
Ze školy víme, že jsou aminokyseliny (AMK) základní stavební složkou proteinů, jejichž biologické vlastnosti jsou dány právě druhem, pořadím a vzájemnými prostorovými vztahy AMK. I když živý svět zná více než 300 AMK, pouze 20 z nich se objevuje v lidských proteinech, a to výhradně ve formě L-α-aminokyselin (kromě glycinu). Aminokyselin je ve skutečnosti 21, protože 21. aminokyselina - Selenocystein - nahrazuje cystein v některých lidských enzymech. Tyto aminokyseliny se označují často jako biogenní nebo proteinogenní. Některé si tělo dokáže vytvořit, a tím i pokrýt jejich potřebu pro organismus. Esenciální jsou ty, které si tělo nedokáže samo vytvořit a jsme tedy odkázáni na jejich příjem v potravě nebo na jejich suplementaci prostřednictvím výživových doplňků.
V knize Aminokyseliny - fyziologie, patofyziologie a jako doplněk stravy, kterou vydala Grada na konci letošního leda, je vysvětlen metabolismus a úloha jednotlivých aminokyselin u různých fyziologických a patologických stavů a jsou poskytnuty údaje o možnostech jejich uplatnění ve formě nutričních doplňků u zdravého i nemocného jedince. Tato výborná didakticky zaměřená publikace je doplněna 171 barevnými originálními obrázky a 38 přehlednými tabulkami. I když může sloužit jako „učebnice" medikům, lékařům a nutričním terapeutům, může být skvělým pomocníkem i poučeným laikům.
Kniha nás provede přes základní informace o struktuře, klasifikaci a mechanismech transportu aminokyselin přes buněčné membrány ke zdrojům v potravě a jejich význam pro syntézu proteinů.
Hlavní část knihy se zabývá metabolismem jednotlivých aminokyselin a jejich úlohou při tvorbě biologicky významných látek (jako jsou histamin, serotonin, dopamin, sfingolipidy, desmosiny, polyaminy, kreatin, karnitin a karnosin), primárními a sekundárními poruchami jejich metabolismu a možnostmi terapeutického využití aminokyselin.
Důležitou částí knihy jsou kapitoly s popisem vybraných orgánů (střevo, střevní mikrobiom, játra, kosterní sval, ledviny, mozek a plíce), kde je rozebrán metabolismus aminokyselin u odlišných fyziologických stavů (příjem potravy, hladovění, fyzická zátěž a stáří) a u některých nemocí (systémová zánětlivá reakce, sepse, cirhóza jater, diabetes mellitus, chronická renální insuficience a nádory).
Lékárníky jistě zaujme kapitola, která je věnována vedlejším účinkům a rizikům zvýšeného příjmu aminokyselin ve formě doplňků stravy.
Holeček Milan
Aminokyseliny - fyziologie, patofyziologie a jako doplněk stravy
Grada, 2023
Cena: 999 Kč, stran: 296
ISBN: 978-80-271-3655-1
Autor, prof. MUDr. Milan Holeček, DrSc., se problematikou zabývá přes 40 let a v knize zúročil své celoživotní znalosti o úloze aminokyselin za různých fyziologických a patologických stavů.
Přináší praktické informace o možnostech využití aminokyselin jako doplňků stravy.
NAŠE SOUTĚŽ O 5 KNIH
Zapojte se do naší soutěže! Můžete se stát jedním z pěti šťastných výherců báječné knihy Aminokyseliny - fyziologie, patofyziologie a jako doplněk stravy, která vám pomůže v profesním i osobním životě. Stačí správně odpovědět na položenou otázku. Své odpovědi posílejte na magazin@hcom.cz do 15. března 2023. Heslo v předmětu e-mailu: GRADA.
Soutěžní otázka:
Nakladatelský dům Grada provozuje i elektronickou knihovnu. Pod jakou značkou?
a) BOOKPORT
b) BOOKWINDOW
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.