
Pro většinu z nás, a pro lékárníky obzvlášť, bude následující informace málo uvěřitelná; z výzkumu vyplynulo, že asi 20 procent mužů, především mladšího věku, se domnívá, že mohou přestat s užíváním antibiotik, když je jim už lépe.
A stejný výzkum (Engage Hill a REMMARK) z července letošního roku dokládá, že více než 52 procent mladých mužů i žen si myslí, že antibiotika umějí zkrátit dobu nachlazení, téměř 30 procent ze skupiny 2000 respondentů je přesvědčeno o tom, že působí proti virům a že vyléčí nachlazení. Češi zkrátka stále mají o těchto lécích zkreslené představy.
Antibiotická rezistence
Tento pojem možná většina pacientů už slyšela, ale až polovina z nich přesto antibiotika neužívá správně:
„Pojem antibiotická rezistence, tedy odolnost bakterií na antibiotika, začal získávat větší pozornost ke konci minulého století. Od roku 1998 je považován za vážný problém, který ohrožuje populaci, a často se o něm jedná na zasedáních mezinárodních organizací, jako například ve WHO, ale i OSN," uvádí doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Téměř polovina ATB je podávána špatně
„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především širokospektrálním. Uvádí se, že až polovina z nich je podávána nesprávně, hlavně na podzimní respirační potíže. Přibližně 70 procent infekcí horních dýchacích cest, tedy většina z nich, je virového původu. Jedině CRP vyšetření odhalí, zda nejsou potíže způsobené bakteriemi, a na ně potom antibiotika zabírají, na virové infekty ne."
Lékárníci poradí základní pravidla užívání:
(Ne)nahraditelný lék
Alexandr Fleming objevil penicilin v roce 1928, a od té doby tento lék zachránil život statisícům osob. Kvůli špatnému zacházení však mohou antibiotika svou funkci ztratit. Bakterie přestávají na jejich účinky reagovat a stávají se vůči nim rezistentní. Tento fakt se týká každého z nás, nejen těch, kteří tyto léky užívají často. Účinná antibiotika jsou nenahraditelná i v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických výkonů a nezbytná v oborech, kde může mít infekce doslova fatální následky. Samoléčba antibiotiky je naprosto nevhodná, o jejich podání by měl v každém případě rozhodnout odborník.
Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům
Zánět močových cest je druhým nejčastějším infekčním onemocněním vůbec a lékaři ho obvykle řeší antibiotiky. Problém je v tom, že se záněty ženám často vrací, stávají se vleklou, chronickou chorobou, a navíc hrozí, že antibiotika časem přestanou zabírat. Právě rezistence vůči antibiotikům a jejich nadužívání trápí české urology nejvíce, proto téma řešili i na říjnové, 67. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP.
„Nárůst rezistence na antibiotika je obecně obrovský problém. Některé druhy antibiotik, které dobře fungovaly před pár lety, se dnes už tolik nepředepisují, protože fungovat přestávají. Právě infekce močových cest jsou po respiračních infekcích druhým nejčastějším komunitním infekčním onemocněním. Významným způsobem tak ovlivňují předepisování antibiotik," upozorňuje MUDr. Marcela Čechová z Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole.
Ke zlepšení situace podle ní nepřispívají například ani praktiční lékaři, kteří mnohdy léčí pacientky s opakujícími se záněty pouze pomocí antibiotik bez dalšího vyšetření.
„Pokud se u ženy záněty opakují, patří jednoznačně do péče urologa. Muži by měli urologa navštívit už při prvním zánětu," dodává MUDr. Čechová.
Právě urolog je schopen provést důkladnější vyšetření a zjistit možné příčiny zánětu. Nedílnou součástí je i vyšetření vzorku moči. Díky němu se dá zjistit typ a citlivost bakterie, která zánět způsobila, a následně nasadit nebo upravit léčbu „na míru." Alternativ, jak záněty močových cest léčit, je naštěstí celá řada.
„Důležitý je v léčbě hlavně přísun tekutin. Pokud se na to bude dotyčná soustředit, dokáže zánět rozpít. V pokročilejších fázích lze onemocnění léčit například podáváním D-manosy, výplachy močového měchýře kyselinou hyaluronovou či podáváním vakcín vytvořených z bakterií, které infekce v populaci či u konkrétního pacienta nejčastěji vyvolávají," vysvětluje MUDr. Michaela Matoušková z Urocentra Praha.
V boji se zánětem mohou pomoci také potraviny s vysokým podílem vody jako hroznové víno či vodní meloun a přírodní přípravky z brusinek, propolisu či ibišku, které brání množení bakterií v močovém měchýři.
Prevence antibiotické rezistence
Letos na podzim u nás začíná kampaň, která má za cíl podpořit zodpovědný přístup k antibiotikům, snížit jejich užívání (povedlo se to například ve Francii) a zlepšit informovanost populace. Realizátorem projektu Prevence antibiotické rezistence je Státní zdravotní ústav.
......
Evropský den informovanosti o antibiotikách neboli Evropský antibiotický den (EAAD) si klade za cíl poskytnout platformu a podporu pro národní kampaně za obezřetné používání antibiotik. Myšlenkou je zvýšit povědomí o hrozbách, které představují bakterie rezistentní vůči antibiotikům a o uvážlivém používání antibiotik. EAAD připadá každoročně na 18. listopadu a jeho příprava je již od roku 2008 koordinována Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí.
Státní zdravotní ústav připravuje každý rok řadu informačních materiálů pro pacienty a lékaře předepisující antibiotika. Většinu z nich je možné umístit v ordinacích, čekárnách a v lékárnách.
......
Mgr. Jana Ulíková
Zdroje: www.cus.cz, Evropský antibiotický den (EAAD), SZÚ, MaVePR
Třetí zářijovou sobotu si připomínáme Světový den dárců kostní dřeně. Slaví se ve více než 50 zemích na všech kontinentech jako poděkování všem dárcům krvetvorných buněk. Český červený kříž oceňuje humánní přístup a obětavost těch, kteří darovali krvetvorné buňky za účelem záchrany zdraví či života, a letos počtvrté předal 43 dárcům Plaketu prof. Haška – významného českého imunologa, který svými mezinárodně uznávanými objevy vytvořil teoretické předpoklady pro úspěšné transplantace kostní dřeně. Slavnostní oceňování se odehrálo 16. září v prostorách Kaiserštejnského paláce.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) povede Mgr. Kateřina Podrazilová, Ph.D., která vystřídá dosavadní ředitelku Mgr. Irenu Storovou, MHA. 19. 9. 2023 to oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Podrazilovou vybral do čela ústavu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na základě výsledků výběrového řízení. Podrazilová je předsedkyní lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, kde měla na starost agendu lékové politiky. V minulosti v SÚKL působila na postu ředitelky sekce cen a úhrad. Jejím úkolem bude zajistit bezproblémové fungování ústavu a zaměřit se především na dostupnost léků.
6. 9. 2023 odstartoval další 3D online kongres, tentokrát z Polska. 30denní kongres je určen lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům. Na programu budou mj. témata: management v lékárně, novinky v antibiotické terapii, nedostatek léků v lékárnách, ovlivnění mikrobiomu pomocí fytoterapie, cévní věk nebo historie polských lékáren. K vidění bude srdce ve virtuální místnosti a na své expozice zvou kongresoví partneři. Každý odborný blok VII. 3D 360° kongresu Healthcomm Professional je ohodnocený 7 body do systému CV, takže dohromady za oba vystudované bloky můžete získat od ČLnK 14 bodů. Registrujte se na www.healthcomm.cz