
Již 10 let funguje nezisková organizace Loono, tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších profesionálů, kteří věří, že by se neměli pacienti pouze léčit, ale vést k prevenci nejrůznějších onemocnění. Stojí za nimi kampaně za prevenci onkologických (#prsakoule) a kardiovaskulárních onemocnění (#zijessrdcem) i reprodukčního (#doledobry) a duševního zdraví (#dobrenitro). Loono spustilo i mobilní aplikaci Preventivka, která připomíná termíny preventivních prohlídek i důležitost samovyšetření.
Nyní se Loono snaží pomoci těhotným ženám, jak se vyznat v seznamu plánovaných vyšetření, které je během měsíců před samotným porodem čekají.
Na co se připravit? A co si mohou zařídit navíc?
„Počet vyšetření se může zdát na první pohled vysoký. Nicméně jejich cílem je zajistit, aby těhotenství proběhlo v klidu a bez komplikací. Monitoruje se během nich zdraví matky a vývoj dítěte, jeho růst a případné anatomické abnormality," vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono. „Pravidelné prohlídky a vyšetření představují klíčový prvek pro zdravé těhotenství i bezpečný porod a poskytují možnost zjištění a řešení potenciálních problémů včas," dodává.
Během celého těhotenství probíhají pravidelné kontroly u gynekologa, a to z počátku každé 4 týdny, ke konci těhotenství jednou týdně. Při nich se zjišťují případné zdravotní problémy, kontroluje se hmotnost a krevní tlak, provádí se vyšetření moči a lze provést i vaginální vyšetření. V rámci některých prohlídek může gynekolog využít také ultrazvuk.
I. trimestr
U gynekologa čeká ženu vstupní prohlídka a komplexní prenatální vyšetření. Kromě samotné prohlídky se provedou také krevní testy, během nichž se zjišťuje krevní skupina, protilátky proti červeným krvinkám i krevní obraz, a testy na HIV, syfilis a HBV, což je virus způsobující žloutenku typu B. Dojde také ke stanovení hladiny cukru v krvi.
Je možné nechat se vyšetřit i na přítomnost dalších onemocnění - například na zarděnky, pokud nebyla žena očkována, nebo na toxoplazmózu, která většinou probíhá bez příznaků, avšak může být pro nenarozené dítě zejména v prvním a druhém trimestru nebezpečná.
Mezi 11. - 13. týdnem by měla žena dojít na ultrazvukové vyšetření, které zkoumá počet plodů, jejich velikost a životaschopnost. Rozhodnout se může také pro tzv. kombinovaný screening v I. trimestru, který umožňuje stanovit míru rizika, zda bude dítě trpět vrozenou vývojovou vadou. Tento screening zahrnuje ultrazvukové vyšetření a krevní testy na akreditovaném pracovišti. Obvykle stojí okolo 1800 korun a není hrazen ze zdravotního pojištění. U většiny zdravotních pojišťoven na něj však mohou těhotné ženy čerpat příspěvek z fondu prevence.
II. trimestr
Také ve druhém trimestru probíhá velké ultrazvukové vyšetření, během kterého dochází k zhodnocení anatomie plodu, sleduje se poloha placenty i množství plodové vody. Nad rámec běžného screeningu je těhotným k dispozici vyšetření, které podrobněji hodnotí morfologii plodu, slouží k vyloučení vrozených vývojových vad a ultrazvukových známek změn v genetické výbavě dítěte. Opět se jedná o vyšetření, které není hrazeno pojišťovnou, nicméně můžete čerpat příspěvek.
Mezi 24. a 28. týdnem pak probíhá screening těhotenské cukrovky, tzv. oGTT (orální glukózový toleranční test), jehož cílem je zjistit, jak tělo reaguje na zátěž cukrem, neboť právě vysoká hladina krevního cukru může plod poškodit. Nejprve se odebírá nalačno krev z žíly, poté je nutné vypít 250 ml speciálního sladkého roztoku. Po 1 hodině a po 2 hodinách od vypití se opět odebírá krev.
III. trimestr
V tomto období dochází k dalším krevním testům, kdy se opět zkoumá krevní obraz a je možné znovu provést testy na HIV, HBV a syfilis. Mezi 30. a 32. týdnem probíhá ultrazvukové vyšetření, na kterém se mimo jiné sleduje pohybová aktivita dítěte. Navíc může žena podstoupit také ultrazvukový screening růstové restrikce plodu, který kontroluje růst miminka a slouží k včasné identifikaci případných problémů.
V posledních týdnech těhotenství ženu čeká také stěr z pochvy a konečníku na zjištění přítomnosti Streptokoka skupiny B. Zatímco pro ženu nepředstavuje tato bakterie prakticky žádné nebezpečí, dítě se může při průchodu porodními cestami nakazit závažnými infekcemi, jako je zápal plic, zánět mozkových blan nebo sepse, tedy systémový zánět organismu. U žen s pozitivním nálezem se proto během porodu podává antibiotikum v nitrožilní infuzi, které se dostane až do krevního oběhu dítěte, čímž jej před nákazou ochrání.
V období 36. a 37. týdne by měla mít žena také vybranou porodnici, ve které by chtěla rodit, a podstoupit v ní tzv. check-in, tedy vstupní kontrolu. Ženy ve vyšším stupni těhotenství také pravidelně absolvují kardiotokografické vyšetření obecně známé jako "monitor", během kterého se sleduje srdeční činnost plodu v souvislosti s jeho spontánními pohyby a aktivita dělohy. Jedná se o bezbolestné vyšetření pomocí dvou sond, které se přikládají na břicho těhotné ženy. Kardiotokografie se provádí před koncem těhotenství obvykle jednou týdně, u přenášejících žen častěji.
Během těhotenství by měla žena navštívit dvakrát svého zubaře a alespoň jednou svého praktického lékaře, který by jí měl natočit EKG, tedy záznam o srdeční aktivitě matky.
„Tento výčet obsahuje běžná vyšetření, které se týkají těhotných s nízkým rizikem. Ženy, u nichž lékaři identifikují konkrétní rizikový faktor, představují zvláštní kategorii. Způsob vyšetření a jejich frekvence je pak individuální a závisí přímo na zdravotním stavu konkrétní ženy," upozorňuje Kateřina Šédová. „Pokud by vám nebylo cokoliv jasné, určitě se nestyďte zeptat svého gynekologa," dodává.
Záštitu nad organizací Loono převzala 1. lékařská fakulta UK. Odbornými garanty jsou lékaři z oborů gynekologie, urologie, kardiologie, dermatovenerologie, praktického lékařství, výživy, psychiatrie i psychologie.
Více na www.loono.cz a sociálních sítích @Loonocz.
MOVEMBER TRADIČNĚ VYZÝVÁ K PREVENCI
PORODNÍ TRAUMA NENÍ JEDINOU PŘÍČINOU DUŠEVNÍ NEPOHODY RODIČEK
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.