Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



S DEFICITEM VITAMINU D JSME ZRANITELNĚJŠÍ



Náchylnější k chřipce nebo respiračním onemocněním jsou lidé, kteří mají nedostatek vitaminu D. Na tuto skutečnost upozorňují rozsáhlé vědecké studie z Číny, Itálie nebo Polska.2-6 Z výzkumů dále vyplývá, že pacienti s deficitem vitaminu D nemoci hůře prožívají. Vitamin, který lidé získávají především ze slunečního záření, chybí podle odhadů až jednomu ze sedmi Čechů.

„Je dokázáno, že nedostatek vitaminu D přímo ovlivňuje náš imunitní systém a dělá jej zranitelnějším vůči okolním vlivům. Lidé s jeho deficitem jsou náchylnější k infekčním nemocem, jako je covid nebo chřipka. Studie opakovaně prokázaly, že lidé nakažení covidem, kterým zároveň chyběl vitamin D, byli častěji hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče a také na nemoc více umírali," vysvětluje prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN a LF Olomouc. 

Přestože vitamin D chybí každému sedmému Čechovi, o jeho nedostatečné hladině se lidé dozví často až v momentě, kdy jim způsobí zdravotní komplikace. Například ženám v menopauze, u nichž lékař odhalí řídnutí kostí. Právě osteoporóza je jednou z typických nemocí, kterou má nedostatek vitaminu D na svědomí. Spojován ale bývá také se srdečními potížemi, depresemi nebo rakovinou.

„Nedostatek vitaminu D většinou odhalíme u starších lidí, trápí ale bezesporu i mladší generaci. Na naší klinice jsme prováděli zkušební měření mezi personálem a mnoha mladým kolegům vyšla velmi nízká hodnota," popisuje prof. Sovová. Podle ní za to může moderní styl života.

Kolik vitaminu D lidé získají, ovlivňuje také míra pigmentace kůže. Čím tmavší barvu pokožka má, tím hůř se vitamin D do těla dostává. Sledování dnů s dostatkem slunečního svitu pro vstřebávání vitaminu D umožňují i některé mobilní aplikace. Vitamin D je totiž nejlépe vstřebáván kůží pod určitým úhlem, kterého sluneční paprsky v Česku dosahují především v létě.

„Lidé ale často na slunce vůbec nechodí. Do práce jedou autem, přes den sedí v kanceláři a domů se vrací až večer. Nemají tak šanci si hodnotu vitaminu ‚dobít'. Vstřebávání vitaminu D zhoršují i opalovací krémy, které chrání proti škodlivému záření, ale současně částečně blokují pozitivní sluneční vlivy, jako je právě tvorba vitaminu D. Samozřejmě nedoporučuji, aby lidé chodili bez ochrany za pravého poledne na slunce, ale zcela se mu vyhýbat také není prospěšné," říká prof. Sovová. 

.............................................

V České republice nedopadá mezi říjnem a březnem dostatek UVB záření, takže minimálně v tomto období se stávají potraviny výhradním zdrojem vitaminu D. Pro některé populační skupiny, které ať už z jakýchkoliv důvodů nevyužívají sluneční osvit, i když je to ve zbývajících měsících teoreticky možné, nebo jsou limitování jinými faktory (onemocnění ledvin, jater...), se pak strava stává výhradním zdrojem vitaminu D celoročně.1

.............................................

Kromě pobytu na slunci lze menší množství vitaminu D získat z potravin. Nejvhodnější jsou tresčí játra, tučné ryby, vajíčka nebo mléčné výrobky.

„Strava je sice menším zdrojem než sluneční záření, nicméně oba zdroje jsou pro nás nejlepší, protože jsou přirozené. Pokud ale tyto zdroje nemáme, lze ‚déčko' do těla dodat ve formě tablet. Vzhledem k počtu lidí s deficitem vitaminu D byl měly dorovnání hladiny zvážit zejména rizikové osoby, tedy lidé starší 65 let, obézní, diabetici, těhotné ženy a lidé s nemocnými játry nebo ledvinami, a to hlavně v zimním období," upozorňuje prof. Sovová. Rizikoví lidé podle ní mohou sáhnout po doplňku stravy ve formě tablet i bez znalosti své hladiny vitamínu D, protože při dodržení doporučeného denního dávkování nemůže dojít k předávkování. EFSA doporučuje maximální limit pro ženy a dospělé osoby 100 ug/den (to je 4000 IU na den).1 

Nedostatek vitaminu D je často definován jako hladina 25(OH)D < 50 nmol/litr krevního séra (20 ng/ml).

Koncentrace nad 75nmol/litr krevního séra jsou považovány za dostatečné.

Pro starší osoby se také uvádí, že příjem vitaminu D pro ženy by měl být alespoň 15 ug/den (600 IU denně pro osoby do 70 let) a 20 ug/den (800 IU denně) pro starší osoby. 1

Zdroj: Tisková zpráva: Čechům chybí vitamin D. Jeho nedostatek může zhoršit průběh covidu i chřipek, MaVePR

Reference:
1. Bischofová S, Ruprich J. Vitamin D a ženské zdraví. Centrum zdraví, výživy a potravin, SZÚ, http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/vitamin-d-a-zenske-zdravi
2. Liu N, Sun J, Wang X, Zhang T, Zhao M, Li H. Low vitamin D status is asso- ciated with coronavirus disease 2019 outcomes: a systematic review and meta-analysis. Int J Infect Dis. 2021;104:58-64.
3. Petrelli F, Luciani A, Perego G, Dognini G, Colombelli PL, Ghidini A. Thera- peutic and prognostic role of vitamin D for COVID-19 infection: A systematic review and meta-analysis of 43 observational studies. J Steroid Biochem Mol Biol. 2021;211:105883.
4. Pereira M, Dantas Damascena A, Galvão Azevedo LM, de Almeida Olive- ira T, da Mota Santana J. Vitamin D deficiency aggravates COVID-19: systematic review and meta-analysis. Crit Rev Food Sci Nutr. 2022;62(5):1308-16.
5. Wang Z, Joshi A, Leopold K, Jackson S, Christensen S, Nayfeh T, et al. Association of vitamin D deficiency with COVID-19 infection severity: Syste- matic review and meta-analysis. Clin Endocrinol (Oxf ). 2022;96(3):281-7.
6. Szarpak L, Filipiak KJ, Gasecka A, Gawel W, Koziel D, Jaguszewski MJ, et al. Vitamin D supplementation to treat SARS-CoV-2 positive patients. Eviden- ce from meta-analysis. Cardiol J. 2021

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME