Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PROČ ŽENY TRPÍ ALZHEIMEREM ČASTEJI NEŽ MUŽI?



Výzkumy naznačují, že rozdíl nemusí být pouze důsledkem vyššího věku, kterého se ženy dožívají, ale také kombinací biologických, hormonálních či genetických faktorů. K pochopení složitých mechanismů, které jsou příčinou Alzheimerovy nemoci (AN), by mohla přispět také umělá inteligence.

AN je nejčastější formou demence, tvoří 60-80 % případů. Ačkoli může postihnout i padesátníky, riziko jejího vzniku se s věkem zvyšuje. Podle Národníhi zdravotnického informačního portálu NZIP se po 60. roce věku počet pacientů v této věkové skupině každých pět let zdvojnásobuje a až dvě třetiny nemocných tvoří ženy. Muži s touto nemocí ale přitom umírají dříve než ženy.1

Pohlaví, hormony anebo imunitní systém

Proč vůbec demence vzniká, není dosud zcela jasné.

„Kromě vyššího věku jsou známy faktory jako genetické predispozice, úrazy, životní styl, kardiovaskulární rizika, užívání alkoholu, vystavení toxickým látkám nebo infekce. Za největší rizikový faktor je však stále považován věk," říká prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Jako další možné příčiny AN související s pohlavím se uvádějí například rozdíly ve složení pohlavních chromozomů1, rozdílné způsoby života mužů a žen, rozdíly ve struktuře a metabolismu mozku a pohlavních hormonů. Tuto teorii podporuje například skutečnost, že trvá několik desetiletí, než AN přejde z počátečního stadia onemocnění do klinických příznaků. K těm patří ztráta paměti, zmatenost, poruchy řeči nebo zhoršení pozornosti. Mnoho žen prochází menopauzou přibližně ve stejné době, kdy se začíná rozvíjet tato preklinická forma nemoci. Vědci se proto domnívají, že ztráta pohlavního hormonu estrogenu může ženy v tomto období vystavit vyššímu riziku rozvoje AN. 

........................

Jedno vodítko, proč ženy žijí déle s AN, pochází z americké studie z roku 2020, která identifikovala gen KDM6A na chromozomu X jako potenciální faktor odolnosti. Exprese KDM6A je zvýšená u žen a je spojena s pomalejším kognitivním poklesem u stárnoucí populace. I když delší život může být příčinou zvýšené prevalence onemocnění u žen, nevysvětluje to všechno, což vede výzkumníky k hledání dalších vysvětlení.1

Další ze studií, na které pracovali v roce 2022 harvardští vědci, zase poukázala na to, že amyloid - tedy bílkovina, která se při AN nekontrolovaně hromadí v mozku a poškozuje ho, se v mozku ukládá v rámci boje proti infekcím. To může naznačovat, že tato nemoc je vlastně vedlejším produktem aktivity imunitního systému našeho mozku. A protože ženy trpí autoimunitními chorobami dvakrát častěji než muži, může se u nich vyskytovat i více těchto amyloidních plaků.2

........................

Neurologické potíže, nebo jen stárnutí?

Odhaduje se, že v současné době žije na světě více než 50 milionů lidí s tímto typem demence.  Výzkumy však ukazují, že většina pacientů není diagnostikována - v zemích s vysokými příjmy je v primární péči rozpoznáno a zdokumentováno pouze 20-50 % lidí s demencí, v rozvojových zemích dokonce jen 10 %.3

„Stanovení diagnózy hraje přitom u Alzheimerovy nemoci klíčovou roli, protože lze díky tomu zahájit včasnou léčbu a zpomalit progresi onemocnění," upozorňuje prof. Hort, a dodává: „U Alzheimerovy nemoci mohou změny v mozku nastat ale již patnáct až dvacet let před tím, než se naplno projeví."

Diagnostika Alzheimerovy nemoci je však složitý proces, který vyžaduje komplexní zhodnocení klinických příznaků a výsledků testů. Jedním z hlavních problémů je, že počáteční příznaky se často podobají příznakům normálního stárnutí nebo jiných neurologických poruch. Pro potvrzení diagnózy je nutné provést důkladné vyšetření, včetně testů paměti, kognitivních funkcí a neurozobrazovacích metod.

„Přesnost diagnózy může být ovlivněna také tím, že někteří pacienti s Alzheimerovou chorobou mohou mít současně i jiné neurologické problémy. Kromě toho neexistuje žádný definitivní diagnostický test, který by jednoznačně určil přítomnost onemocnění," upozorňuje prof. Hort.

Lidé s Alzheimerovou nemocí žijí v průměru asi osm let od stanovení diagnózy, ale v některých případech mohou žít 15-20 let či déle.4

V současné době neexistuje na Alzheimerovu nemoc žádný lék, který by jí zabránil nebo zastavil, i podpůrná léčba však může zpomalit progresi onemocnění. Klíčové je ale zahájit ji co nejdříve.

Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává již druhým rokem Mgr. Karel Šlegr. Ten se v sedmém pokračování serálu Nadějné molekuly zaměřil na vývoj léků proti Alzheimerově chorobě. ZDE

Umělá inteligence v praxi

Je dobře, že vzhledem k prodlužující se průměrné délce života a rostoucímu počtu lidí s demencí probíhají stále intenzivní klinické studie nových léčebných postupů a vyvíjí se nové metody diagnostiky. V této oblasti se intenzivně angažuje i česká společnost Neurona Lab, která pracuje na vývoji technologií využívajících umělou inteligenci k zajištění spolehlivé a rychlé diagnostiky nejen AN, ale i dalších neurodegenerativních onemocnění.

Po dokončení vývoje a certifikaci bude moci nabídnout hned tři typy softwarů využívajících AI - Neurona PET, Neurona ARIA a Neurona VOX.5

„V současné době se k diagnostice Alzheimerovy nemoci využívá MRI mozku. Rovněž se může použít pozitronová emisní topografie (PET) Vyšetření PET prokáže přítomnost beta amyloidu v mozku. Výsledkem vyšetření je informace, zda a kde se amyloid v mozku vyskytuje či nikoliv. Neurona PET využívá specifický algoritmus k výpočtu výstupu z obou vyšetření. Dokáže určit množství amyloidu v mozku, rozlišit změny v čase při opakovaných vyšetřeních a zpřesnit lokalizaci v mozku," vysvětluje MUDr. Pavlík, MBA, ze společnosti Neurona Lab.

Tyto funkce výrazně zlepší přesnost diagnostiky a lékaři budou moci také sledovat vývoj a případně i účinnost léčby onemocnění v čase. 

  • Zatímco Neurona PET bude schopen vyhodnocovat výstupy z magnetické rezonance a PET během několika minut, aplikace Neurona VOX se zaměřuje na vývoj algoritmu pro včasnou diagnostiku onemocnění prostřednictvím mobilní aplikace, která odhalí možné příznaky z nahrávek pacientova hlasu.
  • Technologie Neurona ARIA zase umožní rychlou a přesnou detekci komplikací léčby Alzheimerovy nemoci pomocí umělé inteligence, která rozpozná abnormality spojené s amyloidem.

Největší výzva nás ale teprve čeká. Jedná se o proces certifikace zdravotnického prostředku dle legislativy EU. Výzva je to především proto, že jde o nový a zcela unikátní software a neexistuje podobná metoda, se kterou bychom se mohli porovnávat," dodává MUDr. Pavlík.

Zdroj: INSIGHTERS


Literatura a reference:
1. Davis EJ, Broestl L, Abdulai-Saiku S, Worden K, Bonham LW, Miñones-Moyano E, Moreno AJ, Wang D, Chang K, Williams G, Garay BI, Lobach I, Devidze N, Kim D, Anderson-Bergman C, Yu GQ, Bílá CC, Harris JA, Miller BL, Bennett DA, Arnold AP, De Jager PL, Palop JJ, Panning B, Yokoyama JS, Mucke L, Dubal DB. Druhý chromozom X přispívá k odolnosti u myšího modelu Alzheimerovy choroby. Sci Transl Med. 2020 26. srpna; 12(558):EAAZ5677. DOI: 10.1126/scitranslmed.aaz5677. PMID: 32848093; PMCID: PMC8409261.
2. https://www.health.harvard.edu/blog/why-are-women-more-likely-to-develop-alzheimers-disease-202201202672
3. https://www.alzint.org/about/dementia-facts-figures/dementia-statistics/
4. https://www.nzip.cz/clanek/1314-alzheimerova-choroba
5. https://sj.news/s-umelou-inteligenci-na-alzheimera-neurona-lab-vyviji-reseni-pro-rychlou-a-vcasnou-diagnostiku/

PORUCHY PAMĚTI MOHOU OHROZIT ŽIVOT

ROZHOVOR NA TÉMA ALZHEIMEROVA CHOROBA S PROF. HORTEM

Zpět

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren, kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

STAN PROTI MELANOMU

Přijďte si zdarma a bez objednání vyšetřit pigmentová znaménka. Akce pro širokou veřejnost zaměřená na prevenci rakoviny kůže proběhne letos již po osmnácté. Generálním partnerem je lékárenská síť Dr. Max. V mobilních stanech vybavených nejmodernějšími dermatoskopy bude pro zájemce k dispozici nejen samotná diagnostika pigmentových znamének, ale také odborné poradenství ohledně vhodné ochrany před slunečním zářením. V loňském ročníku akce bylo vyšetřeno celkem 3 655 osob a odhaleno bylo 103 zhoubných nádorů. Stany se v dubnu 2024 otevřou vždy od 10 do 18 hodin: 22.–23. 4. Praha, Václavské náměstí; 29. 4. Brno, náměstí Svobody; 30. 4. Ostrava, Shopping Park Avion. Více na stan.denmelanomu.cz

LEGIONELÓZA NA VZESTUPU

Letos onemocnělo Legionelózou už 104 osob, meziročně nejvíc za posledních deset let. Odborníci ze SZÚ odhadují, že na vině může být častější snaha lidí ušetřit za ohřev vody. Bakterie Legionelly se množí velmi rychle při teplotách mezi 25 a 45 °C. Studenou vodu je proto potřeba držet pod 20 °C a teplou nad 50 - 60 °C s možností ji ještě přihřát, aby bakterie zahynuly. Bakterie Legionelly se šíří ve vodovodním potrubí, ale také klimatizací, aerosolem z domácích zvlhčovačů a fontán. Onemocnění obvykle začíná horečka, třesavka, bolení hlavy a svalová bolest. Následuje suchý neproduktivní kašel a bolesti na prsou a dochází k rychlému vývoji těžké formy pneumonie. K redukci bakterie ve vodě lze dojít pravidelnou spotřebou, termickou úpravou (teplota vody optimálně nad 55°C na všech místech systému) či chemickou dezinfekcí. Základem je ale pravidelná kontrola a údržba vodovodního systému.

SVĚTOVÝ DEN ZDRAVÍ 7. 4.

7. 4. 1950 vznikla Světová zdravotnická organizace – WHO (World Health Organization). Tento den je připomínkou, že bychom si měli neustále budovat a zlepšovat svou kvalitu života. Zároveň ukazuje, že se WHO neustále snaží o vymýcení různých nemocí, o snižování nemocnosti a úmrtí po celém světě. Činnost této organizace je zaměřena především na prevenci. 7. dubna se tedy zkuste zamyslet, kdy jste byli naposledy na preventivních prohlídkách a naplánujte si je! Ministr Zdraví, ideová a expertní interdisciplinární platforma spojující profesionály z různých oblastí, zjistila, že 14 % Čechů nepodstoupilo za posledních 10 let žádnou preventivní návštěvu u lékaře.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

verbální komunikace
neverbální komunikace
empatie