Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ŠESTÝ SMYSL?



Snad už od první třídy základky víme, že máme pět smyslů, díky kterým poznáváme svět. Většina z nás si možná myslí, že ten šestý je jakási intuice, předvídavost, tušení...

K těmto vstupním a základním branám informací, které nám dává zrak, sluch čich, chuť a hmat, nověji řadíme třeba vestibulární aparát, který nás informuje o rovnováze, nervus vagus o stavu vnitřních orgánů, a také sem patří tzv. čidla bolesti a v řadě nikoli poslední imunitní systém.

„Někteří lidé jsou na senzorické informace velmi citliví až přecitlivělí," píše prof. Pavel Kolář (Posilování stresem - cesta k odolnosti). „Jsou přehlceni vjemy a důsledkem je smyslové přetížení a častější nemocnost.

A pak je tu věta, kterou by někteří z nás ,tesali do kamene': „Citlivější lidé jsou schopni větší empatie, v důsledku čehož mívají často život složitější, ale o to bohatší."

Pavel Kolář v této souvislosti připomíná Josefa Čapka a jeho Kulhavého poutníka... "Pocit, že putujeme po světě, aniž bychom s konečnou platností poznali klid a spokojenost, a dosáhli konečného a definitivního poznání; jdeme po cestě, která je někdy radostná k zbláznění, a jindy hodně smutná... Nevíme, zda je smyslem a účelem cesta samotná, víme jen jediné - na konci bude smrt, stejně platná pro každého..."

A teď něco veselejšího a pro cestu životem praktičtějšího: naše smysly mají vždy propojení na tělesné funkce a významně ovlivňují jejich kvalitu.

Každý máme svou vůni

Pavel Kolář píše mimo jiné mnoho zajímavého o čichu. Normální jedinec prý rozezná asi čtyři tisíce pachů, trénovaný daleko víc. Každý člověk má svou vůni, stejně charakteristickou jako otisk prstu. Podle ní poznáme některé nemoci - cukrovku, angínu, některá onkologické nemoci, psi prý poznají, že má nemocný covid. Vdechne-li člověk známou vůni, i když se s ní mnoho let nesetkal, octne se na onom místě znovu - v pokoji u babičky, v dědečkově starém autě, v lese svého dětství.

Vůně je zásadní i pro výběr partnera. Jeden dávný pan profesor, jmenoval se Komárek, prý varoval studenty před manželstvím s dívkou, která dotyčnému „nevoní" - a nemyslel tím parfém. Zrak podle něj není důležitý, krása zevšední, hmat klame, zvyknout si je podle něj možné i na ženské skřehotání, ale čich oklamat nelze.

Problémy s čichem mohou signalizovat i některá závažná onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba i roztroušená skleróza. A v poslední době? Jakmile ztratíme čich, už si téměř definitivně diagnostikujeme covid. 

Nově objevená chuť

Primární úkol chuti prý bylo odlišení jedlé a nejedlé potravy. V této souvislosti uvádíme několik zajímavostí; sladká potravina se nám líbí i proto, že obvykle obsahuje mnoho jednoduchých cukrů, které náš mozek miluje. A pozor, sůl je jednou z prvních návykových látek a zkracuje nám život, protože přispívá k rozvoji kardiovaskulárních a ledvinových chorob. To koneckonců víme, ale možná nevíme, která je poslední, v roce 2000 objevená chuť, a to umami. Nachází se uprostřed jazyka a slouží k rozpoznání obsahu kyseliny glutamové a jejích solí. Informuje mozek zejména o obsahu živočišných bílkovin v potravě. 

Zrak a sluch

Oběma těmto smyslům věnuje profesor ve své knize několik desítek stránek. Nepochybně i proto, že výrazně ovlivňují jejich významnou souvislost s pohybovými schopnostmi sportovců, která profesor Kolář umí léčit a vyléčit. Ale přece jen připomenutí potíží, s nimiž se mnozí z nás potýkají - závratě. Nejde jen o postižení vnitřního ucha, ale i o -  zjednodušeně řečeno - úzkostné emoce nebo vestibulární migrénu. Příčinou závratí mohou být i poruchy srdečního rytmu, ischemická srdeční porucha, problémy s krevním oběhem, nedostatek červených krvinek nebo plicní choroby. Anebo, jak by řekl i laik, i horké letní klima. I poruchy tohoto typu (kromě počasí) umí profesor Kolář léčit. 

Šestý je nervus vagus

A teď ke zmíněnému šestému smyslu. Náš mozek přijímá informace, díky našim pěti smyslům, o stavu vnějšího světa. O našem vnitřním světě - o stavu našeho žaludku, jícnu, střev, slinivky - informuje nervus vagus. A co je důležité - i ten významně ovlivňuje naše pocity, emoce a nálady.

„Vnímáme například nechutenství, vyčerpání a slabost, ale i úzkost, smutek nebo hněv (od toho pochází „žlučovitost"), ale i slast a radost. Naše vnitřní prostředí ovlivňuje naše emocionalitu i náladu a má zásadní vliv na naše chování," říká profesor Kolář. 

Naše tělo a duše v sobě skrývají obrovský potenciál udělat nás nejen odolnými, ale i šťastnými. Využijme ho a vezměme odpovědnost za své zdraví a kvalitu svého života do vlastních rukou. Po přečtení knihy se to mnozí z nás naučí, anebo se o to aspoň se střídavými úspěchy pokusí.

Mgr. Jana Ulíková 

Pavel Kolář
Posilování stresem - Cesta k odolnosti
Nakladatelství: Universum, 2021
ISBN: 978-80-242-7465-2

Mohlo by vás dále zajímat:

MEDICÍNA ODPOČINEK PODCEŇUJE

Zpět

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

SVĚTOVÝ DEN DÁRCŮ KRVE

Poselstvím Světového dne dárců krve, který připadá na 14. 6., je upozornit na pacienty potřebující transfuzní přípravky a zdůraznit nezastupitelnou roli dárců krve nebo krevní plazmy. V České republice daruje v nemocničních transfúzních zařízeních každoročně přibližně 225 tisíc dárců krve, přesto je jich stále nedostatek. Například ve Fakultním transfuzním oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) by jich potřebovali až o 10 000 více. VFN nejvíce bojuje s nedostatkem krevních skupin A a 0, rovněž stále chybí krev krevních skupin RhD negativních. U příležitosti Světového dne dárců připravila VFN v Praze setkání a zároveň malé poděkování pravidelným dárcům i těm, kteří přijdou darovat poprvé. Od 7:00 do 10:00 hodin čeká 14. 6. 2024 všechny dárce v prostranství před Fakultním transfuzním oddělením VFN káva a malé občerstvení, kolo štěstí i drobné dárky. Darovat krev může každý zdravý člověk, muž či žena ve věku 18–65 let. Tělesná hmotnost dárce krve by měla být minimálně 50 kg. Bližší informace k podmínkám darování krve na stránkách Fakultního transfuzního oddělení VFN (vfn.cz)

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY