
Těhotenství a poporodní období může být jedním z nejstresovějších a nejzranitelnějších období v životě ženy, které s sebou nese také riziko vzniku nebo relapsu duševní poruchy - nejčastěji deprese nebo úzkosti. Existují přitom faktory, které duševní pohodu žen po porodu výrazně ovlivňují. Problémem je, že většina dosavadních studií se na tyto faktory neptá samotných žen. Nový výzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) tento přístup zásadně změnil a problematiku analyzuje z pohledu samotných žen v perinatálním období.
Vědci z Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ oslovili ženy mezi 18 a 45 lety v perinatálním období, které se potýkaly s duševní nepohodou a z nichž 53 % vyhledalo odbornou pomoc. Odborníci následně analyzovali odpovědi 188 zúčastněných žen.
„V mediálním prostoru se často skloňuje tématika porodního traumatu. Negativní zážitky při porodu mohou mít samozřejmě velký vliv na psychický stav žen, nejedná se ale o jedinou příčinu duševní nepohody po porodu - často se totiž opomíjejí faktory, které působí dlouhodobě a mají velmi výrazný vliv," popisuje Antonín Šebela, vedoucí Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ.
Problémy s těhotenstvím a porodem i chování okolí
Mezi nejčastěji zmiňované faktory duševní nepohody patří problémy spojené s těhotenstvím, porodem či kojením, o nichž referovalo 35 % respondentek. Na stejnou část respondentek působí problematicky chování nejbližšího okolí, kdy si ženy nejčastěji stěžují na nedostatek podpory a komunikace a přílišný tlak spolu s pocity, že žena musí zvládat všechno sama. 14 % respondentek vnímalo problematicky přístup personálu v porodnici a část si stěžovala také na bagatelizaci jejich duševních problémů v perinatálním období.
„Velmi často bylo zmiňováno kojení, a to navzdory faktu, že je uváděno jako protektivní faktor duševního zdraví a je známa celá řada jeho pozitivních aspektů jak pro matku, tak pro dítě. Nicméně některé ženy nemohou kojit přirozeně nebo jim kojení působí značné obtíže a bolesti. Kojení tedy není vždy ochranným faktorem, a pokud žena zažívá tyto problémy, může mít kojení potenciálně negativní dopad na její duševní zdraví, a v důsledku tak působit i na dítě. Negativní dopad problémů spojených s kojením na duševní zdraví ženy zhoršuje kritika, odsuzování a tlak okolí," vysvětluje Kristýna Hrdličková z NUDZ. Právě chování blízkého okolí je druhou nejčastěji uváděnou příčinou duševní nepohody v perinatálním období. Podle vědců je tak třeba motivovat partnery, rodinné příslušníky a další blízké osoby k psychické i sociální podpoře a aktivnímu zapojení do péče o novorozence a chod domácnosti.
Podpora blízkých a zlepšení péče
„Výzkum ukázal, že je třeba se zaměřit více na to, aby ženy, které pociťují svůj porod jako náročný, měly možnost o této zkušenosti s někým mluvit, ideálně ihned v porodnici. Důležitým zjištěním také je, že nemalá část žen identifikovala jako spouštěče své psychické nepohody chování svých blízkých. Znalosti ze získaných dat tak potvrdily, že v ČR je nutná postupná cesta k integraci tělesné a psychosociální péče o ženy po porodu, tak jak to ostatně doporučuje i Světová zdravotnická organizace. Odpovědí na tento požadavek je například integrující program péče o psychosociální zdraví rodiček, který naše výzkumné centrum postupně zavádí ve spolupráci s českými a moravskými porodnicemi. Důležité je také odstranění stigmatu, které s duševními obtížemi v perinatálním období souvisí," uzavírá Antonín Šebela. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopisu Journal of the American Psychiatric Nurses Association.
................................................
V současnosti podle odborníků roste počet žen, které musí v období gravidity pravidelně užívat psychofarmaka z důvodu duševního onemocnění. Většina psychofarmak ale přechází přes placentu do oběhu plodu, a tak mohou ovlivňovat jeho vývoj. Nicméně i neléčené duševní onemocnění v těhotenství představuje rizikový faktor pro narušení průběhu gravidity, vývoje plodu a horší poporodní adaptaci novorozence.
Součástí dialogu mezi ošetřujícím lékařem a pacientkou má být zejména posouzení nutnosti užívání antidepresiv. Například u žen léčících se s depresivní poruchou, které zažily v minulosti 4 a více depresivních epizod, je riziko relapsu během těhotenství hodnoceno jako velmi vysoké, a to i přestože je žena před těhotenstvím dlouhodobě stabilizovaná. V takových případech se farmakoterapie antidepresivy během těhotenství nedoporučuje přerušovat.
Děti exponovány během těhotenství antidepresivům se v průměru rodí o 3 dny dříve, váží v průměru o 75 gramů méně a mají APGAR skóre v průměru o 0,5 nižší.
Na začátku projektu https://www.perinatal.cz/ stál MUDr. Antonín Šebela, PhD., český psychiatr a odborník na mateřskou psychiku, který průkopnicky přivedl screening psychosociálního stresu do prvních českých porodnic. Ve spolupráci s Úsměvem mámy pak vznikl i návazný systém péče, který se snaží přiblížit maminkám v riziku podporu i odbornou pomoc. Obojí je součástí projektu, který realizuje Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Úsměvem mámy.
Zdroje: Tisková zpráva NUDZ, perinatal.cz, usmevmamy.cz
Třetí zářijovou sobotu si připomínáme Světový den dárců kostní dřeně. Slaví se ve více než 50 zemích na všech kontinentech jako poděkování všem dárcům krvetvorných buněk. Český červený kříž oceňuje humánní přístup a obětavost těch, kteří darovali krvetvorné buňky za účelem záchrany zdraví či života, a letos počtvrté předal 43 dárcům Plaketu prof. Haška – významného českého imunologa, který svými mezinárodně uznávanými objevy vytvořil teoretické předpoklady pro úspěšné transplantace kostní dřeně. Slavnostní oceňování se odehrálo 16. září v prostorách Kaiserštejnského paláce.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) povede Mgr. Kateřina Podrazilová, Ph.D., která vystřídá dosavadní ředitelku Mgr. Irenu Storovou, MHA. 19. 9. 2023 to oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Podrazilovou vybral do čela ústavu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na základě výsledků výběrového řízení. Podrazilová je předsedkyní lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, kde měla na starost agendu lékové politiky. V minulosti v SÚKL působila na postu ředitelky sekce cen a úhrad. Jejím úkolem bude zajistit bezproblémové fungování ústavu a zaměřit se především na dostupnost léků.
6. 9. 2023 odstartoval další 3D online kongres, tentokrát z Polska. 30denní kongres je určen lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům. Na programu budou mj. témata: management v lékárně, novinky v antibiotické terapii, nedostatek léků v lékárnách, ovlivnění mikrobiomu pomocí fytoterapie, cévní věk nebo historie polských lékáren. K vidění bude srdce ve virtuální místnosti a na své expozice zvou kongresoví partneři. Každý odborný blok VII. 3D 360° kongresu Healthcomm Professional je ohodnocený 7 body do systému CV, takže dohromady za oba vystudované bloky můžete získat od ČLnK 14 bodů. Registrujte se na www.healthcomm.cz