"Velikost člověka se nedá měřit jen centimetry od temene k patě. Je totiž trojrozměrná. Určuje ji hloubka duše, šířka srdce, výška intelektu."

Autorem těchto krásných vět je prý Vlastimil Brodský - a měl nepochybně pravdu. Přesto však je skvělé, že už dnes umíme řešit poruchy růstu, to znamená velmi malý vzrůst v dětském období, který dříve končil netypicky malou výškou i v dospělém věku.

Tělesná výška je obvykle dědičná, ale občas dochází k nápadným rozdílům, a to i mezi sourozenci téhož pohlaví.

Jak to funguje?

Nové výzkumy prokázaly, že hlavní strukturou v těle, která řídí růst, je růstová chrupavka dlouhých kostí končetin. Děti ji mají na obou koncích stehenních a lýtkových kostí a na dlouhých kostech paží. Tato chrupavka existuje pouze u rostoucího dítěte. Nezralé zásobní buňky (chondrocyty) se v ní působením různých vlivů množí, vyzrávají a jsou základem definitivní kosti.

Růstová chrupavka má klidovou vrstvu - zásobárnu chondrocytů, proliferativní vrstvu, ve které se chondrocyty množí, a hypertrofickou zónu, kde se vytvářejí kostní trámce, kost se prodlužuje a nakonec zvápenatí. Krev, která k růstové chrupavce proudí, přivádí k ní i růstový hormon a také hormony štítné žlázy, nadledvin a pohlavní hormony. Pokud k této chrupavce přicházejí zánětlivé působky, růst se přechodně utlumí - dětský organismus bojuje s nemocí a „šetří síly". Na množení a zrání chondrocytů a tím i růst kostí mají výrazný vliv geny, které určují vzájemné vazby mezi chondrocyty, mezibuněčnou hmotou a dalšími strukturami růstové chrupavky.

Nezralé zásobní buňky zanikají na počátku dospělosti; tělesný růst je ukončen po pubertě,

u dívek zpravidla mezi 14. a 15. rokem, u chlapců mezi 15. a 17. rokem.

Růst je obrazem zdravotního stavu

Růst je jakýmsi zrcadlem zdravotního stavu dítěte, a tak se sleduje během preventivních prohlídek. Každé období - nitroděložní růst, rychlý růst do prvních dvou let života dítěte a později růstové zrychlení v období dospívání má své zákonitosti a zaznamenává se do tzv. percentilových grafů.

Malý vzrůst nebo zpomalení růstu je důvodem pro celkové vyšetření dítěte; praktický lékař pro děti a dorost při něm obvykle spolupracuje s endokrinologem. Vyšetření se zaměřuje na možnost objevení některého z chronických onemocnění (např. intoleranci lepku, chronické onemocnění střev, ledvin, srdce...), zkoumá se funkce štítné žlázy a riziko nedostatečné tvorby růstového hormonu v podvěsku mozkovém, u dívek je nutné vyloučit Turnerův syndrom (chromozomální odchylku), posuzuje se i familiární malý vzrůst daný rodinnými dispozicemi. Řadu poznatků lékaři získali díky nejnovějším metodám genetického vyšetřování (next generation sequencing), díky kterému lze naráz „přečíst" všech 21 tisíc lidských genů. Zpracování výsledků je však velmi náročné.

Léčení pomocí růstového hormonu

V první řadě se lékař snaží léčit případná onemocnění, které vyvolalo poruchu růstu. Pro děti s prokázanou nedostatečnou tvorbou růstového hormonu je dnes k dispozici biosyntetický růstový hormon. Podává se vždy večer před spaním pomocí speciálních aplikátorů a per do podkoží stehna. Aplikace v podstatě nebolí, děti si rychle zvyknou. Léčba tímto hormonem příznivě ovlivňuje i růst dívek s Turnerovým syndromem, stav dětí s poruchou SHOX genu (ten řídí růst kostí) nebo s růstovým selháním z důvodů nitroděložního opoždění růstu.

„Růstový hormon už pomohl desítkám tisíc dětí na světě," doplňuje prof. MUDr. Jan Lebl, CSc., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

„Efekt této léčby závisí na její délce, proto by měla být zahájena co nejdříve. Bohužel u řady malých pacientů s růstovou poruchou je problém rozpoznán pozdě a tím je délka léčby limitována, protože po pubertě růstová chrupavka zaniká. Růstový hormon je látka tělu vlastní, a proto bezpečná."

Mgr. Jana Ulíková

Designed by Freepik