
Náchylnější k chřipce nebo respiračním onemocněním jsou lidé, kteří mají nedostatek vitaminu D. Na tuto skutečnost upozorňují rozsáhlé vědecké studie z Číny, Itálie nebo Polska.2-6 Z výzkumů dále vyplývá, že pacienti s deficitem vitaminu D nemoci hůře prožívají. Vitamin, který lidé získávají především ze slunečního záření, chybí podle odhadů až jednomu ze sedmi Čechů.
„Je dokázáno, že nedostatek vitaminu D přímo ovlivňuje náš imunitní systém a dělá jej zranitelnějším vůči okolním vlivům. Lidé s jeho deficitem jsou náchylnější k infekčním nemocem, jako je covid nebo chřipka. Studie opakovaně prokázaly, že lidé nakažení covidem, kterým zároveň chyběl vitamin D, byli častěji hospitalizovaní na jednotkách intenzivní péče a také na nemoc více umírali," vysvětluje prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, z Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FN a LF Olomouc.
Přestože vitamin D chybí každému sedmému Čechovi, o jeho nedostatečné hladině se lidé dozví často až v momentě, kdy jim způsobí zdravotní komplikace. Například ženám v menopauze, u nichž lékař odhalí řídnutí kostí. Právě osteoporóza je jednou z typických nemocí, kterou má nedostatek vitaminu D na svědomí. Spojován ale bývá také se srdečními potížemi, depresemi nebo rakovinou.
„Nedostatek vitaminu D většinou odhalíme u starších lidí, trápí ale bezesporu i mladší generaci. Na naší klinice jsme prováděli zkušební měření mezi personálem a mnoha mladým kolegům vyšla velmi nízká hodnota," popisuje prof. Sovová. Podle ní za to může moderní styl života.
Kolik vitaminu D lidé získají, ovlivňuje také míra pigmentace kůže. Čím tmavší barvu pokožka má, tím hůř se vitamin D do těla dostává. Sledování dnů s dostatkem slunečního svitu pro vstřebávání vitaminu D umožňují i některé mobilní aplikace. Vitamin D je totiž nejlépe vstřebáván kůží pod určitým úhlem, kterého sluneční paprsky v Česku dosahují především v létě.
„Lidé ale často na slunce vůbec nechodí. Do práce jedou autem, přes den sedí v kanceláři a domů se vrací až večer. Nemají tak šanci si hodnotu vitaminu ‚dobít'. Vstřebávání vitaminu D zhoršují i opalovací krémy, které chrání proti škodlivému záření, ale současně částečně blokují pozitivní sluneční vlivy, jako je právě tvorba vitaminu D. Samozřejmě nedoporučuji, aby lidé chodili bez ochrany za pravého poledne na slunce, ale zcela se mu vyhýbat také není prospěšné," říká prof. Sovová.
.............................................
V České republice nedopadá mezi říjnem a březnem dostatek UVB záření, takže minimálně v tomto období se stávají potraviny výhradním zdrojem vitaminu D. Pro některé populační skupiny, které ať už z jakýchkoliv důvodů nevyužívají sluneční osvit, i když je to ve zbývajících měsících teoreticky možné, nebo jsou limitování jinými faktory (onemocnění ledvin, jater...), se pak strava stává výhradním zdrojem vitaminu D celoročně.1
.............................................
Kromě pobytu na slunci lze menší množství vitaminu D získat z potravin. Nejvhodnější jsou tresčí játra, tučné ryby, vajíčka nebo mléčné výrobky.
„Strava je sice menším zdrojem než sluneční záření, nicméně oba zdroje jsou pro nás nejlepší, protože jsou přirozené. Pokud ale tyto zdroje nemáme, lze ‚déčko' do těla dodat ve formě tablet. Vzhledem k počtu lidí s deficitem vitaminu D byl měly dorovnání hladiny zvážit zejména rizikové osoby, tedy lidé starší 65 let, obézní, diabetici, těhotné ženy a lidé s nemocnými játry nebo ledvinami, a to hlavně v zimním období," upozorňuje prof. Sovová. Rizikoví lidé podle ní mohou sáhnout po doplňku stravy ve formě tablet i bez znalosti své hladiny vitamínu D, protože při dodržení doporučeného denního dávkování nemůže dojít k předávkování. EFSA doporučuje maximální limit pro ženy a dospělé osoby 100 ug/den (to je 4000 IU na den).1
Nedostatek vitaminu D je často definován jako hladina 25(OH)D < 50 nmol/litr krevního séra (20 ng/ml).
Koncentrace nad 75nmol/litr krevního séra jsou považovány za dostatečné.
Pro starší osoby se také uvádí, že příjem vitaminu D pro ženy by měl být alespoň 15 ug/den (600 IU denně pro osoby do 70 let) a 20 ug/den (800 IU denně) pro starší osoby. 1
Zdroj: Tisková zpráva: Čechům chybí vitamin D. Jeho nedostatek může zhoršit průběh covidu i chřipek, MaVePR
Reference:
1. Bischofová S, Ruprich J. Vitamin D a ženské zdraví. Centrum zdraví, výživy a potravin, SZÚ, http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/vitamin-d-a-zenske-zdravi
2. Liu N, Sun J, Wang X, Zhang T, Zhao M, Li H. Low vitamin D status is asso- ciated with coronavirus disease 2019 outcomes: a systematic review and meta-analysis. Int J Infect Dis. 2021;104:58-64.
3. Petrelli F, Luciani A, Perego G, Dognini G, Colombelli PL, Ghidini A. Thera- peutic and prognostic role of vitamin D for COVID-19 infection: A systematic review and meta-analysis of 43 observational studies. J Steroid Biochem Mol Biol. 2021;211:105883.
4. Pereira M, Dantas Damascena A, Galvão Azevedo LM, de Almeida Olive- ira T, da Mota Santana J. Vitamin D deficiency aggravates COVID-19: systematic review and meta-analysis. Crit Rev Food Sci Nutr. 2022;62(5):1308-16.
5. Wang Z, Joshi A, Leopold K, Jackson S, Christensen S, Nayfeh T, et al. Association of vitamin D deficiency with COVID-19 infection severity: Syste- matic review and meta-analysis. Clin Endocrinol (Oxf ). 2022;96(3):281-7.
6. Szarpak L, Filipiak KJ, Gasecka A, Gawel W, Koziel D, Jaguszewski MJ, et al. Vitamin D supplementation to treat SARS-CoV-2 positive patients. Eviden- ce from meta-analysis. Cardiol J. 2021
Od 1. ledna 2024 bude očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od nového roku je uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let. Vakcínami proti HPV zdravotníci očkují již od roku 2006.
Od poloviny října hlásí severní Čína nárůst chřipce podobných onemocnění ve srovnání se stejným obdobím v předchozích třech letech. Čína má zavedené systémy pro zachycování informací o trendech v oblasti chřipky, chřipce podobných onemocnění, RSV a SARS-CoV-2 a hlášení do sítí jako je Global Influenza Surveillance and Response System. Předpokládá se, že původcem u velkého počtu případů je Mycoplasma pneumoniae. U aktuálně se vyskytujícího onemocnění nicméně nejsou příznaky zcela typické pro infekci M. pneumoniae, u případů není popisován kašel a je přítomna vysoká teplota a nález nodulů na rentgenovém snímku plic. Čínské úřady připisovaly toto zvýšení nemocnosti zrušení omezení COVID-19 a příchodu chladného období. WHO pozorně sleduje situaci a je v úzkém kontaktu s národními úřady v Číně.
Sněmovna schválila novelu Zákona o léčivech. Jde o největší propacientskou změnu za posledních 15 let. Stěžejní změnou je povinnost dodavatelů léčiv zajistit dodávky pro české pacienty 1 až 2 měsíce po nahlášení přerušení nebo ukončení dodávek jejich léku. Distributoři budou mít nově povinnost každý pracovní den poskytovat SÚKLu informaci o aktuálních skladových zásobách přípravků s omezenou dostupností. Jejich aktuální stav budou hlásit i lékárny, a díky tomu bude Ministerstvo zdravotnictví přesně vědět, kolik je daného přípravku v distribuci, k dispozici pro dodání do lékáren a kolik je ho ještě v lékárnách. Plošné rozdělení mezi lékárny má zajistit povinnost objednávat léčivý přípravek s omezenou dostupnosti pouze v množství obvyklém pro danou lékárnu, namísto vytváření neúměrných zásob. Schváleny nebyly návrhy týkající se zařazení léčiv do strategických rezerv státu a zavedení automatizovaných boxů pro léčivé přípravky s výdejem bez lékařského předpisu.