
Na preventivní prohlídky k praktickému lékaři chodí přibližně třetina populace. Tyto kontroly jsou zároveň často jedinou formou preventivní péče o vlastní zdraví, kterou pacienti dodržují. Rozsah vyšetření během jedné návštěvy pro dostatečnou prevenci ale mnohdy nemusí stačit.
Ambulantní specialisté přitom mohou zdravotní problémy odhalit mnohem dříve, díky přístrojům, které umožňují podrobnější rozsah prohlídek. Pacienti mohou na preventivní prohlídku zamířit přímo k nim, nepotřebují k tomu ani žádanku.
Pojištěnci mají na pravidelnou preventivní prohlídku u praktického lékaře nárok každé dva roky, přesto se podle loňské tiskové zprávy Svazu zdravotních pojišťoven na ně vydá jen 32 % české populace. A i když se za posledních pár let jejich procento zvýšilo, stále se však nevyrovná počtu preventivních prohlídek u našich západních sousedů. Ještě méně pacientů pak ví o tom, že preventivní vyšetření mohou podstoupit přímo u konkrétního specialisty - například kardiologa či neurologa. Přestože si za návštěvu připlatí, mají jistotu hloubkové a precizní diagnostiky v prostředí, které se úzce specializuje na jeho problém.
...............................
Ambulantní specialista je lékař, který se na rozdíl od praktického lékaře specializuje na konkrétní lékařský obor (např. kardiologie, neurologie, oftalmologie apod.) a zároveň poskytuje ambulantní péči.
...............................
„U ambulantních specialistů je návštěvnost preventivních prohlídek mnohem menší. Tvoří pouhých 5 % všech našich úkonů. Včasným záchytem onemocnění nebo odhalením rizika jeho vzniku přitom chráníme zdraví pacienta a zároveň snižujeme náklady na další léčbu. Předcházíme totiž zbytečným hospitalizacím a nutnosti nákladných operací," vysvětluje MUDr. Zorjan Jojko, kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů (SAS).
Ne vždy je nutná žádanka
Krok, kdy před odesláním na vyšetření ke specialistovi navštívíme svého praktického lékaře - nejčastěji s prosbou o žádanku - bere většina z nás jako nutnost a je tak trochu pozůstatkem z dob minulých. Běžná prohlídka u praktika ale nemusí problém vždy odhalit. Jediná kontrola za dva roky, kterou v současnosti hradí zdravotní pojišťovny v rámci prevence, sestává obvykle z rozhovoru s lékařem a takzvaného fyzikálního vyšetření. Jeho součástí, zaměřenou na srdce, bývá přeměření krevního tlaku, kontrola hladiny cukru a tuků v krvi, a v některých případech EKG natočené v klidovém stavu. Podle specialistů je to z hlediska prevence kriticky málo.
„Pro většinu pacientů prohlídkou u praktika veškerá preventivní péče končí a mají na dva roky tzv. vystaráno. Tento přístup je ale u některých onemocnění krátkozraký a může přinést komplikace. Pacientům, kteří mají podezření na konkrétní onemocnění, nebo jej mají v rodinné anamnéze, proto doporučujeme navštívit rovnou ambulanci specialisty, a to i bez žádanky," upozorňuje MUDr. Zorjan Jojko.
V čem spočívá výhoda návštěvy přímo u specialisty?
Především ve větší vybavenosti specializovaných ordinací, které jsou uzpůsobeny příslušné odbornosti lékaře, a přispívají ke stanovení preciznější diagnózy.
„Prohlídky u specialistů mají potenciál odhalit i subtilnější příznaky onemocnění. Pacientům se tak dostane léčby podstatně dříve, což je u většiny nemocí zásadní," říká MUDr. Jojko.
Další výhodou prohlídky u specialisty je také větší rozsah vyšetření a z toho plynoucí podstatně zvýšený rozsah informací, které pacient na jejím konci dostane. Stejně jako u praktického lékaře je totiž výstupem vyšetření lékařská zpráva. Předností vyšetření u specialisty je podle MUDr. Jojka také například mnohem hlubší praxe v oboru a zkušenosti se specifickými léčivy a léčebnými postupy. V neposlední řadě si pacienti ušetří cestu pro žádanku k praktickému lékaři a s ní spojené vysedávání v čekárně.
Preventivní vyšetření v závislosti na konkrétní specializaci v samoplátcovském režimu obvykle stojí minimálně několik stovek korun. Například vyšetření zjišťující přítomnost nepravidelností srdečního rytmu vyjde cca na 500, - Kč. Velmi podrobná kardiologická prohlídka se zátěžovým testem a ultrazvukovým vyšetřením srdce se pohybuje kolem 3.500 korun.
Zdroj: Tisková zpráva SAS, Insighters
Od poloviny října hlásí severní Čína nárůst chřipce podobných onemocnění ve srovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech. Čína má zavedené systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2 a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System. Předpokládá se, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení nemocnosti zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období. WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně.
Sněmovna schválila novelu Zákona o léčivech. Jde o největší propacientskou změnu za posledních 15 let. Stěžejní změnou je povinnost dodavatelů léčiv zajistit dodávky pro české pacienty 1 až 2 měsíce po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek jejich léku. Distributoři budou mít nově povinnost každý pracovní den poskytovat SÚKLu informaci o aktuálních skladových zásobách přípravků s omezenou dostupností. Jejich aktuální stav budou hlásit i lékárny, a díky tomu bude Ministerstvo zdravotnictví přesně vědět, kolik je daného přípravku v distribuci, k dispozici pro dodání do lékáren a kolik je ho ještě v lékárnách. Plošné rozdělení mezi lékárny má zajistit povinnost objednávat léčivý přípravek s omezenou dostupnosti pouze v množství obvyklém pro danou lékárnu, namísto vytváření neúměrných zásob. Schváleny nebyly návrhy týkající se zařazení léčiv do strategických rezerv státu a zavedení automatizovaných boxů pro léčivé přípravky s výdejem bez lékařského předpisu.