Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ŠESTÝ SMYSL?



Snad už od první třídy základky víme, že máme pět smyslů, díky kterým poznáváme svět. Většina z nás si možná myslí, že ten šestý je jakási intuice, předvídavost, tušení...

K těmto vstupním a základním branám informací, které nám dává zrak, sluch čich, chuť a hmat, nověji řadíme třeba vestibulární aparát, který nás informuje o rovnováze, nervus vagus o stavu vnitřních orgánů, a také sem patří tzv. čidla bolesti a v řadě nikoli poslední imunitní systém.

„Někteří lidé jsou na senzorické informace velmi citliví až přecitlivělí," píše prof. Pavel Kolář (Posilování stresem - cesta k odolnosti). „Jsou přehlceni vjemy a důsledkem je smyslové přetížení a častější nemocnost.

A pak je tu věta, kterou by někteří z nás ,tesali do kamene': „Citlivější lidé jsou schopni větší empatie, v důsledku čehož mívají často život složitější, ale o to bohatší."

Pavel Kolář v této souvislosti připomíná Josefa Čapka a jeho Kulhavého poutníka... "Pocit, že putujeme po světě, aniž bychom s konečnou platností poznali klid a spokojenost, a dosáhli konečného a definitivního poznání; jdeme po cestě, která je někdy radostná k zbláznění, a jindy hodně smutná... Nevíme, zda je smyslem a účelem cesta samotná, víme jen jediné - na konci bude smrt, stejně platná pro každého..."

A teď něco veselejšího a pro cestu životem praktičtějšího: naše smysly mají vždy propojení na tělesné funkce a významně ovlivňují jejich kvalitu.

Každý máme svou vůni

Pavel Kolář píše mimo jiné mnoho zajímavého o čichu. Normální jedinec prý rozezná asi čtyři tisíce pachů, trénovaný daleko víc. Každý člověk má svou vůni, stejně charakteristickou jako otisk prstu. Podle ní poznáme některé nemoci - cukrovku, angínu, některá onkologické nemoci, psi prý poznají, že má nemocný covid. Vdechne-li člověk známou vůni, i když se s ní mnoho let nesetkal, octne se na onom místě znovu - v pokoji u babičky, v dědečkově starém autě, v lese svého dětství.

Vůně je zásadní i pro výběr partnera. Jeden dávný pan profesor, jmenoval se Komárek, prý varoval studenty před manželstvím s dívkou, která dotyčnému „nevoní" - a nemyslel tím parfém. Zrak podle něj není důležitý, krása zevšední, hmat klame, zvyknout si je podle něj možné i na ženské skřehotání, ale čich oklamat nelze.

Problémy s čichem mohou signalizovat i některá závažná onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova choroba i roztroušená skleróza. A v poslední době? Jakmile ztratíme čich, už si téměř definitivně diagnostikujeme covid. 

Nově objevená chuť

Primární úkol chuti prý bylo odlišení jedlé a nejedlé potravy. V této souvislosti uvádíme několik zajímavostí; sladká potravina se nám líbí i proto, že obvykle obsahuje mnoho jednoduchých cukrů, které náš mozek miluje. A pozor, sůl je jednou z prvních návykových látek a zkracuje nám život, protože přispívá k rozvoji kardiovaskulárních a ledvinových chorob. To koneckonců víme, ale možná nevíme, která je poslední, v roce 2000 objevená chuť, a to umami. Nachází se uprostřed jazyka a slouží k rozpoznání obsahu kyseliny glutamové a jejích solí. Informuje mozek zejména o obsahu živočišných bílkovin v potravě. 

Zrak a sluch

Oběma těmto smyslům věnuje profesor ve své knize několik desítek stránek. Nepochybně i proto, že výrazně ovlivňují jejich významnou souvislost s pohybovými schopnostmi sportovců, která profesor Kolář umí léčit a vyléčit. Ale přece jen připomenutí potíží, s nimiž se mnozí z nás potýkají - závratě. Nejde jen o postižení vnitřního ucha, ale i o -  zjednodušeně řečeno - úzkostné emoce nebo vestibulární migrénu. Příčinou závratí mohou být i poruchy srdečního rytmu, ischemická srdeční porucha, problémy s krevním oběhem, nedostatek červených krvinek nebo plicní choroby. Anebo, jak by řekl i laik, i horké letní klima. I poruchy tohoto typu (kromě počasí) umí profesor Kolář léčit. 

Šestý je nervus vagus

A teď ke zmíněnému šestému smyslu. Náš mozek přijímá informace, díky našim pěti smyslům, o stavu vnějšího světa. O našem vnitřním světě - o stavu našeho žaludku, jícnu, střev, slinivky - informuje nervus vagus. A co je důležité - i ten významně ovlivňuje naše pocity, emoce a nálady.

„Vnímáme například nechutenství, vyčerpání a slabost, ale i úzkost, smutek nebo hněv (od toho pochází „žlučovitost"), ale i slast a radost. Naše vnitřní prostředí ovlivňuje naše emocionalitu i náladu a má zásadní vliv na naše chování," říká profesor Kolář. 

Naše tělo a duše v sobě skrývají obrovský potenciál udělat nás nejen odolnými, ale i šťastnými. Využijme ho a vezměme odpovědnost za své zdraví a kvalitu svého života do vlastních rukou. Po přečtení knihy se to mnozí z nás naučí, anebo se o to aspoň se střídavými úspěchy pokusí.

Mgr. Jana Ulíková 

Pavel Kolář
Posilování stresem - Cesta k odolnosti
Nakladatelství: Universum, 2021
ISBN: 978-80-242-7465-2

Mohlo by vás dále zajímat:

MEDICÍNA ODPOČINEK PODCEŇUJE

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME