
V České republice si podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) každoročně vyslechne z úst lékaře diagnózu rakoviny prsu více než 7 000 žen, z nichž až 1 600 nemoci podlehne. U žen se jedná o nejčastější nádorové onemocnění. Z hlediska pokročilosti onemocnění je pro zhoubný novotvar (ZN) prsu u žen typický záchyt v časných stadiích. V období 2014-2018 bylo více než tři čtvrtiny (78 %) nově diagnostikovaných ZN prsu u žen zachyceno v časném stadiu (klinické stadium I a II), což úzce souvisí s příznivou prognózou tohoto onemocnění.
Rakovina prsu se ale nevyhýbá ani mužům. Příznaky jsou podobné - pacienti si obvykle nahmatají tvrdou bulku v prsou nebo v podpaží. Muži ovšem ze studu nebo neznalosti často potřebné vyšetření oddalují.
Rakovina prsu je u mužů velmi vzácná, představuje přibližně 0,2 % ze všech diagnostikovaných nádorů2. I přesto se však jedná o závažné onemocnění, které není radno podcenit. Ohroženou skupinou jsou převážně muži ve věku 60-70 let. Jedním z hlavních příznaků je tvrdá, nebolestivá a nepravidelná bulka, která se může objevit na prsou nebo i v podpaží. Rakovina prsu na sebe může upozornit i vtaženou bradavkou nebo krvavým výtokem. U žen jsou čísla mnohem vyšší, než u mužů - ročně onemocní až 7 000 žen.1
Rakovina prsu je způsobena růstem rakovinných buněk v prsní tkáni, příčiny vzniku jsou stále nejasné.
„Mezi rizikové faktory vzniku karcinomu prsu u mužů patří cirhóza jater, vysoká hladina estrogenu v krvi, radioterapie nádorových onemocnění v oblasti hrudníku a samozřejmě rodinná anamnéza. Rakovina prsu u mužů není zdaleka tak častá jako u žen, právě proto je ale potřeba rozšířit povědomí o možném riziku," vysvětluje MUDr. Lucie Hallamová, lékařka mamodiagnostického screeningového centra EUC Kliniky Olomouc.
Mezi další rizikové faktory patří nadměrné pití alkoholu, obezita, špatné životní prostředí a styl, či genetický vliv. Nemoc se může projevit změnou velikosti, tvaru a vzhledu prsu, odlupováním kůže nebo ztuhnutím části prsu.
Nebezpečí výskytu rakoviny prsu je vyšší, pokud se v rodinné historii nemoc objevuje opakovaně. Je pak na místě zvážit i genetické vyšetření. Pro muže může být motivující stanovení možného rizika pro své děti, především dcery. Za karcinom mohou genetické mutace v genech BRCA1 a BRCA2 (Breast Cancer). U mužů zároveň existuje také vyšší riziko rakoviny prostaty v dřívějším věku nebo rakovina slinivky břišní.2
......................................
Zárodečné mutace v genech BRCA1 a BRCA2 jsou příčinou onemocnění zvaného syndrom hereditárního karcinomu prsu a vaječníků.
Představují zvýšené riziko vzniku nádorových onemocnění i dalších orgánů.
Onemocnění se dědí autozomálně dominantním způsobem. Pravděpodobnost, že vlohu zdědí, tedy mají obě pohlaví stejné. 2
......................................
Problém odhalí jednoduché vyšetření
Zatímco ženy od 45 let mají pravidelná mamografická vyšetření hrazená zdravotní pojišťovnou, muži takovou možnost nemají.
„Pokud si muži nahmatají nebolestivou bulku, nemusí to hned znamenat rakovinu prsu. Je však důležité tuto variantu vyloučit. Správnou diagnózu určí mamografie, případně i vyšetření ultrazvukem. Jako u každého onemocnění je důležité zahájit léčbu co nejdříve. Setkáváme se s tím, že muži dorazí na vyšetření až v pozdější fázi onemocnění, protože si nepřipouští, že by se jich něco takového týkalo. Důvodem však může být i stud," uzavírá MUDr. Hallamová.
Mezi nejspolehlivější metody odhalení nádoru patří mamografický screening. Vyšetření je zcela nebolestivé a trvá jen pár minut. V případě potvrzení nádoru se přistupuje k operačnímu odstranění, v některých případech se doporučuje radioterapie nebo chemoterapie. Vždy záleží na stavu pacienta a doporučení ošetřujícího lékaře.
Seznam smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro mamografický screening lze dohledat na stránkách zdravotních pojišťoven. Například skupina EUC, provozovatel 24 lékáren, zřídila 13 akreditovaných mamografických center po celé republice.
Zdroj: Tisková zpráva EUC
Reference:
2. https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/172/4068.pdf
Třetí zářijovou sobotu si připomínáme Světový den dárců kostní dřeně. Slaví se ve více než 50 zemích na všech kontinentech jako poděkování všem dárcům krvetvorných buněk. Český červený kříž oceňuje humánní přístup a obětavost těch, kteří darovali krvetvorné buňky za účelem záchrany zdraví či života, a letos počtvrté předal 43 dárcům Plaketu prof. Haška – významného českého imunologa, který svými mezinárodně uznávanými objevy vytvořil teoretické předpoklady pro úspěšné transplantace kostní dřeně. Slavnostní oceňování se odehrálo 16. září v prostorách Kaiserštejnského paláce.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) povede Mgr. Kateřina Podrazilová, Ph.D., která vystřídá dosavadní ředitelku Mgr. Irenu Storovou, MHA. 19. 9. 2023 to oznámilo ministerstvo zdravotnictví. Podrazilovou vybral do čela ústavu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na základě výsledků výběrového řízení. Podrazilová je předsedkyní lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven České republiky, kde měla na starost agendu lékové politiky. V minulosti v SÚKL působila na postu ředitelky sekce cen a úhrad. Jejím úkolem bude zajistit bezproblémové fungování ústavu a zaměřit se především na dostupnost léků.
6. 9. 2023 odstartoval další 3D online kongres, tentokrát z Polska. 30denní kongres je určen lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům. Na programu budou mj. témata: management v lékárně, novinky v antibiotické terapii, nedostatek léků v lékárnách, ovlivnění mikrobiomu pomocí fytoterapie, cévní věk nebo historie polských lékáren. K vidění bude srdce ve virtuální místnosti a na své expozice zvou kongresoví partneři. Každý odborný blok VII. 3D 360° kongresu Healthcomm Professional je ohodnocený 7 body do systému CV, takže dohromady za oba vystudované bloky můžete získat od ČLnK 14 bodů. Registrujte se na www.healthcomm.cz