u nás bylo zahájeno v roce 1953 a plošně bylo ukončeno v roce 2010. Očkovány jsou jen děti z rizikových skupin nebo na přání rodičů.
Odborný kongres Healthcomm Professional proběhne 14. 4. 2023 a 15. 4. 2023 v brněnském hotelu Avanti. Na programu bude i přednáška o povinnostech lékárny při nakládání se zdravotnickými prostředky od Mgr. Jiřího Morávka. PharmDr. Jana Matušková se zaměří na správnou expedici enzymových přípravků a MUDr. Lukáš Eimer rozebere problematiku racionální ATB léčby u dětských pacientů. Registrovat se můžete již nyní na healthcomm.cz/vzdělávací akce/fyzicke akce
Ministerstvo zdravotnictví vypsalo výběrové řízení na nového ředitele SÚKL. Podle mluvčího ministerstva musí být podle nového služebního zákona vypsána výběrová řízení u všech ředitelů, kteří působí ve své funkci déle než pět let. Irena Storová nastoupila do funkce v roce 2018. Zájemci se mohou hlásit do 14. dubna 2023. Nový ředitel SÚKL by měl nastoupit od července 2023.
3D360° odborný kongres Healthcomm Professional z virtuální Kanady a USA začíná 6. března 2023 a bude přístupný do 2. dubna 2023. Kongres je určený pro lékárníky, farmaceutické asistenty a všeobecné zdravotní sestry. Odborné přednášky jsou akreditované u ČLnK, POUZP a ČKFA. Těšit se můžete na přednášky využitelné v praxi za tárou, ale také si můžete prohlédnout novinky z portfolia partnerů kongresu. Více na healthcomm.cz, nebo se přihlaste kliknutím na banner v Magazínu.
50–160 % - meziroční nárůst vstupních výrobních nákladů 10 % - hranice, kterou překročila míra inflace v EU 65 % - nárůst ceny plynu v souvislosti s válkou na Ukrajině 30 % - nárůst cen energií v souvislosti s válkou na Ukrajině 400 % - nárůst cen transkontinentální přepravy Zdroj: Medicines for Europe (data k 6/22)