Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



RAKOVINA PRSU SE TÝKÁ I MUŽŮ



V České republice si podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) každoročně vyslechne z úst lékaře diagnózu rakoviny prsu více než 7 000 žen, z nichž až 1 600 nemoci podlehne. U žen se jedná o nejčastější nádorové onemocnění. Z hlediska pokročilosti onemocnění je pro zhoubný novotvar (ZN) prsu u žen typický záchyt v časných stadiích. V období 2014-2018 bylo více než tři čtvrtiny (78 %) nově diagnostikovaných ZN prsu u žen zachyceno v časném stadiu (klinické stadium I a II), což úzce souvisí s příznivou prognózou tohoto onemocnění.

Rakovina prsu se ale nevyhýbá ani mužům. Příznaky jsou podobné - pacienti si obvykle nahmatají tvrdou bulku v prsou nebo v podpaží. Muži ovšem ze studu nebo neznalosti často potřebné vyšetření oddalují.

Rakovina prsu je u mužů velmi vzácná, představuje přibližně 0,2 % ze všech diagnostikovaných nádorů2. I přesto se však jedná o závažné onemocnění, které není radno podcenit. Ohroženou skupinou jsou převážně muži ve věku 60-70 let. Jedním z hlavních příznaků je tvrdá, nebolestivá a nepravidelná bulka, která se může objevit na prsou nebo i v podpaží. Rakovina prsu na sebe může upozornit i vtaženou bradavkou nebo krvavým výtokem. U žen jsou čísla mnohem vyšší, než u mužů - ročně onemocní až 7 000 žen.1

Rakovina prsu je způsobena růstem rakovinných buněk v prsní tkáni, příčiny vzniku jsou stále nejasné. 

„Mezi rizikové faktory vzniku karcinomu prsu u mužů patří cirhóza jater, vysoká hladina estrogenu v krvi, radioterapie nádorových onemocnění v oblasti hrudníku a samozřejmě rodinná anamnéza. Rakovina prsu u mužů není zdaleka tak častá jako u žen, právě proto je ale potřeba rozšířit povědomí o možném riziku," vysvětluje MUDr. Lucie Hallamová, lékařka mamodiagnostického screeningového centra EUC Kliniky Olomouc. 

Mezi další rizikové faktory patří nadměrné pití alkoholu, obezita, špatné životní prostředí a styl, či genetický vliv. Nemoc se může projevit změnou velikosti, tvaru a vzhledu prsu, odlupováním kůže nebo ztuhnutím části prsu.

Nebezpečí výskytu rakoviny prsu je vyšší, pokud se v rodinné historii nemoc objevuje opakovaně. Je pak na místě zvážit i genetické vyšetření. Pro muže může být motivující stanovení možného rizika pro své děti, především dcery. Za karcinom mohou genetické mutace v genech BRCA1 a BRCA2 (Breast Cancer). U mužů zároveň existuje také vyšší riziko rakoviny prostaty v dřívějším věku nebo rakovina slinivky břišní.2

 ......................................

Zárodečné mutace v  genech BRCA1 a  BRCA2 jsou příčinou onemocnění zvaného syndrom hereditárního karcinomu prsu a vaječníků.

Představují zvýšené riziko vzniku nádorových onemocnění i dalších orgánů.

Onemocnění se dědí autozomálně dominantním způsobem. Pravděpodobnost, že vlohu zdědí, tedy mají obě pohlaví stejné. 2

 ......................................

Problém odhalí jednoduché vyšetření

Zatímco ženy od 45 let mají pravidelná mamografická vyšetření hrazená zdravotní pojišťovnou, muži takovou možnost nemají.

„Pokud si muži nahmatají nebolestivou bulku, nemusí to hned znamenat rakovinu prsu. Je však důležité tuto variantu vyloučit. Správnou diagnózu určí mamografie, případně i vyšetření ultrazvukem. Jako u každého onemocnění je důležité zahájit léčbu co nejdříve. Setkáváme se s tím, že muži dorazí na vyšetření až v pozdější fázi onemocnění, protože si nepřipouští, že by se jich něco takového týkalo. Důvodem však může být i stud," uzavírá MUDr. Hallamová.

Mezi nejspolehlivější metody odhalení nádoru patří mamografický screening. Vyšetření je zcela nebolestivé a trvá jen pár minut. V případě potvrzení nádoru se přistupuje k operačnímu odstranění, v některých případech se doporučuje radioterapie nebo chemoterapie. Vždy záleží na stavu pacienta a doporučení ošetřujícího lékaře.

Seznam smluvních poskytovatelů zdravotních služeb pro mamografický screening lze dohledat na stránkách zdravotních pojišťoven. Například skupina EUC, provozovatel 24 lékáren, zřídila 13 akreditovaných mamografických center po celé republice.

Zdroj: Tisková zpráva EUC

Reference:

1. https://www.prolekare.cz/casopisy/rozhledy-v-chirurgii/2010-10/karcinom-prsu-u-muzu-nase-zkusenosti-33948

2. https://www.linkos.cz/files/klinicka-onkologie/172/4068.pdf

Zpět

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

SVĚTOVÝ DEN DÁRCŮ KRVE

Poselstvím Světového dne dárců krve, který připadá na 14. 6., je upozornit na pacienty potřebující transfuzní přípravky a zdůraznit nezastupitelnou roli dárců krve nebo krevní plazmy. V České republice daruje v nemocničních transfúzních zařízeních každoročně přibližně 225 tisíc dárců krve, přesto je jich stále nedostatek. Například ve Fakultním transfuzním oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) by jich potřebovali až o 10 000 více. VFN nejvíce bojuje s nedostatkem krevních skupin A a 0, rovněž stále chybí krev krevních skupin RhD negativních. U příležitosti Světového dne dárců připravila VFN v Praze setkání a zároveň malé poděkování pravidelným dárcům i těm, kteří přijdou darovat poprvé. Od 7:00 do 10:00 hodin čeká 14. 6. 2024 všechny dárce v prostranství před Fakultním transfuzním oddělením VFN káva a malé občerstvení, kolo štěstí i drobné dárky. Darovat krev může každý zdravý člověk, muž či žena ve věku 18–65 let. Tělesná hmotnost dárce krve by měla být minimálně 50 kg. Bližší informace k podmínkám darování krve na stránkách Fakultního transfuzního oddělení VFN (vfn.cz)

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY