Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ IV.: EXTRAKTY Z OLIVOVÉHO LISTU



V minulých dílech miniseriálu PharmDr. Jana Martina, Ph.D. byly zmíněny účinky rutinu, aescinu a extraktů ze zeleného čaje na kardiovaskulární systém. Jak autor upozorňuje, v doplňcích stravy se u nás často objevuje i extrakt z olivových listů. Proto se dnes společně podíváme, zda je pravdou vše, co se o něm píše v marketingových materiálech jejich výrobců.

Starou kulturní dřevinu - olivu evropskou - není třeba představovat. Její jedlé plody zná asi každý a olivový olej patří celosvětově mezi nejpoužívanější potravinářské oleje. Surový olivový olej má intenzivně hořkou, natrpklou chuť. To je způsobeno obsahem sekoiridoidů, které se při následném zpracovávání z oleje odstraňují. Malé množství těchto látek ale v oleji zůstává, a tak i ten potravinářský po chuti snadno poznáte.

V listech jsou sekoiridoidy přítomny ve větších množstvích - obvykle od 5 do 15 %, ale byly naměřeny i hodnoty okolo 23 %. Hlavními látkami této skupiny jsou oleuropein a oleacin. 

Sušený olivový list byl sám o sobě tradičně používán jako rostlinná droga, ovšem v poměrně velkých dávkách: 5 až 10 g. Navíc se užíval jako odvar. Velikost dávky a náročnost přípravy pro běžného pacienta vedla k výrobě extraktů a jejich užívání ve formě želatinových tobolek.

Ve druhé polovině 20. století byla provedena řada in vitro i in vivo experimentů s olivovými extrakty i čistým oleuropeinem a ty ukázaly, že sekoiridoidy by mohly být schopny pozitivně ovlivnit rizikové faktory spojené s kardiovaskulárními chorobami. Pozitivního efektu bylo dosaženo u zvýšeného krevního tlaku, metabolismu glukózy a u profilů krevních lipidů.

U klinických studií na lidských pacientech provedených v posledních letech byly výsledky mnohem více rozporuplné, přičemž výrobci doplňků stravy, a také producenti olivového oleje, citují pouze ty, které vyšly veskrze pozitivně. Marketing je také hodně založen na citování experimentů s multikomponentními přípravky.

Přesto se zdá, že sekoiridoidy z olivového listu přeci jen přispívají k poklesu krevního tlaku. Docházelo k němu ale spíše u dlouhodobějších studií, kde užívání dávky 500 mg extraktu dvakrát denně přesáhlo 12 týdnů. Pokud se extrakt z olivového listu užíval kratší dobu, nebo se užívaly dávky menší, k žádnému efektu to u hypertoniků nevedlo.

V médiích je často zmiňováno i snižování hladin celkového cholesterolu, ale ty byly významněji sníženy pouze u jediné klinické studie ze sedmi, které tuto hodnotu sledovaly. A podobně je to i s celým lipidovým profilem.

Nekonzistentní výsledky se projevovaly i u sledovaných biomarkerů zánětu, snižování hladin glukózy a citlivosti buněk k inzulinu. A tak i protizánětlivý a antidiabetický účinek je více než sporný. A u ostatních indikací zatím nemáme dostatek dat.

Olivové extrakty lze tedy doporučovat pouze u mírné hypertenze, a i v této oblasti známe přírodní látky s rychlejším nástupem účinku a nižším dávkováním, jako je například list hlohu s květem.

PharmDr. Jan Martin, Ph.D.

Seriál Přírodní látky při prevenci a léčbě cévních onemocnění je připomínkou důležité úlohy fytoterapie v komplexním přístupu ke kardiovaskulárnímu a cerebrovaskulárnímu zdraví. Zároveň je pozvánkou na květnový on-line kongres Healthcomm Professional KARDIO 2024, kde autor, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. přispěje do odborného programu svojí přednáškou „Rostlinná diuretika při léčbě hypertenze".

PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ I.: RUTIN

PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ II.: AESCIN

PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ III.: ZELENÝ ČAJ A JEHO EXTRAKTY

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME